Unie svobody a příliš pestrá pravice

31. května 2004, 00:00 - (ms)
31. května 2004, 00:00

Unionisty už opustil třetí zákonodárce. Po poslancích Vrbíkovi a Bieleszovi se rozhodl vyskočit z kymácející se bárky senátor Kolář. Jen další doklad, že strana, která vznikla, aby převzala pozici hegemona pravice, vlastně nemá budoucnost. Unie spěje zřejmě k zániku či přinejmenším ke sloučení s jinou stranou či stranami.

Ale bez ironie: Proč už od počátku devadesátých let končí pravicové alternativy k ODS neslavně? Prakticky umřela parlamentní ODA, s unionisty se pokládá i DEU, nejrůznější pravé a ještě pravější bloky nikdy neprošly volebním sítem. A proč se přes tyto zjevné neúspěchy vždy najde dost relativně perspektivních nástupců, kteří se chystají zaplnit uprázdněný prostor? Kaslovi Evropští demokraté a různí nezávislí kandidáti mají slušnou šanci probojovat se do evropských i domácích zákonodárných lavic. Odpověď na obě otázky je táž. Vznik nových stran není hnán ani tak potřebou alternativního programu, jako spíš snahou vytvořit vedle ODS jinou mocenskou základnu. Tím je jednak zaručeno, že takové subjekty nemají před sebou příliš stabilní budoucnost a zároveň je jisté, že budou vyrůstat stále nové strany v koloběhu věčného vzniku a zániku. Zde není prostor rozebírat, kdo nese jaký díl viny za neschopnost pravice najít společnou řeč. Jisté je, že domácí politika tímto schizmatem chronicky trpí, ať už jde o možnost sestavit kompaktní vládu, či vůbec o prosazování konzistentního pravicového programu. V rámci Evropské unie, kde půjde o šíření liberálních a konzervativních myšlenek na nadnárodní bázi, je domácí roztříštěnost o to tragikomičtější. Potřebujeme na pravici více stran, nebo nám stačí jedna? Neposlouchejme, co nám k tomu říkají jednotliví politici. Ti z ODS logicky budou kvůli posílení vlastní pozice stát o to, aby se všichni ostatní rozpustili v jejím modrém moři. Ti, kteří mohou doufat ve vedoucí postavení a tím v existenci v záři reflektorů pouze v rámci menšího uskupení se tomu budou bránit. Pro pravicově myslícího občana to však není podstatné. Ten potřebuje slušný, široce založený nesektářský program, s nímž se může ztotožnit natolik, nakolik to je v rámci nedokonalého systému demokracie možné. A samozřejmě určitou jistotu, že bude síla tento program prosadit. Je vcelku jedno, zda půjde o jednu masovou stranu s různými proudy, nebo o koalici složenou z formálně samostatných subjektů. Zatím se pravičáci dočkali jen toho, že strany, mezi kterými se rozhodují ve volbách, ochotněji spolupracují se socialisty, než mezi sebou. Tak takováhle svoboda výběru je opravdu k ničemu.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Dotace na fotovoltaiku: Od září až 150 tisíc korun na větší systémy
5 aplikací, které vás ochrání před otravnými telefonáty z call centra
Jak mohou soukromé kuřácké kluby a spolky zničit restaurace, hospody i jejich majitele
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Auta
Po Golfu dostal facelift i Volkswagen Golf Sportsvan.…
Další nádherná klasika na scéně. Gunther Werks představuje znovuzrozené Porsche 993
Když máte peníze, automobilky vám vyrobí opravdu cokoliv. Zde je důkaz
Mercedes-Maybach 6 Cabriolet ukazuje, jak budou vypadat superluxusní elektromobily
Test na pondělí: BMW M550i xDrive M Performance
Technologie
Ryzeny Mobile pro notebooky mají integrovanou grafiku „Vega 8“ nebo „Vega 10“
QLED netáhne tak, jak by Samsung chtěl. Špičkové TV proto zlevňuje až o 25 000 Kč
ABBYY FineReader 14: zaostřeno na PDF (vyzkoušeno)
Microsoft dosáhl milníku. Hlas rozpozná stejně dobře jako člověk
Netflix odmítl zaplatit další sezónu seriálu. Produkci Sense8 nabídl pornoweb
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít