Úklid za půl miliardy

25. listopadu 2009, 13:01 - Dušan Šrámek
25. listopadu 2009, 13:01

Podnikatelské prostředí – to není jenom legislativa, byrokracie, dotace. Neméně důležité je, jak se jednotlivé orgány veřejné správy dokážou vypořádat s místní infrastrukturou.

Autor: Jakub Stadler

Přesně před rokem Klatovy dokončily svoji historicky největší investici. Akce Klatovy – čisté město vyšla na 450 milionů korun. Město prošlo rekonstrukcí kanalizační a vodovodní sítě, spojenou s opravou vodovodů, kanalizace a komunikací. „Práce byly velmi náročné zvlášť v centru města, kde situaci komplikovala historická sklepení domů. Nakonec se však podařilo dílo, které důkladně prověřilo kvality všech zúčastněných, úspěšně zvládnout,“ vzpomíná místostarosta Jan Vrána.

Samotná oprava kanalizace by nebyla až zase tak výjimečná. Tu z ní dělá načasování a souběh všech předchozích i následných prací. Vůbec prvním krokem totiž byla náročná rekonstrukce čistírny odpadních vod, která proběhla v letech 2001-2003. Tak rozsáhlá investice by byla nemyslitelná bez zapojení peněz z evropských fondů. Klatovům se podařilo získat peníze na čističku ještě z předvstupního fondu životního prostředí ISPA. Městu se tak podařilo vyřešit ještě v předstihu to, co dosud trápí řadu českých měst. A vzápětí po dokončení čističky přišla na řadu již zmíněná oprava kanalizace. I tady sehrálo svou úlohu komplexní řešení. „Došli jsme k závěru, že než bychom opravovali tu kus, tam kus kanalizace, že celou akci provedeme na jeden zátah v jednom časovém úseku,“ vysvětluje Vrána strategii, kterou město přijalo.

I v tomto případě došlo na zapojení evropských fondů. Klatovy se díky již zpracovanému projektu staly vedle Berouna prvním českým městem, které získalo peníze z Fondu soudržnosti. Vedle připravené projektové dokumentace musela radnice připravit i vlastní finanční krytí na koofinancování poskytnuté dotace. Zatímco ekonomickou kalkulaci si město dělalo samo, zpracování projektové dokumentace a poskytnutí odborného zázemí, aby byl projekt po věcné stránce zpracován kvalifikovaně, provedl Hydroprojekt.

Na to, aby mohly být všechny peníze nakonec fyzicky uvolněny, už zbývá jenom schválit závěrečnou zprávu, která má být hotova do konce roku. Celý projekt byl financován na základě průběžných plateb, posledních 20 procent radnice získá až poté, co na projektu přistane poslední bruselské razítko. I když bylo s dotací spousta papírování, na nějaké zbytečné byrokratické překážky si město nestěžuje. „Než jsme jakoukoli fakturu uvolnili, jsme ji nejprve velice pečlivě kontrolovali, abychom se nedopustili nějakého omylu, a nedošlo proto k nějakému zádrhelu,“ vysvětluje místostarosta. Přesto pro jistotu mělo město úvěr, kdyby se náhodou platby zpozdily, aby se stavba nemusela přerušovat.

Celé financování bylo nakonec prokalkulováno tak, že šlo mimo rozpočet. Na splácení úvěru město používá příjem z Fondu vodního hospodářství, kam chodí platby vodného a stočného. Díky zdravým financím, což je i důležitý signál pro podnikatele, mají Klatovy i přes natolik náročnou investici od ratingové agentury Moody’s nejvyšší ohodnocení.

Pěší zóny i ochrana před záplavami

Rubem investice při tak rozsáhlé opravě kanalizace bylo dva roky rozkopané město. Dotace jsou bohužel nastaveny tak, že pokryjí opravu pouze té části povrchu, která byla dotčena stavbou. Chodníky a ulice řady českých měst tak brázdí ohyzdné pruhy povrchů z různých materiálů, podle toho, kde a kdy se zrovna kopalo. V Klatovech na to šli ale z gruntu a díky úvěru opravili komunikace celé, jak vozovky, tak chodníky. V historickém centru vznikla pěší zóna, byla zřízena místa na parkování, centrum zkrášlily napodobeniny starobylých plynových lamp, byly vysázeny aleje.

Jedním z cílů rekonstrukce místní kanalizace byla i ochrana před záplavami. Ještě před pár lety byly v období přívalových dešťů pravidelně městské komunikace zaplavovány vodou, kterou nestačily kanály pojmout. To už není pravda. Letošní letní lijáky, které připravily problémy řadě českých a moravských měst, tak Klatovy neohrozily. Občané včetně podnikatelů tak nemuseli řešit, co s vyplavenými a zničenými nemovitostmi, provozovnami, auty. Systém ochrany města před povodněmi a záplavami rovněž posílila protipovodňová ochrana zvlášť ohrožených částí města. I taková na první pohled odtažitá záležitost se tak může pozitivně odrazit na místním podnikatelském klimatu. „Všichni pamatujeme povodně v roce 2002, které způsobily občanům i firmám nemalé škody. V rámci této investiční akce jsme vybudovali odlehčovací komory v rámci protipovodňových opatření,“ říká ředitelka okresní hospodářské komory Alena Mazancová.

Účast menších firem byla omezená**

Každá podobná investiční akce je pochopitelně eventuální příležitostí i pro místní podnikatele. Jinou otázkou je, zda v daném městě či lokalitě existuje dostatečně velký podnik, který by byl schopen zakázku realizovat. Právě takový podnik v Klatovech není, a tak na základě výběrového řízení zakázku uskutečnilo konsorcium firem Skanska a SMP CZ. Místní firmy se na zakázce podílely jakožto subdodavatelé. „Pro klatovské a regionální firmy tato investiční akce byla určitou příležitostí pro dodávky prací a služeb menšího rozsahu,“ říká Mazancová.

Podle jejích slov se na této investiční akci opět potvrdilo, že tendry na dodávky vyhrávají velké firmy a korporace.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče