Uhlík, nebo křemík?

25. března 2008, 12:48 - Ivan Pilný
25. března 2008, 12:48

Glosa postaršího technokrata

Titulek je otazníkem nad soubojem mezi lidmi a počítači. Většina se zatím kloní k názoru, že uhlík zastoupený lidmi má stále převahu nad křemíkem zastupujícím počítače. Stále? Zatím? Do kdy?
Zvykáme si na nákupy v elektronických obchodech, na internetové bankovnictví, rezervace letenek a hotelů po internetu. Vyhledávače vyhledávají informace, které se nám nevejdou do hlavy. Teritorium křemíku se neustále rozšiřuje nejen ve virtuálním prostoru. Tak jako s rozšířením bankomatů ubylo bankovních úředníků, mizí i další profese. Hypermarkety připravují obchody bez prodavačů a pokladníků. Radiové identifikační štítky při odchodu nejen sečtou, kolik máte zaplatit, ale nabídnou i zboží, které je doplňkové k vašemu nákupu. Objeví se první letiště bez přepážek s elektronickým odbavením. Nastupují „domovníci“, kteří jste-li na dovolené, za vás zařídí všechno od pronájmu auta, výlety až po splnění vašich exkluzivních přání. Co přijde dál? Možná propojení vašich avatarů ve virtuálním prostoru s informacemi o vašich nákupech a preferencích. E-mailové a jiné spamy budou obtěžovat vaše virtuální zástupce a ti za vás nakoupí. Automaty vám seženou práci, když o ni přijdete. Tedy samozřejmě za předpokladu, že „křemíci“ ji již neeliminovali. Ve vaší internetové komunitě vás už nebudou obtěžovat doporučení vašich kolegů k nákupům, to si vyřídí avataři mezi sebou. Automaticky generované zprávy vytěsní komunikaci. Samozřejmě mezi lidmi, v sekundárních světech se všechno vyřídí elektronicky.
Zbude na nás „uhlíky“ ještě něco? Bezpeční jsou zřejmě úředníci, ti se bez ohledu na aplikace počítačových technologií množí dělením. Počítače a jejich mozky jsou zatím alespoň principiálně navrhovány a rozvíjeny lidmi. Nicméně pojmy jako umělá inteligence nebo učící se počítače už zdaleka nejsou prázdné. Některé lidské vlastnosti, například hloupost nebo lenost, nebude jednoduché naprogramovat. Kreativitu a emoce ovládá pravá mozková hemisféra, a tu není snadné algoritmizovat. Nebo že bychom přece jen nechtěli jít tak daleko a něco si nechali pro sebe? Rozhodovací pravomoci také zůstávají u lidí, i když po zmačknutí příslušného tlačítka nastartovaný proces už lze těžko zastavit.
Nezbývá než doufat, že uhlíkové a křemíkové světy budou spolupracovat a navzájem si usnadňovat život. Nebo že výše popsané vize jsou marketingovými oblaky a nebudeme ochotni za jejich uskutečnění platit. Kasu přece jen držíme my.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče