Ukradli vám doménu? Suďte se!

10. dubna 2009, 00:00 - Jan Němec
10. dubna 2009, 00:00

Důležitým předpokladem úspěšné firemní prezentace na internetuje registrace vhodné domény. Co si ale počít v situaci, kdy vás předběhlspekulant a doménu s názvem vaší firmy si zaregistroval dříve?Při splnění několika podmínek máte šanci ji získat u soudu.

Lukáš Jansa

Autor: Profit

Internetové stránky patří v dnešní době k jedné ze základních forem prezentace firmy. Místo listování Zlatými stránkami se lidé či potenciální zákazníci naučili používat webové vyhledavače, ať už shánějí novou ledničku nebo třeba dodavatele prací při stavbě domu. Firma, která není na internetu, je tak oproti „pokrokovější“ konkurenci ve velké nevýhodě. Pro firemní webovou prezentaci je přitom z pochopitelných důvodů velmi důležitá volba správného doménového jména – například podle názvu společnosti nebo hlavního oboru podnikání.

Doménové jméno má proto pro firmu nemalou cenu, která navíc roste s prestiží a velikostí podniku. Toho ve stále větší míře využívají takzvaní doménoví spekulanti. Jejich postup je jednoduchý a vychází z opomenutí nebo pomalého postupu firmy: doménový spekulant si vybírá volné domény se zajímavými jmény, ty si zaregistruje a doufá, že se mu je podaří výhodně zpeněžit. Pomineme-li možnost přistoupit na požadavky a za převedení domény zaplatit, existuje jediná možnost, jak se takovýmto spekulantům bránit – soudní cesta.

Kšeftování s doménami vzkvétá

Výnosnost spekulativního byznysu s doménami není zanedbatelná a počet případů doménových spekulací rok od roku roste. Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) jen loni musela řešit rekordních 2329 případů, což je o osm procent více než v předchozím roce. Od prvního případu cybersquattingu (spekulativní registrace domény s cílem ji dále zpeněžit) v prosinci 1999 do prosince 2008 pak WIPO obdržela již téměř 15 tisíc stížností, které se týkaly zneužití více než 26 tisíc domén. Nejčastěji přicházejí stížnosti z USA, Francie, Velké Británie, Německa, Švýcarska a Španělska, a až 79 procent všech případů se týká domén s koncovkou .com.

Přestože se většina sporů o domény odehrává v zahraničí, doménové spekulace se rozmáhají i v Česku. A to hlavně proto, že vydělávají spekulantům nemalé peníze. Svědčí o tom mimo jiné statistiky České asociace držitelů domén, sdružující majitele více než 10 tisíc českých domén. Ta tvrdí, že se jen v loňském roce v Česku uskutečnily obchody s registrovanými doménami za zhruba 20 milionů korun. Mezi nejzajímavější patřily prodej domén sperky.cz za dva miliony korun, banky.cz za milion nebo domény cviceni.cz za 350 tisíc korun. V těchto případech však nebyla spekulací poškozena žádná konkrétní firma a nedošlo tudíž ani k doménovému sporu. Kolik spekulanti vydělají na „kšeftování“ s doménami s názvy existujících firem ale nikdo neví.

Celkový počet doménových sporů v tuzemsku nelze jednoznačně spočítat. „Za deset let své existence CZ.NIC eviduje něco přes sto soudních sporů. Je však třeba zdůraznit, že skutečný počet sporů může být vyšší, protože toto číslo zahrnuje pouze spory, v nichž je sdružení jednou ze stran či o nich bylo informováno,“ tvrdí Zuzana Durajová ze sdružení CZ.NIC, které spravuje národní domény.cz. Mezi nejznámější případy patří například kauzy domén kaufland.cz, ceskapojistovna.cz nebo dagmarhavlova.cz.

Kdy je šance uspět?

Uspět v doménového sporu můžete jen v některých případech. „Žalobce musí být především schopen unést důkazní břemeno, tedy prokázat, že má na určité doménové jméno právo,“ vysvětluje Zuzana Durajová ze sdružení CZ.NIC. Podle Lukáše Jansy z advokátní kanceláře Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři, která se doménovými spory zabývá, tak žalobce neuspěje při sporech o doménová jména tvořená obecnými výrazy. „Výjimkou jsou sousloví, která jsou s konkrétním žalobcem natolik spojena u spotřebitelů, že jsou pro něj příznačná, nebo pokud jsou chráněna ochrannou známkou,“ upřesňuje Lukáš Jansa.

TYPY DOMÉNOVÝCH SPEKULACÍ

•cybersquatting: registrace domény shodné či podobné s obchodní firmou či ochrannou známkou jiné osoby

•domain grabbing: hromadná registrace shodných či zaměnitelných domén s takzvaným blokačním úmyslem

•typosquatting: registrace zaměnitelné domény s tím, že spekulant spoléhá na překlepy uživatelů internetu

(třeba www.gogle.cz,o www.seynam.cz)

•trademark infrigement: cílená spekulativní registrace doménových jmen shodných a zaměnitelných s názvem ochranné známky

•plánovaný či předběžný cybersquatting: spekulant spoléhá na to, že dojde k určité skutečnosti a pak bude z této situace těžit (třeba registrace domény www.benedictXVI.com, kdy Američan Roger Cadenhead si před volbou nového papeže v roce 2005 zaregistroval šest domén s pravděpodobnými jmény nového papeže)

Pokud tedy například prodáváte ojeté automobily a rádi byste svou firmu prezentovali na doméně autobazar.cz, pak doménový spor s aktuálním držitelem domény nemá smysl. Doménové jméno je totiž natolik obecné, že si je nemůžete nárokovat. Jiný případ by ale nastal, pokud by se firma s ojetými vozy jmenovala třeba Autobazar Mládek a doménové jméno bylo autobazar-mladek.cz. „Nejčastějšími žalobními nároky jsou ochrana názvu právnické osoby, obchodního jména (obchodní firmy), jména fyzické osoby, autorského díla, práva vyplývajícího z vlastnictví ochranné známky či nekalá soutěž, zejména skutkové podstaty vyvolávání nebezpečí na pověsti a parazitování na pověsti,“ vypočítává Zuzana Durajová. Právě Autobazar Mládek a doména autobazar-mladek.cz tyto předpoklady splňuje.

Šance na úspěch žaloby je pak v případech výše zmiňovaných doménových jmen velká. „Většinu doménových sporů se nám daří vyřešit ještě před zahájením soudního řízení. Úspěšnost se posuzuje podle povahy sporu, nicméně u zjevných protiprávních případů je úspěch stoprocentní,“ tvrdí Lukáš Jansa. Upozorňuje ale, že je třeba se připravit i na několik let trvající spor a náklady spojené s právním zastoupením advokátem.

Nejprve to zkuste po dobrém

Jako u většiny sporů, i v případě domén je nicméně lepší se nejprve zkusit dohodnout po dobrém. „Postup doporučujeme vždy jediný, a to zaslání kvalifikované výzvy spekulantovi s upozorněním na porušení řady právních povinností, od zákazu nekalé soutěže až po povinnosti plynoucí z Pravidel registrace doménových jmen,“ konstatuje Lukáš Jansa. Výzva by podle něj měla obsahovat i návrh na mimosoudní vyrovnání a převod domény. „Součástí mimosoudního řešení je i určitá úplata, rovnající se nákladům registrace, případně částce, kterou je ochoten klient za doménu maximálně zaplatit,“ dodává Jansa. Až poté, co držitel domény toto vyrovnání odmítne, přichází podle Lukáše Jansy čas na podání

žaloby.

I v případě žaloby má žalobce na výběr dvě možnosti. Může se obrátit buď na obecný soud (většinou místně příslušný krajský soud), nebo na Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře. Rozhodčí soud se na doménové spory specializuje a rozhoduje jak o českých doménách, tak o doménách mezinárodních (.com, .net, .org) a evropských (.eu). Jeho hlavní v

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče