Ukončete nástup, dveře se zavírají

09. prosince 2010, 18:40 - ing. Marcela Alföldi Šperkerová
09. prosince 2010, 18:40

Politická dohoda se zatím nerýsuje

Politická dohoda se zatím nerýsuje. S novými, značně inovátorskými návrhy přichází i koalice.

Je to téměř každoroční evergreen. Zase tu jednou máme diskusi o penzijní reformě. Vláda plánuje, že do 17. prosince všechny koaliční strany předloží své představy. Toto pondělí své doporučení představí i poradní orgán kabinetu NERV. A pak se bude hledat konsenzus. Startovat by reforma měla od počátku roku 2013. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek za TOP 09 neváhal a návrh změn důchodového systému již představil. S hlavními tezemi a novými náměty přišly i Věci veřejné. I když ODS zatím detaily svého plánu tají, už teď je zřejmé, že shoda nebude jednoduchá ani v koalici. Ještě hůř se ovšem bude hledat v jednání s opozicí. Sociální demokracie zásadně odmítá jakékoli jiné než kosmetické změny. A vadí jí zejména návrh, který by měl být pro reformu zásadní – vyvedení části peněz do soukromých kapitálových fondů. V tom je nesmiřitelná. „Nemůžeme souhlasit, aby se stát vrhal do hazardu,“ zdůrazňuje opakovaně ekonomický expert ČSSD Jan Mládek. Vláda ale nemá na vybranou. Nastartování reformy slíbila a tvrdí, že je pro ni přinejmenším jednou z priorit. Drábkův stranický kolega ministr financí Miroslav Kalousek se už nechal slyšet, že bez dohody o důchodové reformě nemá pro tento kabinet smysl, aby dále vládl.

Odvážně do diskuse

Drábkův návrh (viz TOP 09: Sazba zůstává) v podstatě vychází z tezí, které letos v létě představila Bezděkova komise. Tento poradní sbor expertů už udělal první část práce: navrhl, jakým směrem by se měla reforma ubírat. Z již zpracovaných tezí bude vycházet i doporučení NERV, jak týdeníku EURO svěřil Jiří Rusnok, člen obou týmů. Bezděkova komise navrhla snížení celkových odvodů na sociální pojištění na 23 procent (z nynějších 28 procent) a stlačení stropu pro placení pojistného ze šestinásobku průměrné mzdy na trojnásobek. Část peněz, tedy tři procenta z příjmu, by si lidé mladší čtyřiceti let měli povinně spořit v penzijních fondech s různou strategií investičního rizika, čili vkládat je do takzvaného druhého pilíře. „Sazbu jsme snížili, abychom zlevnili cenu práce, tedy podpořili zaměstnávání hlavně v nízko- a středněpříjmových kategoriích. Výpadek v příjmech průběžného systému by se měl hradit sjednocením sazeb DPH na vyšší hranici,“ vysvětluje Bezděk. Podobně i Drábek chce hradit deficit systému zvýšeným zdaněním potravin, léků a dalšího zboží, které bylo dosud zatíženo nižší sazbou DPH. Jiří Rusnok ale namítá, že by transakční náklady neměli nést stávající důchodci, na něž by nárůst daně na základní produkty dopadl v největší míře. „Měly by se najít jiné zdroje, například v úsporách jiných výdajů či z aktiv státu,“ říká. V Drábkově variantě, která ponechává sazbu pojistného na 28 procentech a navrhuje z ní do druhého pilíře vyvést postupně až pět procentních bodů, přitom vidí několik dalších problémů. Rozsah opt-outu, tedy vyvedení části pojistného, považuje za zbytečně robustní. Stejně tak návrh umožnit dobrovolné spoření i lidem mezi čtyřicítkou a padesátkou. „Ti už stejně nemají šanci naspořit si v rozumné výši. A zbytečně velký rozsah bude stát další peníze, které se na přechod musí najít,“ zdůrazňuje Rusnok. Ani jeho další kolega z Bezděkovy komise i z NERV Pavel Kohout nepovažuje Drábkův návrh reformy za ideální. Ve vyjádření pro týdeník EURO ho označuje doslova za „suboptimální“. Jiří Rusnok, který je předsedou představenstva ING Penzijního fondu a také šéfem Asociace penzijních fondů, kritizuje i nedopracovanou představu o správě důchodových vkladů. Bezděkova komise totiž navrhovala, že by peníze do fondů přitékaly anonymně z České správy sociálního zabezpečení. Tímto způsobem by se výrazně omezily náklady penzijních společností na získávání klientely a správa svěřených peněz by byla levnější. Jenže TOP 09 nic podobného ve svém návrhu nemá. „Přesto jej považuji za výkop do koaliční diskuse,“ zdůrazňuje Rusnok.

Byznys pro soukromníky

Pravicové strany, stejně jako Bezděkova komise či NERV, se ale neubrání kritice, že reformu šily na míru penzijním fondům. „Pro jejich správce to bude skvělý byznys. První lidé si přijdou pro peníze nejdříve za pětadvacet let. Do té doby budou fondy jen přijímat vklady. Tlak na přijetí reformy v této podobě není politický, ale čistě externí od finančníků. Odmítáme, aby stát dělal byznys soukromým firmám,“ rozhořčuje se Jan Mládek, sociálnědemokratický expert na ekonomiku. Ministr Drábek potvrdil, že v prvních pěti letech po zavedení reformy by se ke správcům fondů dostalo zhruba 500 miliard korun. Autoři, kteří prosazují vznik druhého pilíře, tvrdí, že si stát ohlídá, aby správci peněz nevydělávali nad únosnou míru. Své prý přinese i ostře konkurenční prostředí. Fondy druhého pilíře podle jejich slov nabídnou lepší zhodnocení vkladů, jež je nyní i u penzijního připojištění přinejlepším bídné. „Budou konzervativní, vyvážené i růstové a jejich zhodnocení by mělo odpovídat výnosům podílových fondů,“ slibuje Bezděk. Dodává, že v krátkém období, v horizontu dvou až čtyř let, se mohou objevit prudké výkyvy směrem nahoru či dolů, ale dlouhodobě, v desítkách let, nemohou být ztrátové.

Drsné vyhlídky

Ani tak si však nelze představovat, že by se pozice budoucích důchodců výrazně zlepšila. Týdeník EURO odhadl, že pokud si dnešní třicátník pobírající po třicet let mzdu, která odpovídá zastropovanému maximu (zhruba 75 tisíc korun měsíčně), bude spořit ve druhém pilíři tři procenta, dostane ke státní penzi při dvouprocentním zhodnocení měsíčně navíc přibližně osm tisíc korun v dnešních relacích. Při průměrné mzdě to bude třetina. „Předpokládáme, že i pro mladší generaci tak bude vcelku zachován náhradový poměr jako u dnešních důchodců, kdy penze dosahuje poloviny čistého průměrného platu,“ potvrzuje Rusnok. Na své si nicméně přijdou životní pojišťovny – do nich by totiž měly přecházet naspořené peníze v okamžiku, kdy střadatel vstoupí do důchodového věku. „Doživotní výplatu pevné anuity mohou garantovat jedině licencované subjekty, které k těmto prostředkům vytvářejí rezervy,“ odmítá Bezděk myšlenku, že by důchod z druhého pilíře mohla vyplácet třeba správa sociálního zabezpečení. Uznává, že po čtyřiceti letech spoření půjde o obrovské balíky peněz. „Stát jako regulátor může nastavit tvrdé podmínky, aby zisk pojišťoven byl jen přiměřený,“ míní. Tvůrci reformy přitom nepočítají s tím, že by se anuita mohla dědit v případě brzkého úmrtí čerstvého důchodce. Někdo sice zemře v šestašedesáti, jiný však oslaví v plném zdraví devadesátku a značně tak překročí očekávanou délku dožití. Prostředky naspořené ve druhém pilíři budou převedeny na účet dědice, jen pokud pojištěnec zemře ještě před vstupem do penze.

Véčkaři: přidusit bezdětné

Vůči penzijnímu systému v těchto intencích ale neprotestují jen levicové strany. Stejně tak Věci veřejné (VV) nepovažují Drábkův návrh za reformní. „Návrh nezajistí dlouhodobé fungování. Zvýšená DPH nevykryje dlouhodobě schodek, který by vznikl v průběžném systému. Křivka výběru této daně je plošší než nárůst výdajů na penze,“ zdůrazňuje Radim Vysloužil, který v Bártově straně připravuje změny penzijního systému. VV naproti tomu chtějí vytvořit generační fond (viz VV: Rodičům naproti), který má sloužit jako polštář pro období, kdy bude více důchodců, a který bude zároveň podporovat rodiny s dětmi. Na příspěvky by ale nárok měli jen ti rodiče, kteří pracují. Generační fond by tedy financovali lidé bezdětní ze svých daní, po porodu prvního až třetího dítěte by se jim vždy o třetinu snižovaly jejich odvody a ještě by dostávali příplatky na děti. Ovšem jen do částky, kterou si sami naspořili. „Kdo nevychovává děti, může si spořit. Pokud by měl děti každý, bude zase dost plátců a nevznikne potřeba sanovat důchodový systém,“ vysvětluje filozofii tohoto nápadu Vysloužil. Od druhého pilíře koaliční strana zcela upustila. „Už teď je systém v deficitu třicet miliard. Nechceme z něj vyvádět další prostředky, aby byl ještě ztrátovější. Schodek by každoročně rostl o sto miliard korun, na to by si stát musel půjčovat a zadlužovat budoucí generace. Během dvaceti let by šlo o částku dvou bilionů korun, což je enormní zatížení,“ počítá Vysloužil.

ČSSD: spása v imigrantech

Vévéčka si tak nejvíce přitakávají se sociální demokracií, která stále sází na průběžný systém doplněný o dobrovolné penzijní připojištění (viz ČSSD: Povinné fondy ani náhodou). Odmítají i dlouhodobé demografické výhledy, které predikují, že v příštích desetiletích prudce poroste počet důchodců, na jejichž penze bude přispívat málo plátců pojistného. „Na poslední vývoj, kdy během pěti let stoupl počet obyvatel o čtvrt milionu, reagovala Bezděkova komise slovy, že se očekávané zhroucení penzijního systému oddálí jen o několik let. Ale je to jen hraní si s čísly. Jakékoliv konstrukce na více než deset let dopředu jsou velmi nepřesné,“ vysvětluje Mládek. Sociální demokracie tedy chce podporovat porodnost, ale sází i na přistěhovalce. I když s tím, že by hlavně mělo jít o mladé, zdravé a vzdělané cizince. Ti, kteří chtějí za každou cenu protlačit povinné spoření do penzijních fondů, podle Mládka vůbec nerespektují fakta. „Za prvé v zemích, kde mají rozsáhlé kapitálové fondy, v nichž si lidé spoří na penzi, se v důsledku krize důchodcům vypařily peníze. Za druhé ze studie Světové banky zabývající se dvacítkou postkomunistických zemí vyplývá, že se jejich systém potácí mezi problémem a katastrofou. A třetí perlou jsou kroky maďarského premiéra Viktora Orbána, který se snaží fondy vytunelovat,“ zdůrazňuje Mládek.

Převálcovat silou

Politici se přitom zaklínají, že podkladem pro konečnou podobu reformy penzí by měla být dohoda všech koaličních a opozičních stran. Připomíná to i Bezděkova komise v jednom ze svých podkladových materiálů: „Základním předpokladem pro úspěšnost důchodové reformy zásadnějšího typu je širší konsenzus jdoucí napříč politickým spektrem. Pozitivním příkladem může v tomto ohledu být například Švédsko, ale i Polsko. Státy, kde nebyl politický a expertní konsenzus tak robustní, jsou v horší pozici. Tento stav může destabilizovat důchodový systém, ale především vyvolává nedůvěru širší veřejnosti v jeden ze základních pilířů sociálního zabezpečení.“ Jenže sociální demokraté nemají pocit, že by se s nimi někdo chtěl na něčem domlouvat. „Nevidíme žádnou snahu,“ tvrdí Mládek. Je přitom přesvědčen, že vláda využije své stoosmnáctkové převahy v Poslanecké sněmovně a svůj návrh protlačí silou. A šeptanda i nesmiřitelné postoje mezi pravicí a levicí mu dávají za pravdu. „Nemůžeme být přece závislí na tom, kolik se rodí dětí či jak dlouho se žije. U tak důležité věci, jako z čeho se budu financovat na stáří, nelze stavět jen na jedné věci. Všichni by měli mít na paměti starou pravdu našich babiček, které říkávaly: nedávej všechna vejce do jednoho košíku,“ dodává Bezděk.

Penzijní systémy ve světě

Itálie - na důchody, do systému National Funding, se odvádí 33 % z hrubé mzdy - systém je průběžně financován, ale Italové si platí na své individuální účty - penze dosahují osmdesáti procent průměrného výdělku - odvody na penze tvoří 14 % HDP

Austrálie - povinný zaměstnavateli provozovaný plně fondový systém od roku 1992 - zaměstnavatelé do něj odvádějí 9 % z hrubé mzdy zaměstnanců - stát vyplácí navíc důchodcům s příjmem pod určitou hranici rovnou dávku - vedle toho fungují ještě dobrovolné individuální i zaměstnanecké fondy, kde si lidé spoří na stáří

Velká Británie - státní průběžný systém zajišťuje důchod ve výši pětiny mzdy pojištěnce - k tomu dobrovolné pojištění na zaměstnanecké nebo individuální bázi a zaměstnavatel do něj přispívá - součet státní a soukromé penze dosahuje 65 % mzdy před odchodem do důchodu

Německo - razantní navyšování věku pro odchod do důchodu na 67 let - stát podporuje spoření obyvatel do fondů pro zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné - příspěvky na spoření jsou do roční výše 2100 eur osvobozeny od daně - až 60 % důchodců má státní penzi nižší než 1000 eur, - náhradový poměr u nízkopříjmových skupin dosahuje pouze 43 %

Švédsko - do státního průběžného pilíře jde 16 % platu - další 2,5 % platu si zaměstnanci povinně spoří na penzi - třetím pilířem jsou dobrovolné penzijní plány, které vznikají dohodou mezi odbory a zaměstnavateli - příspěvková sazba se mění dle profese od 3 % u dělníků až po 20 % u manažerů - průměrný důchod dosahuje 80 % průměrné mzdy

Švýcarsko - státní penzi ve výši 20 % průměrné mzdy zajišťuje standardní průběžný systém - zaměstnanec i zaměstnavatel platí 4,2 % z hrubého příjmu - zaměstnanci si povinně spoří u zaměstnavatelských fondů 7 – 18 % ze své mzdy

Návrhy jednotlivých stran

TOP 09: Sazba zůstává - Z dnešních 28 procent na důchodové pojištění půjde do průběžného systému jen 23 procentních bodů. - Zbývajících pět procentních bodů budou lidé mladší 40 let povinně ukládat v penzijních fondech. - Licenci získá maximálně pět penzijních společností, které nabídnou nejlepší zhodnocení. Provozovat mají minimálně 4 fondy s různou mírou rizika investování. - Manželský pár bude mít společný vyměřovací základ pro odvod pojistného, každému z páru se započítá polovina. - Děti budou moci adresně posílat svým rodičům dva procentní body své sazby důchodových odvodů. - Česká správa sociálního zabezpečení bude každoročně informovat lidí, kolik si již naspořili a kolik let jim zbývá odpracovat. - Výpadek v průběžném systému – zhruba 50 miliard ročně – má krýt sjednocení sazeb DPH na 19 procentech.

VV: Rodičům naproti - Základem penzijního systému bude i nadále být průběžný systém - Vytvoří se generační fond, do nějž budou bezdětní pracující odvádět několik procent ze svých příjmů formou daně. Ta by měnila dle demografického vývoje. - Rodiče dětí budou z generačního fondu čerpat, co si do té doby našetřili, a zároveň platit nižší daně. Při narození dítěte z něj dostanou takzvané porodné a každý měsíc příspěvek na dítě, a to až do třetího dítěte. - Ve fondu zůstanou prostředky lidí, kteří děti neměli, nebo měli dětí méně. Nevyplacené peníze stát využije jako dodatečný zdroj příjmů pro výplatu důchodů v dobách, kdy mladší generace nebude schopná financovat generaci důchodců. - Doplňkem bude dobrovolné penzijní připojištění podporované ze státní kasy. - Občané budou dostávat pravidelné informace o výši důchodu a nároku na důchod.

ČSSD: Povinné fondy ani náhodou - Strana trvá na zachování dosavadního průběžného systému. - Zcela odmítá druhý pilíř, tedy povinné vyvedení části sociálního pojištění do kapitálových fondů. - První pilíř se má reformovat parametrickými změnami a doplnit o systém připojištění pro zvlášť náročné profese. - Do systému připojištění budou přispívat zaměstnanci i zaměstnavatelé. Z něj by pak lidé náročných profesí mohli čerpat doplňkový důchod, pokud by odcházeli do penze dříve. - Potřeba stimulovat dobrovolné spoření na penzi, ale penzijní fondy se nejprve musí reformovat.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče