Ukrajinská cla jsou komplikovaná

22. listopadu 2004, 00:00 - PETR GOLA, publicista
22. listopadu 2004, 00:00

EKONOMICKÉ SYSTÉMY EVROPSKÝCH ZEMÍ Pro zahraniční investory jsou na Ukrajině nejatraktivnější potravinářský průmysl a zpracování zemědělských výrobků. Nevyužité podnikatelské příležitosti jsou však i v řadě dalších oborů. Příznivé hospodářské výsledky Ukrajiny za poslední tři roky jsou pro zahraniční investory dobrým signálem.

Mezi priority ukrajinské vlády patří zkvalitnění silniční sítě. foto: Profit - Martin Siebert

EKONOMICKÉ SYSTÉMY EVROPSKÝCH ZEMÍ Pro zahraniční investory jsou na Ukrajině nejatraktivnější potravinářský průmysl a zpracování zemědělských výrobků. Nevyužité podnikatelské příležitosti jsou však i v řadě dalších oborů. Příznivé hospodářské výsledky Ukrajiny za poslední tři roky jsou pro zahraniční investory dobrým signálem. Dochází ke zvyšování HDP a k růstu ukrajinského vývozu (za poslední tři roky o 15 %). Pozitivní je také minimální růst spotřebitelských cen, ukrajinská měna je díky tomu stabilní měnou. Snižuje se i míra nezaměstnanosti, která je už nyní nízká (6 %). Země nabízí levnou a zdatnou pracovní sílu. Problémem však zůstává mimo jiné neustálý úbytek obyvatel - za deset let se snížil počet obyvatel Ukrajiny o čtyři miliony. DANĚ Z PŘÍJMŮ Firmy odvádějí státu na dani z příjmů právnických osob 30 % ze zdaňovacího základu. Podnikatelská ztráta za jeden rok může být rozložena do následujících pěti let. Existují různé daňové úlevy, jejichž smyslem je mimo jiné podpora určitých výrobních oborů (např. výroba aut je osvobozena od všech daní do roku 2008). Jestliže zahraniční společnost převádí zisk vytvořený na Ukrajině do jiného státu, je povinna odvést do státní pokladny repatriační daň ve výši 15 %. Zaměstnavatel musí odvést za svého zaměstnance navíc do penzijního fondu 32 % z jeho hrubé mzdy, do ostatních fondů 10,5 %. Daň z příjmů fyzických osob je odstupňována, nejvyšší sazba dosahuje 30 %. Zaměstnanec ze své hrubé mzdy ještě odvádí 2 % do penzijního fondu a 0,5 % do ostatních fondů. DPH A SPOTŘEBNÍ DANĚ Daň z přidané hodnoty má jednotnou výši 20 %. Existuje však celá řada výjimek. DPH se neplatí za vybrané druhy zboží (knihy, školní pomůcky, léky, lékařské pomůcky.), od daně je osvobozen i prodej uhlí a elektrické energie. DPH nemusí platit firmy mající více než polovinu svých příjmů ze zemědělské činnosti. Spotřební daň je uvalena na obdobné produkty jako v ostatních evropských zemích (např. alkohol, tabákové výrobky, osobní automobily, ale také šperky či klenoty). Její výše je základnou pro výpočet daně z přidané hodnoty. Spotřební daň je stanovena v rozsahu od 5 % do 35 %. V případě dovozu zboží podléhajícího spotřební dani musí dovozce předem zaplatit clo, spotřební daň a daň z přidané hodnoty. BANKOVNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ Na Ukrajině působí přes 180 bank. Ve vlastnictví státu jsou v současné době pouze dvě: Oščadbank a Ukreximbank. Zahraniční kapitál začíná převažovat, plně pod zahraniční kontrolou jsou Credit Lyonnais Bank ukraine, ING, Citibank, Raiffeisen Bank a HVB. Celková aktiva dosahují zhruba 14 miliard amerických dolarů, přičemž deset největších bank spravuje více než 70 % uvedených aktiv. Vedle již uvedených patří mezi největší banky také Aval, Ukrsocbank, UkrSibBank, Brokbiznesbank, Nadra, Praveks-Bank, Kredytprombank a Ukrajinskyj kredytnyj bank. Sektor pojišťovnictví je na Ukrajině úzce navázán na bankovní sektor ve formě banko-pojišťovacích finančních skupin. Největší podíl na příjmech pojišťoven připadá na neživotní pojištění. INVESTOVÁNÍ A INFRASTRUKTURA Na ukrajinském trhu se nejlépe orientují ruští investoři, kteří se rychle přizpůsobili ukrajinskému trhu. Vedle nich zde nejvíce investují Američané, Britové a Nizozemci. Všichni však musí postupovat obezřetně, neboť mnohdy jsou jejich investované finanční prostředky považovány za dar a ne za investici. Nejatraktivnější jsou investice do potravinářského průmyslu a zpracování zemědělských výrobků, na celkových investicích se podílí zhruba 20 procenty. V minulém století byla Ukrajina považována za obilnici Sovětského svazu. Ve velkém se zde pěstují obilniny, pícniny, zelenina, len a ovoce. Mezi další přírodní zdroje zde patří železná ruda, ropa, mangan a kamenná sůl. Právě kovy, výrobky z nich a nerostné suroviny jsou nejdůležitějšími vývozními komoditami. Vedle nich to jsou ještě rostlinné výrobky, živočišné tuky a dřevo. Naopak dováží se hlavně stroje, přístroje, elektrická zařízení a dopravní prostředky. Celá procedura s dovozem zboží je v některých případech složitá. Kritizují ji nejrůznější mezinárodní obchodní sdružení. Výše cla se liší zboží od zboží a pohybuje se od 0 % (mléčné produkty) do 100 % (zlatnická produkce). Dovážené zboží, určené k investování do domácích podniků, je od cla osvobozeno. Velký zájem investorů je také o finanční sektor, chemický průmysl a operace s nemovitostmi. Jako perspektivní se jeví investice do strojírenské výroby, zařízení na obalové materiály a do stavebnictví. V těchto oborech jsou totiž nevyužité podnikatelské možnosti. Ukrajinská infrastruktura je ve špatném stavu a brání většímu ekonomickému růstu země. Ukrajinská vláda je si toho vědoma a zejména zlepšení silniční sítě patří mezi výdajové priority. UKRAJINA

počet obyvatel: 48,3 milionu

hlavní město: Kyjev (3,4 mil. obyvatel)

rozloha: 603 000 km2

HDP (USD/obyvatele): 2050

měna: hřivna

střední délka života: muži 65 let, ženy 75 let

Pramen: www.auswaertiges-amt.de

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče