Umělá hora překáží letišti

15. srpna 2005, 00:00 - RADAN DOLEJŠ, TOMÁŠ STINGL, ROBERT ŠIMEK
15. srpna 2005, 00:00

RUZYŇSKÁ SKLÁDKA Než se nadějete, může vám stát sebrat zahrádku nebo třeba pozemek pro stavbu rodinného domu s jednoduchým odůvodněním: je to ve veřejném zájmu. Nyní bojuje o pozemky u ruzyňského letiště podnikatel Aleš Štolcbart.

RUZYŇSKÁ SKLÁDKA Než se nadějete, může vám stát sebrat zahrádku nebo třeba pozemek pro stavbu rodinného domu s jednoduchým odůvodněním: je to ve veřejném zájmu. Nyní bojuje o pozemky u ruzyňského letiště podnikatel Aleš Štolcbart. Zřejmě nejznámější osoba, které se dostalo té pochybné cti, že se uvažovalo o vyvlastnění jejího pozemku, je Markéta Regecová. Šlo o známou kauzu kolem stavby továrny Philips v Hranicích na Přerovsku. Nakonec se s továrnou dohodla a své pozemky prodala přímo za cenu, jakou si představovala. Kdyby došlo na vyvlastnění, místo milionů by dostala tisíce. Hůř dopadla Ludmila Krejčová, která má zahradu poblíž Znojma. Její rodina zvažovala, že si na ní postaví malý domek. Plány ovšem v roce 1992 pohřbila nečekaná zpráva. Stavbaři tehdy oprášili třicet let starý projekt obchvatu Znojma a ministerstvo životního prostředí ho o dva roky později odsouhlasilo. Naplánovaná silnice vede přes soukromé zahrady, včetně pozemku Krejčové. „Většina ze zhruba čtyř set majitelů podlehla nátlaku a pozemky prodala. Zůstalo nás osm a začalo se s vyvlastňováním,“ popisovala Profitu minulý rok Krejčová. Nakonec dostala rozhodnutí o vyvlastnění pozemků. Obdrží náhradu za odebraný stavební pozemek podle cenového výměru. Je nespokojená a stěžuje si: „Za pozemek o rozloze 386 m2 byla určena cena 105 750 korun včetně porostů. Na vyvlastňovaném pozemku je 13 vzrostlých stromů a 21 hlav vinné révy.“ Aktuálně se ve vzduchu vznáší možnost vyvlastnění pozemků pražského podnikatele Aleše Štolcbarta. Přijde ruzyňské letiště o svou „dominantu“? SKLÁDKA VADÍ LETIŠTI

Vedle pražského letiště v Ruzyni vyrostla obrovská hora v době, kdy se stavěl obchvat dálnice D5. Ze stavby se na haldu vyvážela odpadní zemina, ukládala ji společnost Ekostavby Co. podnikatele Aleše Štolcbarta.

Kopec hlíny v těsném sousedství letiště ale budí od počátku rozpaky. Nelibě se na něj dívá jednak město Hostivice, v jehož katastru se areál nachází. „Problém je už v tom, že pan Štolcbart vydává horu odpadu za stavební materiál. Tvrdí, že ho pak využije pro další stavby. A není boha, který by mu dokázal, že se jedná jen a jen o skládku,“ říká Vladimír Gabaš ze stavebního úřadu v Hostivicích.

Ve zdánlivě malicherném slovíčkaření jde ve skutečnosti o nemalé peníze. „Je mi jasné, proč Hostivice tvrdí, že jde o skládku. Podle zákona bych jim totiž musel platit za veškerý uložený materiál poplatek. Myslím, že je to řádově 10 korun za kubík,“ řekl Profitu Aleš Štolcbart.

Existuje také pochybnost, zda halda neohrožuje bezpečnost letadel, která odlétají nebo přistávají na letišti. Zda jsou letadla skládkou ohrožena, již šetřily státní úřady. Nakonec se vyjádřily ve prospěch Aleše Štolcbarta. „Útvar životního prostředí České správy letišť byl u správního řízení v roce 2002, kde Stavební úřad Hostivice zahájil řízení s vlastníkem skládky o jejím odstranění. Úřad pro civilní letectví se tehdy vyjádřil, že skládka současnému leteckému provozu nevadí,“ konstatuje mluvčí České správy letišť Anna Kovaříková.

KDYŽ NEMŮŽE MOHAMED K HOŘE

Skládka, respektive sklad stavebního materiálu, ale bude muset stejně zmizet. „Každopádně musí pryč. Leží totiž přesně v ose plánované nové vzletové dráhy ruzyňského letiště. Časový horizont likvidace skládky se samozřejmě odvíjí od doby začátku stavby této runwaye,“ říká Vladimír Gabaš z hostivického stavebního úřadu.

S rozšířením plochy letiště již počítá i nový územní plán. „Tento územní plán byl již 30. června letošního roku schválen,“ potvrzuje Helena Kroupová ze Stavebního úřadu Středočeského kraje.

Je otázka, kdo odstranění umělé hory zaplatí. „Likvidace skládky je součástí jednání s vlastníky pozemků, kde leží a které chce Česká správa letišť vykoupit kvůli výstavbě paralelní dráhy. A protože tato jednání dosud nejsou uzavřena, není dořešena ani likvidace skládky. Mimo jiné i proto, že zatím nebyla přesně vyčíslena výše nákladů na likvidaci,“ říká Anna Kovaříková.

Kromě problému samotné skládky se stát se soukromým podnikatelem snaží domluvit na vyvlastnění sousedního pozemku. „Je vzdálen asi 150 metrů od haldy. Je to plocha zhruba 3,5 hektaru, na které má být silnice. Ale teď se dohadujeme o ceně. Protože na ty peníze, co mi nabídli, nemohu přistoupit. Je to jen 150 korun za metr, to je málo,“ sdělil Štolcbart. Podle úředníků z Hostivic není reálné, že by Štolcbart ohromné množství skladované zeminy prodal, a tím horu odstranil. Sám podnikatel říká, že v tuto chvíli nemůže vědět, kdy bude o materiál zájem. „Je to, jako byste se ptal prodejce elektroniky, kdy prodá lednice, které má ve skladu. Prostě tehdy, až je bude chtít někdo koupit.“

Nad likvidací umělého kopce tak visí stále otazník. Vlastimil Boháč se obává, že černého Petra nakonec obdrží stát: „Je zřejmé, že na likvidaci skládky nakonec připlatí letiště, tedy stát. Je to jako vždycky v této zemi. Pan Štolcbart na skládce zbohatl, ale doplatí na to daňový poplatník.“

TADY BUDE DÁLNICE

Vyvlastnění pozemků nejen Aleše Štolcbarta, ale i ostatních podnikatelů nebo fyzických osob, však nemůže proběhnout jen tak. Stát musí nejprve nabídnout odkup pozemků a kdo neprodá, na toho si příslušný magistrát nebo obec posvítí - pohrozí mu vyvlastněním.

Toto opatření má však zákonem daná pravidla. Vyvlastnit pozemek je možné pouze tehdy, není-li možné ho získat dohodou. Vyvlastnění musí být dále v souladu s cíli a záměry územního plánování a vztahuje se pouze na výstavbu ve veřejném zájmu, tedy veřejně prospěšných staveb, ochranných pásem apod. Vyvlastňovací řízení provádí vždy příslušný stavební úřad a získané pozemky musí být vyvlastněny vždy jen v nezbytném rozsahu. Pouze pokud by následně pozemek nebylo možné využívat, může se vyvlastnění rozšířit i na zbývající část. Na pozemcích však musí nejméně do dvou let vypuknout stavební práce, jinak se pozemek vrací zpět majitelům.

Vyvlastnění probíhá za náhradu, jejíž výši stanovuje právní předpis. Náhrada je zatím finanční, brzo tomu však může být i jinak.

Vláda v červnu schválila návrh nového zákona, který počítá i s náhradou věcnou, ve formě náhradního pozemku či budovy. Zásadní změnou má však být zejména výše náhrad. Ty by se měly napříště vyplácet podle ceny „v místě obvyklé“, tedy nikoli podle tabulkových cen ministerstva financí, ale podle německého vzoru na základě znaleckého posudku. Náhrady při vyvlastňování se tedy pravděpodobně mnohonásobně zvýší. Kritici ovšem poukazují na to, že svobodná společnost stojí na nedotknutelnosti soukromého vlastnictví a nucený výkup je vždy zásahem do tohoto práva.

KVĚTNOVÝ NEÚSPĚCH Jeden návrh zákona o vyvlastňování již sněmovna letos v květnu zamítla. Proti předloze se vyjádřil ministr životního prostředí Libor Ambrozek a ostře proti ní protestovali také poslanci opoziční ODS, podle kterých zákon zasahoval do ústavního pořádku a procesních práv účastníků během správního řízení. To, zda má nová podoba zákona o vyvlastňování ve veřejném zájmu šanci na úspěch, si netroufá odhadnout ani sociálnědemokratický poslanec Jaromír Schling. Největší úskalí prý vidí právě ve výpočtu náhrad za vykoupené pozemky. Konečný návrh zákona se v současnosti teprve připravuje, boj tedy začíná. Vyvlastňování však není žádný novodobý vynález. Například Brněnská přehrada dnes zaplavuje mimo jiné vesnici Kníničky, jejíž pozemky byly vyvlastněny v roce 1937. SOUČASNÉ VÝKUPNÍ CENY Ceny za vyvlastněné pozemky stanovilo ministerstvo financí. Jejich cena je většinou značně nižší než cena tržní. Zejména je nízká u pozemků, které se nacházejí u menších měst a především malých obcí pod 1000 obyvatel. Výkupní cena pozemků se nyní pohybuje od 21 korun až po 1230 korun za m2. BUSH MUSEL PŘISTÁT PO SETMĚNÍ O skládku se údajně zajímala i americká FBI. „Protože by z toho kopce mohl střílet terorista, musel prý speciál s americkým prezidentem Georgem Bushem při návštěvě Prahy přistávat až po setmění,“ říká podnikatel Vlastimil Boháč, který je Štolcbartovým konkurentem a kritizuje to, že skládka není zarovnána s okolním terénem. MILION KUBÍKŮ ZEMINY Aleš Štolcbart je ochoten s letištěm jednat o prodeji areálu: „Je to jen otázka dohody. Navíc oni mohou ten materiál využít jako podloží pro plánovanou dráhu. Budou potřebovat odhadem tak milion kubíků zeminy. A na té haldě je nějakých 300 až 400 tisíc kubíků. Navíc by ušetřili, protože by nemuseli materiál dovážet.“ Podle Štolcbarta by se tak i ulehčilo okolí, které by zbytečně nezatěžovaly kamiony přivážející nový materiál. **JAK SE BRÁNIT VYVLASTNĚNÍ Podle návrhu nového zákona nebude možné například vyvlastnit pozemek nebo stavbu, které jsou v soupisu majetku patřícího do konkurzní podstaty a byl-li usnesením soudu nařízen jejich prodej. Nebo když patří do majetku zůstavitele, u něhož byla nařízena likvidace dědictví. Stejně tak bude vyvlastnění zamítnuto, pokud vyvlastňovací úřad dojde k závěru, že vyvlastnění není nutné - např. není to ve veřejném zájmu. Proti vyvlastnění je možné se odvolat do 15 dnů po rozhodnutí k prvnímu stupni krajského soudu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče