Tyhle dotace nejsou pro chudé!

07. dubna 2008, 00:00 - Filip Černoch
07. dubna 2008, 00:00

FINANCOVÁNÍ EVROPSKÉHO PROJEKTU - Zapomeňte na rozesmáté tváře z propagačních letáků. Eurodotace nejsou bezpracným darem z nebes a už vůbec se neobejdou bez pořádných investic samotných žadatelů. Ke každé bruselské korunce je totiž třeba přidat zhruba jednu vlastní. Takže pokud nemáte na rozbití prasátko velikosti nilského hrocha, cesta do banky vás nemine.

Unijní penězovod do Česka ročně chrlí dotace v řádu desítek miliard korun. Ty však rozhodně nejsou rozdávány jen na základě solidních projektů. Bez finanční spoluúčasti nedostanete ani euro. Žadateli sice teoreticky může stačit jen deset procent předpokládané investice, ale s tímto limitem vystačí pouze obce, kraje a obecně veřejný sektor.

V jejich případech evropská podpora kolísá mezi 40 až 60 procenty, podle daného programu a také toho, kde vlastně v Česku ta která firma sídlí. „Samozřejmě týká se to jen tak zvaných způsobilých výdajů, do projektu nelze zahrnout úplně vše. Třeba v programu Rozvoj jde započíst nákup strojů a technického zařízení, naopak ve většině programů nepochodíte s výstavbou či koupí nemovitosti, kde se možná podpora vztahuje na maximálně dvacet procent výdajů projektu,“ vysvětluje finanční logiku dotačního kolotoče Lukáš Bumbálek z Evropského kompetenčního centra UniCredit Bank.

Podobné instituce, zaměřené na asistenci při financování evropských projektů, skrývá pod svými křídly celá řada českých finančních domů. Důvod je prostý: podstatný díl ze 700 miliard korun strukturálních dotací, které do Česka mezi léty 2007 až 2013 dorazí, bude potřebovat spolufinancování z jejich účtů. A protože chameleon nikdy nemine cíl a banka volného zákazníka, finanční služby s předponou euro začínají být stále častější.

Ještě před dvěma třemi lety to byla spíš výjimka, ale dnes už banky poměrně běžně spolupracují s poradenskými agenturami, zakládají si vlastní oddělení specializované na unijní fondy a nabízejí finanční produkty upravené dotacím na míru. „Samozřejmě do určité míry jde o marketingovou záležitost pro nalákání klientů, ale při rozumném očekávání se průzkum této nabídky může vyplatit,“ komentuje Viliam Grácz, majitel konzultační firmy Brain Logistic.

„My jsme ke spolufinancování využili mimo vlastních peněz pouze klasický úvěr, v době, kdy jsme o dotaci žádali, totiž snad ani žádná speciální bankovní euronabídka nefungovala. Byli jsme totiž vůbec první firmou, která u nás získala peníze z programu Reality,“ doplňuje Marcela Koudelková ze společnosti Merko.

CO BANKA VYŽADUJE

• výpis z obchodního rejstříku a další doklady osvědčující oprávnění k podnikání

• účetní závěrku včetně daňového přiznání nejméně za dvě poslední uzavřená účetní období a výkazů za dostupné období běžného roku

• finanční plán zohledňující dopady předkládaného projektu na hospodaření firmy

• základní informace o požadovaném úvěru – účel, částka, splatnost, forma splácení

• informace o vlastnických vztazích ve firmě, včetně propojení do ekonomických skupin, struktury majetku a bližších informací k zadluženosti

• popis projektu (popis předmětu činnosti, konkurenční výhody žadatele, struktura dodavatelských a odběratelských vztahů)

• při získávání informací o projektu čerpá banka plně z projektové dokumentace, z žádosti o poskytnutí dotace či podpory a ze studie proveditelnosti

• dále může být k výplatě peněz požadováno předložení rozhodnutí o přiznání dotace

• podmínky pro realizaci projektu, prokázání jejich akceptace (podepsanou smlouvou o podpoře)

Peníze až na prvním místě

Ať tak, nebo onak, spolufinancování evropského projektu je jedním z největších balvanů na cestě ke konečné dotaci. Je celkem pochopitelné, že předkladatelé své projekty většinou odevzdávají s úmyslem nějaký ten peníz získat. Začínat celý proces coby prosebníci o bankovní úvěr je jim tak nějak proti srsti. Pravidla jsou jasná a příliš jiných možností se nenabízí.

Pouze menší části veřejného sektoru jsou totiž unijní peníze nabízeny formou takzvaných ex ante plateb, tedy zálohově. Komerční sféra si na dotaci sáhne teprve po dokončení a zaplacení celého projektu. Takže třeba v případě stavby vodní elektrárny v programu Ekoenergie začnou peníze téct až s položením poslední cihly a úderem posledního razítka, plus samozřejmě několik týdnů či měsíců na práci úředního šimla.

A protože firma nebo podnikatel většinou v této chvíli nemá dost vlastních prostředků, je třeba realizační fázi projektu zaštítit nějakou formou kontokorentu nebo úvěru. Také proto, že dostatečné ekonomické zajištění je nutné prokazovat už v rámci předkládání samotné žádosti o dotaci.

„Projekt je možné předfinancovat kombinací krátkodobého úvěru, který je splacen po obdržení dotace, a střednědobého nebo dlouhodobého úvěru pokrývajícího zbylou část investice. Výhoda je ve flexibilnější možnosti ten krátkodobý úvěr splatit, navíc půjčování peněz na omezenou dobu je obecně levnější než na delší čas,“ vysvětluje David Grolig z UniCredit Bank.

„Nebo je možné řešit celý záměr komplexně, jedním středně až dlouhodobým úvěrem, přičemž zdroje dotace pak firma použije například pro svůj další rozvoj. V obou případech nicméně doporučuji krátkodobou fixaci sazby. To totiž umožní splatit daný úvěr bez sankcí za předčasné splacení,“ doplňuje bankovní analytik.

Pochopitelně i z nastíněného schématu se najdou výjimky. „U první dotace na CNC obráběcí centrum a mostní jeřáb jsme čerpali z kontokorentu, díky solidnímu finančnímu zdraví naší firmy tam nebyl žádný problém. A dnes už si nárůst našich investic vyžádal rozšíření tohoto kontokorentu na zhruba devadesát milionů korun, takže spolufinancování dalších dotací už řešíme jenom z něj. Je to pro nás jednodušší než zařizovat zvláštní úvěry jen na dotační účely,“ shrnuje manažer jakosti firmy SAN-JV Jindřich Grau.

Je nicméně zjevné, že kontaktu s bankou se žadatel v drtivé většině případů nevyhne. Jak z něj ale vyjít bez ztráty kytičky?

SPOLUFINANCOVÁNÍ VS. PŘEDFINANCOVÁNÍ

Spolufinancování – žádný projekt není hrazen z dotace plně, evropské peníze je potřeba doprovodit i zdroji žadatele. U podnikatelů tvoří požadovaný podíl těchto prostředků 40 až 60 procent, podle velikosti podniku a dalších ukazatelů.

  • *Předfinancování – podnikatelům nejsou dotace vypláceny formou zálohy, tedy ex ante. Investici je třeba nejprve uhradit z vlastních zdrojů. Peníze tak přicházejí ex post, tedy po realizaci projektu nebo přesně vymezené etapy. Na dotaci bez dotace Jak už zaznělo, každý předkladatel projektu musí před samotnou realizací prokazovat, že disponuje prostředky na nutné spolufinancování. Nejsnazší možností je pochopitelně výpisem z účtu nebo už uzavřenou úvěrovou smlouvou, poslední variantou je potom úvěrový příslib banky. Ten může být jak závazný, tak nezávazný, bez ohledu na formu ale bývá takřka jistou zárukou pozdějšího úvěru. „Stejně jako pravděpodobně každý jiný rozumný peněžní ústav doporučujeme žadatelům, aby celý projekt zpracovávali jako standardní investici do rozvoje firmy a na dotaci se ohlíželi co nejméně,“ říká Grolig. Vstupovat do evropského kolotoče jen proto, že zde jsou peníze jakoby volně k dispozici, nemá podle jeho slov smysl. K takovým projektům se totiž banky staví velmi rezervovaně. „Navíc je třeba si uvědomit, jakým problémům by předkladatel neživotaschopného projektu musel čelit v případě, že by musel dotaci třeba kvůli nějakým formálním pochybením vracet. Typicky z důvodů špatného výběru dodavatele. Takovýto projekt by pak mohl u vyšších částek přivést firmu až ke krachu,“ varuje. Naopak soběstačný ekonomický záměr podle něj bývá podpořen bez problémů, odpadá i zbytečný stres při neobdržení dotace. Jako tomu bylo v nedávném případu nejmenované firmy zaměřené na subdodávky strojírenských dílů. Ta přes kvalitně zpracovaný projekt neuspěla s žádostí o podporu při pořizování lisu a frézy, solidní podnikatelský záměr však banka podpořila vlastním úvěrem a k plánované rekonstrukci nakonec došlo, i když s tříletým zpožděním. Stejně tak neplatí ani občasná mylná domněnka, podle níž vidina očekávaných evropských peněz může oslepit banku natolik, že podpoří i dotačně solidní, ale ekonomicky nejistý záměr. „Bankéři k tomu mohou přihlédnout, pokud je projekt na hraně a nedokáží se rozhodnout, zda ano, nebo ne. Případně může slibně napsaný projekt o něco snížit cenu půjčovaných peněz ve formě nižších úroků. Víc by ale žadatelé očekávat rozhodně neměli,“ varuje Miloš Blaškovan, dotační odborník firmy Naviga4. Minimálně jedna dobrá zpráva ale podnikatelům v každém případě zůstala. „Traduje se a bývá to častým důvodem zbytečných zmatků a paniky, že se finanční zajištění musí prokazovat už při podávání projektu. Tedy v rámci projektové, nebo plné žádosti. Skutečnost je však taková, že příslušné doklady je třeba mít až u sepisování smlouvy s řídícím orgánem, tedy po samotném rozhodnutí o přidělení dotace,“ upozorňuje Viliam Grácz. CESTA K DOTAČNÍMU ÚVĚRU • Úvodní fází kontaktu mezi žadatelem o úvěr a bankou je vstupní zhodnocení informací o žadateli a o samotné investici. Probíhá rating, schvaluje se, zda úvěr banka poskytne či ne. • Následuje podrobná analýza a ocenění transakce, tedy určení úrokové sazby, požadovaného zajištění a záruk a definování smluvních doložek. • Uzavření smlouvy a stanovení podmínek pro čerpání peněz. • Vyplacení prostředků. Na banku chytře a zostra Jak by tedy měl ideální kontakt s bankou vypadat? Start si naplánujte už před samotné zpracování projektové žádosti. V rámci běžného hodnocení hospodaření podniku a vazby připravovaného záměru na jeho fungování totiž mohou bankovní analytici upozornit na případná slabá místa, konzultace s finančním ústavem tak může výslednou podobu projektu výrazně ovlivnit. Ty jsou samozřejmě u každého investičního záměru stejné, ať už je v něm s dotací kalkulováno, nebo ne. Následuje rating žadatele, tedy posouzení finančního zdraví firmy a její schopnosti úvěr unést a samozřejmě i splatit. Banka se v tuto chvíli rozhoduje nejen o tom, zda vůbec peníze slíbí nebo poskytne, hodnocení je směrodatné i pro vypočítání toho, jakou úrokovou sazbou bude úvěr zatížen. Tento rating banky samozřejmě sledují i během celého životního cyklu úvěru, a i když už z hlediska samotné dotace nemá jejich názor v pozdějších fázích žádný vliv, nelze na jeho solidní kvalitu rezignovat. Horšící se hodnocení totiž může vést ke zvyšování sazby úvěru, snížení jeho objemu, nebo dokonce k předčasnému ukončení celého financování. Kruh se potom uzavírá se samotným rozhodnutím banky projekt financovat, které může být doprovázeno i pokynem k vyplacení peněz. Tady se žadatel znovu vrací nazpátek – pokud je jeho projekt solidní a samostatně životaschopný, banka s nejvyšší pravděpodobností roztočí číselníky sejfů hned a ochotně. V méně zřejmých případech je podmínkou převodu peněz podepsaná smlouva s řídícím orgánem o poskytnutí dotace. „Celý proces přitom trvá od odevzdání všech požadovaných podkladů zhruba dva týdny, spíše o něco déle. Například tehdy, kdy je projekt natolik finančně náročný, že je potřeba vysoký úvěr schvalovat u mateřské společnosti banky v zahraničí. Naopak ve výjimečných případech bývají bankovní domy schopny lhůtu zkrátit až na několik dnů,“ shrnuje Bumbálek. Za každou chybu se platí Chytrý člověk se učí z boulí vlastních, opravdoví mistři si berou ponaučení i ze škobrtnutí těch ostatních. Zrovna v oblasti dotačního financování je přitom několik úzkých míst, na nichž se zbytečně zdrží celá řádka žadatelů. Stojí proto za to si tyto často se opakující problémy důkladně prostudovat. „Stává se, že žadatel přichází s neúplnými nebo neaktuálními doklady, banky v tom případě mohou požadovat například dodání finančních výkazů za poslední čtvrtletí. Problematické se mohou ukázat i komplikované majetkové vztahy. To je problém například ekonomicky propojených skupin, kde není zcela zřetelná vlastnická struktura. V těch případech může finanční ústav chtít po žadateli dodatečné informace, což celý proces zbytečně zpomaluje,“ uvádí typický problémový příklad Lukáš Bumbálek. Podobnou komplikací může být i nereálné nastavení finančních toků, kdy žadatel počítá s příliš brzkým vyplacením evropských peněz. „Tradiční obtíže vznikají také s přehnaně optimistickými představami o celém pozadí dotace. Je snadné, ale velmi ošidné podcenit náročnost projektového a finančního řízení. Ať už se to týká korektního výběru dodavatelů, plnění závazných ukazatelů nebo třeba omezení v nakládání s nabytým majetkem,“ uzavírá analytik. Minimálně těchto nejčastějších a přitom základních pochybení by se proto případní žadatelé měli už dopředu vyvarovat. Zpoždění úředníků platí podnikatel**

A po jakém konkrétním finančním produktu se tedy má zájemce rozhlížet? Jak už bylo zmíněno, kromě standardních nástrojů mohou podnikatelé i firmy nově zkoušet i specificky dotační nabídku. „Nicméně je třeba si uvědomit, že konkrétní čísla těchto, řekněme euroúvěrů, se od klasické nabídky příliš neliší, třeba nějak zásadně nižší úrokovou sazbou. Spíše je užitečné zaměřit se na doplňující podmínky a výhody těchto nástrojů,“ krotí přehnané nadšení nad euronabídkou bank Viliam Grácz.

„Takže pozornost je třeba věnovat tomu, zda je u nich třeba možné splatit úvěr dříve nebo jak je řešeno, když dotace přijde později. A samozřejmě je plus, pokud banka má specializované oddělení zaměřené jen na fondy. Nejenže by tito odborníci měli být schopni žadateli odborně poradit, ale mají také znalosti a kapacity pro zohledňování kvalitního dotačního projektu v podmínkách uzavírané smlouvy,“ dodává Grácz.

Právě zmíněná flexibilita podmínek úvěru je pro žadatele o dotaci naprosto klíčová. Úředně předpovídané datum vyplacení dotace lze totiž věrohodností srovnávat s věštěním z křišťálové koule, nebo ještě lépe dětské hliněnky. „I v našem případě samozřejmě měsíce utíkaly, doba splatnosti peněz se blížila a příslušné orgány se ke schválení projektu neměly. Nakonec jsme se museli domluvit s bankou na prodloužení splátkového kalendáře. Přičemž úroky nás samozřejmě neminuly,“ upozorňuje na případné potíže šumperský manažer Jiří Grau.

Jak je tedy vidět, spolufinancování evropské dotace není tématem k relaxaci u odpoledního čaje. Daleko spíše jde o tvrdou práci, na kterou navíc navazuje byrokratické sebetrýznění při sepisování samotné projektové žádosti. Ale přestože se samotný kontakt s bankami se ve své podstatě neliší od získávání běžných úvěrů, dotační kolotoč s sebou nese určitá specifika, na něž je třeba myslet a počítat s nimi předem.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče