Únavné handrkování

01. prosince 2009, 16:28 - Martin Laryš
01. prosince 2009, 16:28

Situace okolo prezidentských voleb potvrzuje politickou i ekonomickou nestabilitu země

Politická elita Ukrajiny dlouhodobě demonstruje společnosti chronickou neschopnost domluvit se mezi sebou a konstantně ztrácí důvěru potenciálních voličů, kteří z následků krize obviňují mocenské složky bez ohledu na to, zda jde o parlament, vládu či prezidenta. Hlavní prezidentští kandidáti budují své pozice již řadu měsíců v podmínkách hluboké finanční krize, politické nestability a nefungujícího parlamentu. Podobně je tomu i v zahraničněpolitické rovině. Západ (především EU a USA) je následkem permanentních politických krizí a nestability Ukrajinou „unaven“ a vzdal se iluzí o rychlé integraci země do euroatlantických struktur. O Juščenkem propagované členství v NATO dnes nestojí již prakticky nikdo, ani hlavní prezidentští kandidáti, ani samo NATO. Nová demokratická administrativa USA na rozdíl od svého předchůdce nehodlá tlačit na euroatlantickou integraci Ukrajiny, jelikož si nepřeje odcizit Rusko a obává se vnitropolitické nestability některých zemí SNS, především tedy Ukrajiny. Nehledě na to, že ukrajinskou armádu mnozí odborníci označují za boje neschopnou. Ani Rusko nemá mezi hlavními kandidáty jasného favorita, ačkoli je jasné, že ruským zájmům v současné době nejvíce vyhovuje ambiciózní Julija Tymošenková.

Ztráta důvěry v Ukrajinu Neuspokojivá ekonomická a politická situace včetně neschopnosti realizovat nutné reformy přiměla Mezinárodní měnový fond (MMF) k pozastavení vyplacení další půjčky v hodnotě 3,8 miliardy dolarů (66 miliard korun). Ukrajinské politické elity nespolupracovaly a nebyly schopny plnit požadavky memoranda podepsaného Kyjevem a MMF. Ukrajina se ovšem drží nad vodou právě díky MMF, který doposud Ukrajině dodal jedenáct miliard dolarů (z celkových 16,4 miliard) na pokrytí rozpočtového deficitu a stabilizaci měny. Například Viktor Juščenko v listopadu podepsal zákon na dvacetiprocentní zvýšení mezd a penzí. Tymošenková jej záhy obvinila z pokusu vládu finančně vyhladovět a připravit ji o veškerou hotovost. Juščenko jen potvrzuje pověst neschopného a krátkozrakého politika, který je ochoten kvůli okamžitým mocenským zájmům přivést celou zemi k bankrotu. Vzdorovitě hrát na strunu sociálního populismu (ačkoli nemá ve volbách šance na vítězství a vydává se za liberálního konzervativce) a přijít o jednu z posledních záchran ukrajinské ekonomiky, lze s čistým svědomím označit za katastrofální nezodpovědnost.
Kvůli pozastavení programu MMF Ukrajina jen těžko získá pomoc od jiné mezinárodní instituce či západních států. Dokud neobnoví spolupráci s MMF, nemůže očekávat půjčky od Evropské komise, Světové banky ani Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Ekonomická krize demonstrovala, že udržování současné politiky může mít pro veřejné finance v zemi katastrofální důsledky. Veřejný dluh v roce 2009 rapidně narůstá, a ačkoli se nadále pohybuje v takzvaných bezpečných limitech a nepřekračuje 40 procent HDP (včetně státních garancí pro dluhy domácích společností), dynamika jeho růstu a struktura dluhu je důvodem pro znepokojení. Podle ministerstva financí vzrostl veřejný dluh za prvních osm měsíců roku 2009 z deseti miliard dolarů na 45 miliard dolarů (téměř 783 miliard korun). Největším problémem ovšem není ukrajinský rostoucí zahraniční dluh (30 miliard dolarů), ale státní garance včetně vnitřního dluhu. Neuspokojivá situace panuje i v energetické sféře; Evropa se obává toho, že zadlužený a zkorumpovaný energetický podnik Naftogaz nebude schopen platit Rusku za plyn a jeho dodávky do Evropy budou opět ohroženy, zvláště v době blížící se zimy. Souhlasem Dánska, Finska a Švédska s budováním plynovodu Nord Stream padly de facto poslední hlavní překážky proti stavbě, která bude obcházet Ukrajinu (stejně jako podobný projekt South Stream). Jeho realizací přijde Ukrajina o status významné tranzitní země, příjmy z tranzitu, a hlavně důležité politické a energetické páky vůči Ruské federaci.

Mizerné vyhlídky Bez ohledu na to, kdo zvítězí v prezidentských volbách, nový prezident (buď Julija Tymošenková nebo Viktor Janukovyč) bude muset řešit následky předchozího chaosu, včetně problematického rozpočtu, neefektivity sociálního a mzdového systému, krizi v sektoru zdravotnictví, vzdělání a obrany. S pokračující ignorací těchto problémů hrozí zhroucení státních struktur. Od Tymošenkové se očekávají radikální, ale nikoli nutně konzistentní opatření a uchýlení se k řešením hraničícím s autoritarismem. Mnoho ukrajinských odborníků se obává, že Tymošenková může směřovat k diktátorské formě vlády. Opozice vůči její vládě by byla slabá: podle polského Centra východních studií ztratí Strana regionů (PR) po porážce ve volbách svou sílu a podnikatelé napojení na PR budou muset vytvořit jistý model spolupráce s novým vedením. Janukovyč bude mít méně prostoru pro jednání. V rámci PR soutěží více vlivných zájmových skupin (například oligarchové Rinat Achmetov či Dmytro Firtaš). Tymošenková se v tomto případě nejspíše uchýlí ke strategii nulové tolerance a dokonce může přijít řada na iniciování rozsáhlých protestů proti některým sociálně bolestivým reformám. Janukovyčova politika bude proto opatrnější, méně dynamická a častěji založená na kompromisu.

Box: Dva (ú)hlavní kandidáti Ve druhé polovině října byla na Ukrajině zahájena předvolební prezidentská kampaň, která vyústí 17. ledna 2010 hlasováním o tom, kdo bude stát v čele země na dalších pět let. Největší šance zvítězit v prezidentských volbách mají současná premiérka Julija Tymošenková (jedna z hlavních postav oranžové revoluce a hlava Bloku Julije Tymošenkové - BJuT) a hlavní postava opozice Viktor Janukovyč. Lídr největší opoziční síly Strany regionů (PR) vede nad Tymošenkovou zhruba o deset až dvanáct procent. Tento náskok by ale premiérka mohla dohnat ve druhém kole, kde odpadnou podobně zaměření kandidáti. Tymošenková začala prezidentskou kampaň bombasticky, svolala na Náměstí nezávislosti (známé jako Majdan) přes 100 tisíc lidí, aby jí vyjádřili podporu. Janukovyč vede kampaň bez větších bouřlivých akcí a bojuje o voliče s hesly typu: „Politika není nejdůležitější věc“ a „Ukrajina pro lidi“. Programy obou kandidátů jsou silně populistické a sázejí na podobné sliby, které je sice nemožné splnit, ale hezky se poslouchají. Ohledně důležitých témat neexistují mezi Janukovyčem a Tymošenkovou větší neshody, oba de facto odmítají brzký vstup do NATO, hodlají ale postupně a velmi pomalými kroky integrovat Ukrajinu do EU a zlepšovat vztahy s Ruskou federací.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče