Udělejte místo i pro malé

10. dubna 2007, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
10. dubna 2007, 00:00

PRŮMYSLOVÉ ZÓNYPři projektování průmyslových zón by se mělo více myslet na malé a střední firmy či na drobné živnostníky. Tento cíl chtějí společně prosadit jak zástupci podnikatelů, tak představitelé měst a obcí.Příliv přímých zahraničních investic do českého průmyslu byl v minulých letech hlavním tahounem ekonomického růstu.

PRŮMYSLOVÉ ZÓNY Při projektování průmyslových zón by se mělo více myslet na malé a střední firmy či na drobné živnostníky. Tento cíl chtějí společně prosadit jak zástupci podnikatelů, tak představitelé měst a obcí.

Příliv přímých zahraničních investic do českého průmyslu byl v minulých letech hlavním tahounem ekonomického růstu. Jen v loňském roce směřovalo do Česka celkem 176 státem podpořených investičních projektů v hodnotě skoro 115 miliard korun. Zahraniční investoři ale za systémové pomoci agentury CzechInvest plní především velké průmyslové zóny. Malý a střední tuzemský podnik na tyto podpory prakticky nemá šanci dosáhnout.

„Lze pouze uvítat, že nová vláda si vytkla jako jednu ze svých hlavních priorit tento vysloveně diskriminační stav změnit,“ míní výkonný tajemník Unie malých a středních firem Petr Víšek. Příkladem může být snížení investičních limitů, čímž se zvýší dosažitelnost podpor pro malé a střední podniky.

POMŮŽE NOVÝ ZÁKON?

Pokud Poslaneckou sněmovnou a Senátem projde novela zákona o investičních pobídkách, sníží se požadavek na minimální investice z původních 200 milionů na 100 milionů korun. „Chceme, aby na investiční pobídky dosáhly více i subjekty s českým kapitálem, které stávající hranice 200 milionů málokdy byly schopny dosáhnout,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.

Podle Jana Linharta z úseku daňového poradenství společnosti KPMG by se v případě schválení novely měl zvýšit počet projektů, kterým budou investiční pobídky poskytnuty. „Je to obdobná situace jaká nastala po novele účinné od 1. května 2004, kdy došlo ke snížení minimální požadované výše investice ze 350 milionů korun na 200 milionů korun, což s sebou přineslo významný nárůst počtu projektů,“ připomněl Linhart. Je ale otázkou, zda novela pomůže i malým podnikatelům.

CHYBĚJÍ VHODNÉ LOKALITY

Malí a střední podnikatelé ale pro své investice potřebují i vhodné lokality. Jejich požadavky nepřesahují rozlohu několika hektarů, obvykle ale potřebují ještě méně. Pro velké průmyslové zóny jsou tak neatraktivními nájemci. Rovněž cenová přijatelnost stavebních parcel je důležitým faktorem při jejich rozhodování. Hledají vhodné lokality přiměřeně veliké za rozumnou cenu, dobře dopravně dostupné a v místě s rezervoárem pracovní síly. Velmi často může jít o průmyslové zóny poblíž středních a menších měst nebo i obcí. Takovéto průmyslové zóny však zpravidla svými kvantitativními a kvalitativními parametry nesplňují podmínky pro zařazení mezi podporovaná rozvojová území.

Obecní pokladny pak podle zástupců podnikatelů nestačí profinancovat výkupy pozemků, infrastrukturu a dopravní obslužnost, nemluvě o marketingu a propagaci takovéto průmyslové zóny. Přenést tyto investice na nedostatečně kapitálově vybavené investory je nereálné, a tak mnohdy dobrý rozvojový záměr uvízne na půl cesty nebo dokonce ve fázi projektové přípravy. Obec na straně jedné a malé a střední podniky na straně druhé mají společnou vůli, ale na „podání ruky“ jednoduše nedosáhnou.

DOBRÝ PŘÍKLAD Z RAKOUSKA

Zatím se malé a střední české firmy i živnostníci již několik let právem ptají, proč zahraniční investor dostává štědré investiční pobídky a domácí podnikatel může pouze tiše závidět. V zahraničí je tomu jinak. Ve vyspělých západních ekonomikách jsou naopak průmyslové zóny běžnou součástí urbanistického plánu tak, aby tam mohly nalézt útočiště i menší firmy.

Dobrým příkladem a inspirací, jak by podobná průmyslová zóna pro malé a střední podniky měla fungovat, jsou poznatky z rakouského Lince. Ten má o rozsáhlou průmyslovou zónu, v níž se nacházejí velké firmy jako železárny Vest Aplpine, ale také rozsáhlá část s velkými obchody, jako je Quelle a mnohé další. Na to navazuje část, kde se nachází skutečně značné množství provozoven a firem všeho druhu. Jsou zde zastoupeny pekárny, řeznictví, autoopravny, zámečnictví, ševci, výrobci nábytku, tiskárny a takto bychom mohli pojmenovat snad všechny možné činnosti. S tím se pak prolínají menší specializované prodejny.

PLUS PRO OBCE I PODNIKATELE Výhody podobných projektů jsou na obou stranách - pro města i pro podnikatele. Koncentrace podniků v jednom místě usnadňuje vzájemnou kooperaci, zároveň město soustředí průmyslovou aktivitu mimo obytné území, což vyhovuje občanům. Zákazník nebude muset například objíždět deset různých autoservisů po celém městě, ale najde většinu na jednom místě a má tak i větší výběr. Ve městech pak bude také méně hluku a prašnosti. V současných podmínkách je jako první možnost zapojit malé a střední podniky a živnostníky v oblasti služeb. Například při již realizované žatecké zóně Triangl by bylo možné projednat a realizovat podobný projekt. Vždyť se zde má vytvořit značné množství pracovních míst přímo ve velkých firmách a tito zaměstnanci budou potřebovat jistě různé služby, jako jsou služby stravovací, ubytovací a jiné. NĚKTERÁ MĚSTA JSOU VZOREM Na budování průmyslových zón s prostorami i pro menší firmy se zaměřují zejména menší města. Například radnice na Vysočině budují nové průmyslové zóny zejména pro regionální podniky. Rozšíření průmyslového parku připravuje i město Třebíč. Zdejší zóna je zaplněna a zbývají v ní už jen malé parcely s rozlohou 0,9 hektaru a 1,8 hektaru. Průmyslové zóny na Vysočině se zatím zaplňují celkem úspěšně. Chotěboř na Havlíčkobrodsku prodala téměř všechny pozemky v tříhektarovém areálu několik měsíců po jeho dokončení. Převážnou část si pro stavbu provozů rozebraly tamní firmy, které dosud podnikaly v nájmu nebo v nevyhovujících prostorách. Za metr čtvereční podnikatelé platí 200 korun. S malými firmami počítá ve svých zónách i Jičín. Toto město přitom patří k premiantům minimálně v přístupu k podnikatelům. A to jak k místním, tak zejména těm zahraničním. První investoři z ciziny sem totiž začali přicházet v době, kdy se ještě ani nevědělo, co to jsou státní pobídky a CzechInvest teprve dělal první krůčky své existence. Zdejší průmyslové zóny jsou pečlivě rozděleny na plochy určené velkým, zejména zahraničním investorům a na parcely pro menší provozovny. STAVÍ I SOUKROMNÍCI Většina průmyslových zón zaměřených na velké investory vzniká za podpory státu či kraje. Existuje ale také již řada plně soukromých projektů v oblasti přípravy regionálních průmyslových zón. Jedním z nich je společnost Czech Development Invest (CDI), jejíž konkrétním úspěšným projektem je příprava průmyslové zóny pro švédskou firmu Skanska v Jenči u letiště Ruzyně. Tato firma momentálně disponuje portfoliem rozvojových územích o ploše zhruba 10 tisíc hektarů ve 250 lokalitách, kde počítá i se zapojením menších firem a živnostníků. „Aktivitu těchto firem lze jen přivítat, protože přinášejí potřebné podnikatelské zóny nejen pro malé a střední podniky, ale pomáhají obcím realizovat rozvojové plány a záměry, které by patrně jinak, především z důvodů finančních, zůstaly jenom na papíře,“ dodal Víšek. JINÉ ŠANCE PRO DROBNÉ PODNIKATELE**

Více než 80 procent žadatelů o dotace a zvýhodněné úvěry z Operačního programu průmysl a podnikání loni tvořily malé a střední podniky. „Nejpočetnější skupinou byly firmy s deseti až čtyřiadvaceti zaměstnanci. Hned za nimi následovaly podniky, které mají do devíti pracovníků,“ říká ředitel regionální kanceláře CzechInvestu pro Moravskoslezský kraj Tomáš Lacina. Pokud jde o odvětvovou strukturu, velká část uchazečů o dotace byla z oborů kovodělného, kovozpracujícího, strojírenského a chemického průmyslu. Podle Laciny podnikatelé z kraje podali v Moravskoslezském kraji v rámci zmíněného programu přes sedm stovek žádostí, z nichž dvě třetiny uspěly.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče