Uhlí ve vzduchu

28. března 2008, 19:49 - Čestmír Klos
28. března 2008, 19:49

Vytápění domácností zhoršuje stav ovzduší více než průmysl

Týdeníku EURO se podařilo získat přehledy o znečištění ovzduší, které Česká republika připravila pro jednání s Evropskou komisí. A není to povzbudivé čtení.

Ve vývoji znečištění nebezpečnými polétavými popílky nastal v roce 2004 nepříjemný zlom. Meziroční strmý pokles od roku 2003 se náhle proměnil ve stejně strmý vzestup. Popílků ve vzduchu stále přibývá, a to v přímé závislosti na stoupající ceně všech fosilních paliv – kromě hnědého uhlí. To si drží takřka stálou, výrazně nejnižší cenu a stává se sociálním polštářem pro méně movité vrstvy. Ale i mnozí dobře situovaní šetřílci, kteří si po plynofikaci schovali pro strýčka příhodu uhelný kotel, už také znovu dýmají.

Špína nad malebnou vískou

Zvýšení emisí z domácností právě v době, kdy se extrémně měnilo i počasí, způsobilo výrazné překročení imisních limitů. V roce 2005 byly opakovanému překročení denních dávek rizikových popílků o velikosti zrn do deseti mikrometrů (PM10) vystaveny dvě třetiny populace a v následujícím roce byl nepříznivý trend potvrzen. Působení mnohem nebezpečnějších popílků se čtyřikrát menšími zrny (PM2,5) je do značné míry vystavena celá republika. Emise z domácností na celém území dosahují padesáti procent Evropou navrhovaného ročního emisního stropu, který však byl ve více než polovině měřených lokalit překročen. Podle statistiky je na vytápění hnědým uhlím závislých 561 390 domácností. Podle údajů ministerstva životního prostředí tyto domácnosti ročně vypustí komínem devět kilotun karcinogenních popílků PM10 a více než tři kilotuny ještě rizikovějších popílků PM2,5. Přičemž trojnásobný počet domácností spalujících zemní plyn nebo propan-butan zatěžuje ovzduší o dva řády méně – čtyřmi setinami kilotuny. Ještě horší poměr vykazuje další škodlivina, benzo(a)pyren, nejnebezpečnější součást polyaromatických uhlovodíků. Zatímco hnědouhelná topeniště zatíží ovzduší více než šesti tunami, většina českých domácností, která topí plynem jakéhokoli složení, má čisté konto.
Navzdory tomu, že převážná část domácností je z obliga, vzniká většina polyaromatických uhlovodíků v domácích kamnech – tvoří 66 procent celkového zatížení touto látkou. I u popílků PM10 mají zdroje domácího vytápění převahu a podílejí se na celkovém znečištění 38 procenty. A tak jsou i malé obce v malebné krajině při převaze vytápění hnědým uhlím často víc zatíženy koncentracemi benzo(a)pyrenů a popílků PM10 než velké průmyslové oblasti.

Limitovaná podpora

Každý, kdo projeví ochotu nahradit kotel nebo kamna na uhlí moderním kotlem na biomasu, kdo vsadí na solární systém na ohřev teplé vody a na přitápění a kdo se z podobných důvodů rozhodne pro tepelné čerpadlo, má velkou šanci získat podporu ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Je limitována polovinou vynaložených nákladů u investic do sta tisíc korun a padesáti tisíci korunami u projektů nákladnějších.
Ředitel SFŽP Petr Štěpánek ujišťuje, že dotace bude vyplacena i těm občanům, kteří se pro náhradu kotle na uhlí rozhodli sami před vyhlášením nového programu SFŽP a zařízení není v trvalém provozu déle než osmnáct měsíců. Ostatně i u nových žadatelů platí podmínka, že musejí svůj systém nejprve natrvalo zprovoznit, a teprve pak žádat o podporu.
U solárních kolektorů pouze ohřívajících teplou vodu není třeba dokládat likvidaci původního kotle na fosilní paliva. Sluneční energie nahradí energii z uhlí tak jako tak. Při výměně kotlů se však musí investor zavázat k likvidaci původního zařízení. Dotace se nevztahuje jen na kotel, ale na příklad i na nákladné dávkovací zařízení pro přikládání biomasy. Na druhé straně fond nepodporuje výstavbu krbových či kachlových kamen, instalace krbových vložek a kombinovaných kotlů, které umožňují spalování dřeva i uhlí. Vyloučena je i dotace občanům žijícím v dosahu obecních plynových sítí, které státní fond podpořil v minulých letech.
Zkrátka z tohoto programu však vyjdou i nově zakládané domácnosti. A novostavby. To by ti lidé měli nejdřív začít topit uhlím, aby jim vznikl nárok na podporu?

Jak vyzrát na uhlí?

Dotací na přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie v letech 2003 až 2007 využilo 4226 domácností a rozděleno mezi ně bylo 250 milionů. Počet žadatelů stále stoupal, v roce 2003 jich bylo 551, loni už 1639. Letos Štěpánek očekává další vzrůst. „Lidé na dotace čekali a jsou připraveni. Výzva platí do 31. prosince 2008 a na tento program máme vyčleněno sto milionů korun. Dotace dostane každý, kdo splní podmínky a přihlásí se včas. Tedy do uvedeného data nebo do vyčerpání stomilionového limitu,“ uvádí Štěpánek. Uvědomuje si, že bez finanční podpory by se spalování hnědého uhlí nikdy nepodařilo zastavit. A na druhé straně i to, že současným tempem by se cíle nedosáhlo.
Kdyby každá z rodin spalujících uhlí měla na změnu systému vytápění dostat příspěvek 50 000 korun, bylo by na to třeba 28 miliard. Při stech milionech ročně by na změnu nestačilo ani čtvrt tisíciletí. „Jsme si toho vědomi a hledáme zdroje. Aby pomoc byla účinná, potřebujeme na tento program nejméně o řád vyšší prostředky. Evropská komise zatím žádnému státu využití dotačních peněz pro domácnosti nepovolila. Spolu s ministrem Martinem Bursíkem se nevzdáváme naděje, že když přesuneme požadavek z Fondu soudržnosti, jehož regule takovému užití brání, na Evropský regionální rozvojový fond, možnost pro financování změny topných systémů v domácnostech se konečně otevře. Pak už by podíl SFŽP na nákladech klesl na povinná čtyři procenta. To vše by umožnilo podpořit změny vytápění v desítkách domácností,“ předpokládá Štěpánek.

Energetická spotřeba domácností 30 % centrální zásobování teplem
3 % černé uhlí a koks
15 % hnědé uhlí 0,1 % topné oleje, ropa
36 % zemní plyn
16 % biomasa

Pramen: ČHMÚ

Podíl sektorů na emisích PM10 5 % zemědělství
12 % průmysl
11 % veřejná energetika
11 % průmyslová energetika
20 % doprava
3 % vytápění komerčních a veřejných objektů
38 % vytápění domácností

Pramen: ČHMÚ

Podíl sektorů na emisích polyaromatických uhlovodíků 24 % emise při nakládání s palivy
1 % průmysl
1 % veřejná energetika
4 % průmyslová energetika
4 % doprava
66 % vytápění domácností

Pramen: ČHMÚ

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče