Unie směřuje k totalitě

13. března 2009, 18:18 - Mgr. Lukáš Petřík
13. března 2009, 18:18

Úplně ideální by byla Evropa založená na svobodné spolupráci suverénních států

Nigel Farage (44) Vystudoval Dulwich College. Členem Konzervativní strany byl thatcherista Farage až do roku 1992, kdy konzervativní premiér John Major podepsal Maastrichtskou smlouvu. V roce 1999 a 2004 byl zvolen do Evropského parlamentu za Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP), kterou spoluzakládal a jejímž lídrem je od roku 2006. V současnosti rovněž spolupředsedá europarlamentní skupině Nezávislost a demokracie. Farage je ženatý, s manželkou Kirsten má čtyři děti.

EURO: Co jste říkal nedávnému projevu českého prezidenta Václava Klause v Evropském parlamentu (EP)? FARAGE: Byl fantastický, obdivuhodný. Poprvé za deset let, co jsem členem europarlamentu, jsem tleskal ve stoje a nahlas projevoval svůj souhlas. Myslím, že prezident projev podal laskavým a logickým způsobem. Pro mě osobně byla významná jeho historická analogie s komunismem. Já sám se ptám, jak se 20 let po pádu komunismu můžeme navracet do systému, který má velmi podobné prvky. Jak správně poznamenal Klaus, lidé, kteří kritizují vývoj v unii, jsou denuncováni jako veřejní nepřátelé Evropy nebo jako lidé mentálně nemocní. Zajímavé je, a mnoho lidí z Česka to asi neví, že při obědě pro české europoslance a pro předsedy politických skupin europarlamentu pořádaném po projevu předseda EP Hans-Gert Pöttering řekl u stolu Klausovi anglicky, že jeho předsudky k unii nejsou hodny jeho intelektuálních schopností. Pöttering očividně nepochopil ani slovo z prezidentova projevu.

EURO: Takže souhlasíte s bývalým sovětským disidentem Vladimirem Bukovským, který přirovnává Evropskou unii k Sovětskému svazu? FARAGE: Vladimir je můj přítel a je příznivcem UKIP (euroskeptické Strany nezávislosti Spojeného království, jíž je Farage lídrem – pozn. red.). Ano, souhlasím s ním. Jestli je více podobná pravému extrému a budování Hitlerovy nové Evropy, či více levému extrému a budování Sovětského svazu, je otázka. Pravdou však je, že unie je nedemokratická instituce, která získává dokonce určité prvky totalitarismu. To je nepochybné. Nikdy nezapomenu, když po irském „ne“ řekl lídr evropských socialistů Martin Schultz, že nesmíme směřovat k populismu. Demokratické rozhodnutí Irů je pro něj populismus? Také řekl, že odmítnutí Lisabonské smlouvy povede k fašismu. Obávám se, že tomu bude přesně naopak.

EURO: V čem tkví podle vás hlavní problém Lisabonské smlouvy? FARAGE: Obsahuje ty samé věci jako Evropská ústava, kterou v referendu odmítli Francouzi a Nizozemci. Když byl Klaus na návštěvě EP, hrála se při tom hymna EU, ačkoli jedním z kosmetických rozdílů mezi „Lisabonem“ a euroústavou je, že v nové smlouvě nejsou oficiální symboly zakotveny. Jednoduše změnili jméno, Irsko to odmítlo a eurokraté prostě deklarovali, že „ne“ je nezastaví a že „ne“ pro ně není ta správná odpověď, kterou by oni akceptovali. A tato arogance je velmi nebezpečná věc. Je příznakem toho, co já nazývám EU nacionalismem. Pravá podstata všeho, čemu čelíme, je nová forma nacionalismu. Dám vám příklad. Německý poslanec Berndt Posselt pochází z Německa, kde veškeré projevy vlastenectví jsou nemístné kvůli možným reminiscencím na třetí říši. Ale když hrají evropskou hymnu, Posselt při ní stojí v pozoru. Je to náhražka za německý nacionalismus, protože euronacionalismus je v současnosti přijatelný. Lisabonská smlouva je navíc jasný podvod. Dokazuje to mimo jiné dopis německé kancléřky Angely Merkelové z doby německého předsednictví, který poslala šéfům vlád členských států. Merkelová se v něm ptá, zdali státníkům nevadí zachovat obsah původní euroústavy pouze jinou formou, a to novelizací smluv. Máme tu tedy to samé jako euroústava, ale s jiným názvem a je to ještě více nepřehledné. Argument, že se nejedná o euroústavu, ale „jen“ o novou smlouvu, rovněž používají politici, aby obelstili voliče a vyhnuli se referendům. Již nyní pochází okolo 75 procent zákonů, které platí ve Velké Británii, z Bruselu, což je hrozné.

EURO: Jak jste k tomuto číslu došel? Podle bývalého německého prezidenta Romana Herzoga, který vycházel z údajů ministerstva spravedlnosti, je to dokonce 84 procent. FARAGE: V každé zemi se čísla mohou trochu lišit. Británie má například určité výjimky. Ale upřímně. Nakonec už tolik nezáleží, jestli je to těch 75 procent nebo 84 procent. Je to prostě strašně moc a nechápu, proč o zákonodárství států má rozhodovat Brusel, a ne parlamenty jednotlivých zemí. A Lisabonská smlouva tento problém ještě prohloubí. Dává se v ní obrovský bianco šek do Bruselu. Je to jistá obdoba německého zmocňovacího zákona z roku 1933, kdy se koncentrovala původní moc parlamentu do nedemokratického centra. Po přijetí Lisabonské smlouvy už tu nebudou další smlouvy a další referenda, protože smlouva umožňuje rozšiřování moci Bruselu bez nutnosti novelizace smlouvy a bez nutnosti toho, aby prošla v referendech či parlamenty členských států. To je důvod, proč se tolik snaží protlačit tuto smlouvu. A já se tohoto vývoje velmi obávám, protože až lidé zjistí, že nemohou nic změnit, jedinou cestou bude občanská neposlušnost.

EURO: Jaké vidíte východisko? FARAGE: Reformovat tuto strukturu, změnit tuto Evropskou unii vyžaduje něco velmi, velmi radikálního. Lidé jako Pöttering, kteří řídí EU, se nemohou smířit s jiným pohledem na integraci. Co chtějí lidé žijící v Evropě? Chtějí mír, chtějí volně obchodovat, chtějí svobodnou spolupráci a chtějí třeba pracovat v jiné zemi. To je to, co chceme od Evropy. Ale abychom toho dosáhli, nepotřebujeme nadřazenost evropského práva a nemusíme být řízeni směrnicemi. Abychom změnili unii, je potřeba udělat radikální akci.

EURO: Vaše strana požaduje vystoupení Velké Británie z EU. Chcete vstoupit do Evropského sdružení volného obchodu (EFTA)? Co byste poradil Česku? FARAGE: Britská situace je velmi odlišná od vaší – geograficky, jazykově i historicky. Co se týče globálního mezinárodního obchodu, je do něj Británie nejvíce zapojená ze všech evropských zemí. Čili alternativy pro nás jsou více zřejmé a jednodušší. Osobně preferuji švýcarský model, kdy Švýcarsko má s EU několik bilaterálních smluv o volném obchodu. Je to podle mě lepší volba než být členem Evropského hospodářského prostoru, což znamená stále příliš velké přizpůsobování se unijní legislativě týkající se jednotného trhu. Jen dodávám, že nemám nic proti Evropě a že nechci, aby Británie opustila Evropu. Chci, aby opustila EU jako instituci. Má žena pochází z Hamburku, pracoval jsem pro francouzskou firmu, piji více francouzského vína než leckterý Francouz. Není to tedy nic o nějaké xenofobii a antievropanství. Chceme být svobodným národem, který si vládne sám. Británie by mohla být vedoucí zemí, k níž by se připojily další. Samozřejmě úplně ideální by byla Evropa založená na svobodné spolupráci suverénních států, podobně jako například NATO. A co mohou udělat Češi? Můžete nám dát naději tím, že odmítnete Lisabonskou smlouvu a dáte nám čas jako Irové a umožníte lidem v Evropě vyjádřit se v Evropských volbách. Jsme v defenzivní pozici. Sice vyhráváme bitvy, vyhráváme referenda, ale prohráváme válku. Takže doufáme ve váš Senát a nakonec ve vašeho prezidenta, že nepodpoří přijetí „Lisabonu“.

EURO: Původně jste byl členem Konzervativní strany. Zúčastnil jste se i večeře k 20. výročí bruggského projevu Margaret Thatcherové. FARAGE: Ano, seděl jsem u stolu s touto velkolepou dámou. Byl jsem v Konzervativní straně, ale pouze jako řadový člen, živil jsem se byznysem. A více než členem Konzervativní strany jsem byl thatcheristou.

EURO: Podporuje baronka Thatcherová vaši stranu UKIP? FARAGE: Ona to nesmí veřejně říct. Takže oficiálně říkám, že nevím (smích). Ale jestli si přečtete její knihu Statecraft (česky vyšla jako Umění vládnout – pozn. red.), tak tam od ní naleznete vstřícné poznámky o UKIP. V této knize mimochodem rovněž navrhuje – stejně jako my – vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Ale kvůli své důstojnosti nikdy neopustí Konzervativní stranu, protože ji k ní váže něco, co bych nazval „loajalitou ke svému kmeni“.

EURO: Jaký názor máte na českou ODS? FARAGE: Setkal jsem se s některými lidmi z ODS. Viděl jsem, jak podporovali vstup do Evropské unie, jak vstoupili do eurofederalistické skupiny Evropské lidové strany. Vím o jednom člověku, který byl ještě před pár lety pevný ve svých kritických postojích k EU, ale nechal se semlít systémem. Doufám, že nová strana, která se oddělila od ODS, uspěje ve volbách do EP a bude hájit stejné principy, o nichž mluví prezident Klaus. Straně svobodných občanů přejeme vše dobré. Myslím si ale, že ve volbách do europarlamentu bude potřebná jednota. A pokud budou u vás kandidovat tři subjekty, jež jsou proti Lisabonské smlouvě, je to velice nebezpečné a v celkovém výsledku volby nemusejí dopadnout dobře.

EURO: Co si myslíte o Declanu Ganleym, jehož hnutí Libertas by chtělo v ČR také postavit kandidátku? FARAGE: Ganley byl dobrou osobou pro irské referendum. Udělal v Irsku velmi dobrou práci. Myslím si ale, že pokud chce ustavit euroskeptickou kandidátku v jiných zemích, bude to mít špatný efekt. Musíme si přiznat, že on hlásá velmi rozdílné věci než třeba Václav Klaus nebo UKIP. Jediný společný názorový průnik je v tom, že on i my tvrdíme, aby o případné hlubší integraci a hluboké systémové ústavní změně rozhodovali demokraticky lidé. Tedy Ganley je demokrat, což není u příznivců vytvoření jednotné Evropy zrovna běžné. Ganley je v podstatě eurofederalista, zatímco my jsme obránci demokracie v národních státech. Co ho šlechtí a za co ho respektuji, je, že nechce vytvořit evropský stát podvodem za zády lidí, ale s jejich souhlasem. Nyní vám řeknu svou předpověď: Ganley bude v Irsku zvolen za europoslance a po 18 měsících v europarlamentu zjistí, že jeho reformní agenda je nerealizovatelná. Myslím, že se z něj stane postupně euroskeptik. Je to nakonec racionální pragmatický člověk, byznysmen a asi sám na vlastní oči uvidí, jak Brusel škodí podnikání.

EURO: Jaké jsou vaše ideové vzory? Uváděl jste ideového předchůdce Margaret Thatcherové Enocha Powella. FARAGE: Ano, to byl výjimečný člověk. Byl to velmi intelektuální a odvážný muž, nemladší profesor z celého Commonwealthu a nejmladší brigádní generál. Dokázal kvůli tomu, v co věřil, obětovat svou politickou kariéru. Není pochyb o tom, že bez něj by nikdy nevznikl thatcherismus. Ostatně on byl monetaristou před Miltonem Friedmanem, protože již v roce 1958 rezignoval z postu ministra financí kvůli tomu, že nesouhlasil se zvyšováním výdajů státního rozpočtu. A je zde jeden moment z jeho kariéry, který obdivuji mnohem více než ostatní. Jako člen Konzervativní strany před volbami do Dolní sněmovny v roce 1974 vyzval britské voliče, aby volili labouristy, protože ti – na rozdíl od konzervativců – slibovali referendum o vstupu do EHS. Již tehdy tušil, že EHS není prostor pro volný obchod svobodných národů, ale zárodek centralistického superstátu. Kladl svou vlast před svou stranu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče