Účet má jen sedm procent Vietnamců

19. srpna 2010, 11:00 - Tomáš Stingl
19. srpna 2010, 11:00

Bankovnictví Vietnamu je zatím převážně v rukou státního sektoru. Ten poskytuje 70 procent všech úvěrů. V poslední době tam ale vstupuje také stále více zahraničních bankovních domů, které pomáhají s penězi investorům. Zatím jen sedm procent samotných Vietnamců má vlastní bankovní účet.

Autor: Profit

Jaké je ve Vietnamu v současnosti bankovní prostředí?

Bankovní reforma z května 1990 vytvořila dvouúrovňový systém. State Bank of Vietnam má na starost měnovou a devizovou politiku a dohled nad komerčními bankami. Státní sektor v bankovnictví však stále převažuje: nyní poskytuje 70 procent všech úvěrů. Státní banky jsou například Vietnam Bank of Foreign Trade a Industrial and Commercial Bank Of Vietnam. V posledních letech se vietnamský trh finančních služeb stal díky mohutnému ekonomickému růstu velmi atraktivním pro zahraniční banky. Slibná je především jeho nenasycenost – jen asi 7 procent z 87 milionové populace má bankovní účet. Podobně jako na jiných rozvíjejících se trzích je kladen důraz především na retailové služby: spotřební úvěry a platební karty. Horší přístup k finančním službám, a tedy i obtížnost dosáhnout většího tržního podílu, je způsobena nižší mírou urbanizace než v jiných zemích regionu.

Jak mohou zahraniční banky na tento trh vstupovat? Mohou založit stoprocentní dceru s právem přijímat neomezeně depozita v domácí měně a vydávat kreditní karty, pokud aktiva zakládajícího subjektu dosahují alespoň deset miliard dolarů. Druhou podmínkou je dohoda mezi centrálními bankami země investora a State Bank of Vietnam. Slabinou – nejen soukromých bank – je nepřiměřené kapitálové vybavení a nízká úroveň řízení rizik. Jakou formou je ve Vietnamu přítomna například vaše banka? Komerční banka v roce 2008 podepsala rámcovou úvěrovou smlouvu s Vietnam Development Bank. S její pomocí je pro české exportéry jednodušší financovat své projekty ve Vietnamu. Fungování smlouvy souvisí s působením skupiny Société Générale v tomto teritoriu s řadou strategických exportních projektů. Jak jsem již uvedl, vietnamský trh je znovuobjevován řadou českých firem. Český export i import s Vietnamem meziročně roste. Právě proto Komerční banka dlouho usilovala o uzavření rámcové smlouvy, která by podpořila obchodní aktivity mezi vietnamskými a českými společnostmi. Vietnam Development Bank přitom byla založena rozhodnutím premiéra Vietnamu v květnu 2006 za tím účelem, aby podporovala rozvoj investic a exportní strategii vietnamského státu. Vietnamská strana zároveň čeká, že každá technologická nabídka bude doprovázena také nabídkou financování. Nakolik byl Vietnam ovlivněn doznívající finanční krizí? |JAROMÍR CHABR|
|V Komerční bance působí od roku 2000. Dříve pracoval osm let v ČSOB. V Komerční bance řídil v letech 2002 až 2006 Region Ústí nad Labem a od roku 2006 zastával pozici generálního ředitele a předsedy představenstva Komerční banky Bratislava. Od 1. ledna 2010 je ředitelem divize financování obchodu a exportu Komerční banky.|
Privatizace státního podílu ve finančnictví, doporučovaná již řadu let mezinárodními institucemi, je s ohledem na zkušenost z finanční krize odložena. Vietnam nebyl kvůli omezenému spojení s mezinárodními finančními trhy a dominanci státních bank přímo krizí zasažen, ale útlumem utrpěl exportní výsledek země na vyspělých trzích. Obecně platí, že čeští exportéři by měli více dbát na zajištění plateb, například formou exportního akreditivu – někteří to dělají, jiní riziko spíše podceňují. Jaká rizika hrozí právě při vstupu na vietnamský trh?

Poměrně často zde dochází k bankrotům neefektivních státních podniků, které pak mají negativní dopad na vývoj ekonomiky. Také je stále citelný rozdíl mezi tempem rozvoje měst a venkova. A pozor, vietnamská ekonomika není již tolik závislá na importech – dynamický nárůst zaznamenává konkurenceschopnost domácích výrobců! Na druhé straně je potřeba vzít v úvahu také fakt, že vietnamský trh je stále atraktivnější pro nejsilnější světové výrobce a ve většině oborů vede k vytvoření velmi náročného konkurenčního prostředí.

Na jaké kulturní rozdíly v porovnání s Evropou je třeba se připravit? Narazí tam český podnikatel na něco podobného jako ve Velké Británii, kde je téma královské rodiny, politiky nebo náboženství tabu? Ano, zde je důležité zvolit vhodný způsob kultury obchodního jednání, který se může lišit od evropských zvyklostí. Poměrně často ve Vietnamu dochází k různým nedorozuměním, a je pak těžké ověřit, do jaké míry se jedná o neznalost nebo o úmysl. Při prvním setkání se například vietnamský protějšek soustředí spíše na vás osobně, než na sdělované obchodní informace. Zajímá ho věk, společenské postavení, služební vztahy mezi přítomnými kolegy a podobně. Nelze rozhodně očekávat po první schůzce nějaké jednoznačné obchodní závěry. To však neznamená, že bychom se měli nechat oklamat naším prvním dojmem. Počáteční oficiální setkání je třeba považovat pouze za orientační. Pro další pokračování dávají vietnamští podnikatelé přednost méně formálnímu prostředí – například restauraci, kavárně a podobně. Pozor – pokud by byla obchodním protějškem českého podnikatele muže vietnamská žena, doporučuje se ze zjevných důvodů spíše pozvání na pracovní oběd než na večeři. Projevují se na jednání potencionálních obchodních partnerů politické aspekty? Nejde o vhodné téma konverzace. Také nelze srovnávat tuto zemi s jinými takzvaně socialistickými zeměmi. Přesto, že ve Vietnamu komunistická strana má vedoucí úlohu, podnikatelé se obecně nemusejí obávat zásadních potíží. Nikdy zde nebylo zakázáno soukromé podnikání. Jak Vietnamci vnímají Čechy? Obchodní výměna s Vietnamem se traduje již dlouhou dobu. Započala již v dobách bývalého socialistického Československa. Přestože dřívější politické motivy spolupráce již neexistují, Česká republika má ve Vietnamu stále dobrou pověst. Vždyť desetiisíce Vietnamců u nás získaly vzdělání nebo jinou kvalifikaci a dnes zastávají různé pozice ve vietnamské státní správě i ve firmách. Obzvlášť v severním Vietnamu pak přežívá dobré jméno českých strojírenských výrobků. Po roce 1990, po nástupu tržních ekonomických poměrů v České republice, došlo ale k útlumu vzájemného obchodu. Tím byla ztracena dlouhodobě budovaná pozice především ve prospěch sílící asijské konkurence. Dnes se ovšem opět Češi snaží do Vietnamu obchodně proniknout. Jaké zboží má nejlepší šance?

Příležitosti mají zejména firmy zaměřené například na energetický sektor (výroba elektrické energie), oblast transformace státních podniků a jejich modernizace; těžbu surovin (důlní průmysl), ekologické technologie (například dodavatelé spaloven odpadů). Strojírenství bylo kdysi příležitostí pro dodavatele obráběcích, obuvnických, textilních a tiskařských strojů. Uplatní se zde dnes opravdu jen nejmodernější technologie, běžné stroje a zařízení nejsou schopny čelit levné asijské výrobě. No a samozřejmě tradiční je již spolupráce v oblasti potravinářství, zejména dodávek pivovarů a cukrovarů.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče