Uklidňování nestačí

11. února 2009, 19:42 - Martin Shabu
11. února 2009, 19:42

Na summitu trojky EU a Ukrajiny se probírala aktuální situace země a vzájemná spolupráce

Situace dnešní Ukrajiny je nezáviděníhodná. Česká republika, předsedající Radě Evropské unie, proto uspořádala 5. února zasedání trojky EU a Ukrajiny na ministerské úrovni. Ukrajinský ministr zahraničí Volodymyr Ohryzko přijel do Prahy po lednové plynové krizi uklidňovat své evropské protějšky. Česká diplomacie včetně premiéra Mirka Topolánka si během kyvadlové diplomacie mezi Kyjevem, Moskvou a Bruselem udělala poměrně jasno. V předvečer setkání se zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška svěřil novinářům, že příliš nedůvěřuje dohodě o dodávkách a tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, kterou obě země uzavřely na deset let. A dodal, že Rusové i Ukrajinci chtěli mít ve sporu Evropskou unii na své straně. Tomu se však Češi v čele EU úspěšně vyhnuli.

Výsledky summitu

Účastníci summitu hovořili o vztazích Kyjeva a Bruselu, o aktuální situaci na Ukrajině a na pořadu jednání byl i program Východní partnerství (VP), který má posílit spolupráci států východní Evropy a EU. Kromě Ukrajiny hodlá Česká republika přizvat k členství ve VP Moldavsko, Bělorusko, Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán. Zahajovací summit Východního partnerství je naplánován na 7. května.
Při jednání ukrajinského ministra zahraničí Ohryzka s jeho českým kolegou Karlem Schwarzenbergem byla Ukrajina ujištěna o podpoře připojení Ukrajiny k EU během českého předsednictví . Obě strany se shodly, že nejdůležitější je domluvit co nejdříve státní návštěvu ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka v Praze, která by se měla uskutečnit 24. a 25. března 2009. „Jako předseda Evropské rady budu dělat dvě věci. Za prvé vysvětlovat evropským partnerům, že je i v jejich bytostném zájmu udržet směřování Ukrajiny do euroatlantických struktur. A za druhé, že evropská integrace prochází testem, jímž je potřeba společné energetické politiky,“ prohlásil premiér Topolánek na konci ledna.
Tiskový odbor ministerstva zahraničí Ukrajiny informoval, že byly domluveny perspektivy další integrace Ukrajiny do energetického prostoru EU, zejména připojení země ke Smlouvě o energetické spolupráci. Lednová plynová krize se nesmí opakovat, prohlásil na jednání ministr zahraničí Schwarzenberg. Evropská unie se propříště nesmí stát rukojmím ve sporu Ruska a Ukrajiny o plyn. Země také musí pokročit v politických, hospodářských a soudních reformách, aby získala nazpět důvěru ztracenou za plynové krize s Ruskem. Po jednání trojky EU a Ukrajiny na ministerské úrovni to dali najevo český ministr zahraničí Schwarzenberg i evropská komisařka pro vnější vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová. Ukrajinský ministr zahraničí Ohryzko k lednovému sporu s Ruskem pouze zopakoval ukrajinské stanovisko, že jeho země dodávky nepřerušila.

Asociační dohoda

Letos se má pokročit v přípravě podpisu asociační dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Ukrajina dostala v září 2008 od EU příslib nové asociační dohody. Jednání, která se od té doby uskutečnila, zahrnují kromě případného zrušení víz i otázku volného obchodu a další. Šéf kyjevské diplomacie v Praze zdůraznil zájem na plnoprávném členství své země v EU. Pro bezvízový styk se zeměmi EU si Ohryzko stanovil rok 2012.
Dle eurokomisařky Ferrerové-Waldnerové však jde o dlouhodobý proces. Zástupci EU přesný termín sdělit nechtěli. Eurokomisařka prohlásila, že Ukrajina je „průkopníkem programu Východního partnerství“, který má k EU připoutat bývalé postsovětské státy. Při summitech trojky EU se s třetími zeměmi obvykle setkávají zástupci předsedající země, Evropské komise a Vysoký představitel pro bezpečnostní politiku Javier Solana. Pražské zasedání vedl český ministr zahraničí Schwarzenberg. Dále se jej zúčastnili komisařka Ferrerová-Waldnerová, Helga Schmidtová z úřadu Javiera Solany a ministr zahraničí Švédska Carl Bildt, který přijal pozvání, protože jeho země bude předsedat EU ve druhé polovině roku 2009 a pojí ji s Českou republikou osmnáctiměsíční program předsednictví. Stockholm nejednou prohlásil, že je ochotný pomoci Ukrajině při přípravě podpisu asociační dohody. Její součástí má být i dohoda o volném obchodu.
Ze setkání vyplynulo, že ukrajinskou delegaci především zajímá liberalizace vízové politiky pro její občany cestující do zemí Schengenu. Nejprve by měly být zrušeny platby za víza. A na to by měl navázat proces úplného odstranění vízové povinnosti pro občany Ukrajiny. Ředitel mezinárodních programů Centra Razumkova Valerij Čalyj se domnívá, že tento proces musí být součástí aktivit Východního partnerství, které Česko propaguje. „Ukrajina se ze všech zemí zahrnutých do programu Východní partnerství dostala zatím nejdál,“ míní Čalyj.

Nová strategie

V důsledku lednové plynové krize se jednou z priorit EU stal problém tranzitu ruského zemního plynu přes Ukrajinu. EU financovala studii, dle níž je třeba ukrajinské plynovody urychleně modernizovat. Náklady se odhadují na zhruba 2,5 miliardy eur. Evropská komise proto uspořádá 23. března v Bruselu společně s ukrajinskou vládou mezinárodní dárcovskou konferenci zaměřenou právě na tuto problematiku. Mezi dárci by měly být velké mezinárodní finanční instituce, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a další.
Ukrajina chce také připravit zcela novou strategii, z níž by vyplynulo „čisté, jasné a pochopitelné schéma dodávek plynu“. Ukrajinský ministr zahraničí Ohryzko zdůraznil, že dle současné ukrajinské legislativy nelze privatizovat ukrajinský tranzitní systém. Otázkou však zůstává, zda se v době krize najdou investoři, kteří by za současných podmínek Ukrajině věřili. Ze všech ukrajinských médií se lze dozvědět, že investoři nyní opouštějí Ukrajinu, neboť tamní podnikatelské prostředí se zhoršuje.
Obrovská korupce na všech úrovních ukrajinské společnosti je příčinou nedůvěry nejen v politiky, ale i v ekonomická opatření, která se snaží pomoci zemi překonat globální finanční krizi – například dle indexu svobody podnikání uveřejněném v deníku The Wall Street Journal se Ukrajina umístila na 152. místě ze 180 zemí. Přes Ukrajinu se stále do Evropy dostává mnoho nežádoucích občanů, což oslabuje Kyjev ve vyjednávání o liberálnějším vízovém režimu s EU.

Ukrajinské politické hašteření

Ukrajinští nejvyšší politici se však neshodnou téměř v ničem. V současné době se sváří prezident Viktor Juščenko s premiérkou Julijí Tymošenkovou, která poslala do Moskvy delegaci, aby tajně jednala o půjčce pět miliard dolarů na pomoc deficitnímu ukrajinskému státnímu rozpočtu. V diplomatických kruzích se otevřeně hovoří, že Juščenko i Tymošenková fakticky nevládnou, čímž se ekonomická i politická nestabilita prohlubuje. Navzdory tomu, že na počátku února vláda premiérky Tymošenkové přestála hlasování o nedůvěře. Analytici varují, že hospodářství se může dostat do podobného stavu, v jakém bylo po rozpadu Sovětského svazu. V prosinci 2008 se průmysl propadl na 26 procent v porovnání s předchozím rokem a měna ztratila třetinu své hodnoty. V posledních dvou týdnech je v Kyjevě mise Mezinárodního měnového fondu, která se rozhoduje, zda Ukrajině pošle druhou část půjčky, jež jí byla přidělena loni na podzim. Z politických rozbrojů těží Viktor Janukovyč, proruský politik a populistický vůdce Strany regionů, kterého v roce 2004 smetla takzvaná Pomerančová revoluce. Janukovyč se nechal slyšet, že „tohle je poslední pomerančová zima na Ukrajině“. Juščenko i Tymošenková by se měli brzy vzchopit, zanechat žabomyšího očerňování a spojit opět síly ve vedení země. Ukrajina totiž navzdory všem historickým úskalím stále patří do středoevropského prostoru.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče