Úklid chodníků: horký brambor mezi obcemi a majiteli realit

PŘESTOŽE CHODNÍKY PATŘÍ OBCÍM, ÚKLID ZŮSTÁVÁ NA VLASTNÍCÍCH PŘILEHLÝCH NEMOVITOSTÍ. ZVLÁŠTĚ U DOMŮ S REGULOVANÝM NÁJEMNÝM SE PENÍZE HLEDAJÍ OBTÍŽNĚ. MAJITELŮM SE SAMOZŘEJMĚ NELÍBÍ, KDYŽ ZA PŘÍPADNÝ ZÁBOR TÉHOŽ CHODNÍKU MUSÍ PLATIT PODRUHÉ.

Udržení pořádku před domem může vyjít i na desítky tisíc

USILUJÍ PROTO O ZMĚNU.

Časté sněžení během letošní zimy zatížilo vlastníky nemovitostí zvýšenými výdaji za úklid chodníků. Zatímco pro některé jsou částky v řádu několika tisíc korun ročně zanedbatelnou položkou, především pro vlastníky domů s regulovaným nájemným to znamená další povinnost, kterou musí doplácet ze svého. Příjmy totiž často nestačí ani na nejnutnější opravy domu. „Náklady na úklid chodníku nemůže majitel domu rozúčtovat nájemníkům, jak je tomu běžné například v Německu. Nejde totiž o služby spojené s užíváním domu, ale vlastně o práci na cizím majetku,“ vysvětluje místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Libor Dellin. Majitel menšího činžovního domu Stanislav Horák ve svém domě nebydlí, takže i kdyby chtěl, nemůže úklid chodníku zajistit vlastními silami. Přestože za úklid neplatí profesionální firmu, ale mladíka z domu, který za „sněhové brigády“ dostává asi 50 Kč za hodinu, vyšla ho letošní zima na 6000 korun včetně nákupu hrabla, soli a štěrku. „V zimě firmy, provádějící pro obec mechanizované čištění, při přejezdech chodníků u neobecních domů zvednou rotační kartáče. Tím svými koly u soukromých domů sníh navíc udusávají, čímž výrazně znesnadňují jeho odstranění. Jistě účelnější a i hospodárnější by bylo komplexní čištění i u neobecních domů,“ dodává Dellin. Zatímco o úklid sněhu na chodnících se města až na výjimky nestarají, s ostatním úklidem vlastníkům přece jen v řadě obcí částečně pomáhají. „Jednou za týden projede celou ulicí takový ten pojízdný smeták,“ konstatuje Horák. Pokud se ale na chodníku objeví nečistota během týdne, musí ji opět uklidit mladík z domu. „Jsou to například rozbité lahve, psí hovínka nebo nedopalky,“ vypočítává.

POVINNOST JE NEPŘÍMÁ, ALE… Uvedená povinnost úklidu je nepřímo určena v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. § 27 odst. 4: Vlastník nemovitosti, která v zastavěném území obce hraničí se silnicí nebo s místní komunikací, odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti na přilehlém chodníku, která vznikla znečištěním, náledím nebo sněhem, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit. Vlastník nemovitosti tedy nemusí nutně provádět pravidelný úklid, jenže: pokud si na sněhu někdo zlomí ruku nebo se někdo pořeže o střepy nebo třeba i uklouzne po psím hovínku, je za náhradu škody zodpovědný vlastník nemovitosti. Přestože podle obecných právních zásad je úklid povinností vlastníka chodníku - tedy města. STAROSTOVÉ: ZÁKONY NEVYMÝŠLÍME Zákon sice dává obcím možnost konkretizovat rozsah a způsob úklidu, jednodušší je ale hledat argumenty pro zachování současného stavu. „Povinnosti stanoví zákon a není v naší kompetenci, abychom je měnili ani v případě domnělé nespravedlnosti,“ obhajuje se starosta Martin Košťál z Lanškrouna. „Starostové zákony nevymýšlí, ale musí se jimi řídit a uvádět je v život,“ argumentuje starosta Letohradu Vladimír Tomek. „Pravomoc žádné obce samozřejmě není vydávat vyhlášky, které odporují zákonům,“ říká i tiskový mluvčí Magistrátu města Karlovy Vary Jakub Kaválek. V tom mají obecně pravdu. Jenže právě v případech, jako je úklid chodníků, mohou obce vyhláškou povinnosti vlastníka zúžit nebo prakticky zrušit tím, že úklid zajistí obec vlastními silami. Jediné, co obce v tomto případě nesmějí, je ukládat povinnosti nad rámec zákona. VLASTNÍK JE VŽDY BOHÁČ Přestože uvedený paragraf nabízí možnost vyvinění se z odpovědnosti v případě, že vlastník na úklid skutečně nemá peníze, výhra u soudu nemusí být jistá. Navíc řada majitelů raději chodník uklízí, než aby riskovala ztrátu dalších peněz nebo přinejmenším času u zdlouhavého soudního sporu. U mnoha Profitem oslovených zastupitelů obcí převládá dojem, že vlastník nemovitosti je automaticky boháč, který město musí dotovat. „Vždyť jde o minimální náklady jako například nákup koštěte nebo hrabla,“ shodli se zástupci hned několika obcí. Oslovené samosprávy uvádějí, že se na ně ohledně nedostatku peněz na úklid zatím téměř žádný vlastník neobrátil. Celoroční úklid chodníku může vyjít až na desítky tisíc. V současné době firmy v Praze za čištění chodníků od majitelů vedlejších domů požadují asi 10 Kč za metr čtvereční chodníku měsíčně s pětiprocentní DPH. „O změnu se neúspěšně snažíme již asi deset let. Naše argumenty jsme poslali například ministerstvu dopravy a spojů, které má zákon o pozemních komunikacích v kompetenci, nebo Magistrátu hlavního města Prahy,“ tvrdí Občanské sdružení majitelů domů. Radikální postup navrhuje také předseda Hnutí na obranu majitelů realit Girolamo Giormani: „Protože podle ústavy nesmí být přikázána neplacená práce, stálo by za úvahu požadovat na zastupitelstvu minimální mzdu, která činí měsíčně 6700 Kč. Jsem si jist, že by takový legitimní požadavek od všech majitelů nemovitostí značně utlumil, dle mého názoru, protiústavní aktivitu úřadů.“ BUDE JEŠTĚ HŮŘ? Na základě námitek vlastníků nemovitostí bylo zatím pozastaveno projednávání nové vyhlášky hlavního města Prahy, navržené vloni na jaře. Zatímco dosavadní právní úprava umožňovala trestat vlastníka nemovitosti za případnou škodu vzniklou špatnou schůdností chodníku, nyní by mohl být pokutován už předem, tj. za samotný neuklizený chodník. Jestliže by na chodníku byly zjištěny nečistoty (listí, výkaly, různé odpadky, prach, atd.) včetně těch, které se na chodníku objevily nebo přilétly jen několik vteřin před kontrolou Městskou policií, hrozila by pokuta. Ta je v návrhu výrazně vyšší než dosud - 30 000 korun u vlastníka-nepodnikající fyzické osoby a 200 000 korun u podnikatele či právnické osoby. „Přestože obce nedávno výrazně zvýšily poplatek ze psů, jehož jediným oprávněným důvodem může být finanční krytí potřeby častějšího nebo důkladnějšího úklidu, i nadále tuto povinnost nechávají plnit a platit soukromé vlastníky nemovitostí,“ poukazuje Dellin. Návrh nové pražské vyhlášky obsahuje i další perličku: „Pokud znečištění chodníku neodstraní jeho původce nebo vlastník zdroje znečištění, znečištění je povinen odstranit vlastník k chodníku přilehlé nemovitosti. Tím není dotčeno jeho právo vymáhat náklady vynaložené na zajištění čistoty na původci znečištění.“ Tedy: co nedokáží (například v souvislosti se znečištěním, způsobeným psy, kuřáky a dalšími pachateli) ani městští strážníci, kteří k tomu mají delegovány příslušné kompetence, by tady měli zvládat majitelé vedlejších nemovitostí, kteří, kromě jiného, žádné pravomoci nemají. Jedná se totiž o to, pachatele znečištění nejen dopadnout, ale zároveň mu čin i prokázat. VLASTNÍCI PLATÍ DVAKRÁT Zdálo by se, že když už chodníky podle uvedené právní úpravy zdarma uklízí vlastníci přilehlé nemovitostí, mohli by také bezplatně chodník využívat, samozřejmě při zajištění nutné průchodnosti. Jenže obce se nestydí majitele vyždímat podruhé: Platí například za umístění reklamního nosiče na svůj obchod nebo za letní zahrádku restaurace. Musí obci zaplatit i tehdy, když postaví lešení k opravě fasády vlastního domu, což by obce v zájmu zkrášlení okolí měly naopak podporovat. N apříklad ve většině měst Pardubického kraje se poplatek za užívání veřejného prostranství pohybuje od padesáti haléřů za metr čtvereční do deseti korun denně. Při paušálních platbách za delší časové období vyhláška stanovuje sazby nižší. „Prodejce zaplatí za stánek třicet korun denně za metr čtvereční,“ uvádí tisková mluvčí radnice v Moravské Třebové Libuše Scholzová. Ve Zlíně zaplatí podnikatel za umístění prodejního nebo reklamního zařízení sloužícího k poskytování služeb 20 Kč/m 2 /den/ (do 30 dnů), případně dostane slevu na 10 korun (nad 30 dnů). Za skládku stavebního materiálu nebo umístění kontejneru po dobu opravy domu zaplatí 10 Kč/m 2 /den/. Vybrané peníze jdou do rozpočtu města, mohou však být použity na cokoliv. Ve Svitavách vloni za pronájem veřejného prostranství vybrali 5020 korun. Radnice peníze investuje zpět do údržby a opravy komunikací, které v roce 2003 stály přes sedm milionů korun. „Na poplatku jsme vloni získali 240 tisíc korun, ale zimní údržba chodníků kromě ručního odstraňování a doprovodných činností přišla město na 897 129 Kč,“ uvedl Martin Stehno z odboru dopravy Městského úřadu Havlíčkův Brod. Zlín vloni použil vybrané peníze na opravu nemovitostí. Kontrola dodržování povinností je v kompetenci Městské policie Zlín. V Moravské Třebové se s neukázněnými majiteli nemazlí. Když neodklízí sníh z chodníků, udělá to za ně firma a radnice pak od nich vymáhá peníze zpětně. „Na zbytečné spory není čas, musí být uklizeno,“ říká letohradský starosta Tomek. Ve sporných případech, zejména u starých a nemocných lidí, provedou úklid letohradští strážníci nebo pracovníci technických služeb. Z naší ankety vyplývá, že obce mohou udělit pokuty do 1000 Kč, prakticky tak ale nečiní a většinu případů řeší pouze napomenutím. „V praxi schůdnost chodníků kontrolují také zaměstnanci Odboru komunálních služeb Městského úřadu v Prostějově, kteří nejprve napomenou a pokud nedojde k nápravě, případ předají Komisi pro projednávání přestupků,“ dodává vedoucí Odboru kanceláře starosty MěÚ v Prostějově Jaroslava Tatarkovičová. PŘIJDE ZMĚNA? Ministerstvo dopravy v současné době jedná o materiálu „V ěcný rozbor platného zákona o pozemních komunikacích“, v jehož rámci je řešena i možnost úklidu chodníků. „Porovnáváme zahraniční právní úpravy. Jsme si vědomi uvedených problémů a snažíme se najít vhodné řešení,“ uvedla bez bližších podrobností Lenka Codlová z tiskového oddělení ministerstva.