Tygr ovládnul kalendář i byznys

31. května 2010, 03:00 - Tomáš Stingl
31. května 2010, 03:00

Rok 2010 je podle tradičního čínského horoskopu rokem tygra. Bude to zřejmě platit i v byznysu. Odborníci se shodují, že právě asijští ekonomičtí tygři potáhnou zbytek planety ven z ekonomické krize. A Čína jako ten největší z nich slibuje obří investice do své infrastruktury a průmyslu. Co v současnosti čeká na nejlidnatějším trhu světa českého exportéra?

Autor: Shutterstock

Globální krize to znovu potvrdila: kontinentem, který bude nyní tahounem světové ekonomiky, je Asie. A v jejím čele jde Čína. Zatímco většina tradičních ekonomik skomírá a horko těžko zastavuje propad hospodářství, Čína uprostřed globální krize znovu všechny překvapila a dokázala loni dosáhnout růstu hrubého domácího produktu o plných osm procent.

Nejlidnatější země světa už dnes přitom není jen lacinou světovou dílnou, ale i její vnitřní trh s více než miliardou a třemi sty miliony obyvatel představuje ohromující kupní sílu. A návnadou na zahraniční firmy jsou i obrovské investice, které chce sebevědomá čínská vláda vložit do rozvoje hospodářství své země. „Jen v nejbližších letech to má být neuvěřitelných 570 miliard dolarů. To už je přece pro českého vývozce pořádný důvod, aby sednul do letadla a odletěl dělat obchody do Číny,“ říká Alan Keir, manažer firemního bankovnictví skupiny HSBC.

Do centra pozornosti letos Čínu postavila také světová výstava Expo 2010, která začne 1. května v Šanghaji. Jde po olympiádě v Pekingu 2008 o druhou tak zásadní mezinárodní akci, která dělá východoasijské zemi reklamu a propojuje ji se světem.

České podniky na Čínu naštěstí zacílily včas. Po velkém propadu vývozu v devadesátých letech už od roku 1999 český export do země za Velkou zdí prakticky pořád roste. Jen za loňský rok dosáhl objemu téměř tři čtvrtě miliardy dolarů. Za jednu dekádu tedy vzrostl dvanáctinásobně.

Ještě víc ovšem roste dovoz čínského zboží do Česka. Loni dosáhl i přes krizi téměř deseti miliard dolarů. Čína je tak druhým největším importérem do České republiky.

Vláda chce čistou energii

S čím má v současnosti český exportér na čínském trhu největší šanci uspět? „Vyplatí se sledovat směr definovaný čínskou vládou. Ta nyní silně podporuje technologické inovace a sektor obnovitelných zdrojů, v Číně známý pod pojmem Nové energie,“ říká podnikatel Petr Hýl, který v Číně působí.

„Čínské vládní agentury spustily pobídkový program pro zajištění čisté energie. Jedná se o reakci na takřka katastrofální stav tamějšího ovzduší a vod,“ podotýká k tomu ředitel exportních finančních služeb banky HSBC Tomáš Nymburský.

Další vládní investice mají jít do rozšíření železnic, silniční sítě či do budování nových nemocnic. Čína jako největší výrobce spotřebního zboží je samozřejmě také nezměrným odbytištěm pro strojní výbavu továren.

Češi dodávají větrník i sprchové kouty

Právě ve zmíněných odvětvích se už dobře prosadili někteří čeští investoři. Například strojírenská firma Wikov podnikatele Martina Wichterleho prodává v Číně větrné elektrárny. V oblasti ekologických energií se prosadily také české firmy Tedom a Green Gas International BV, které se zaměřují na získávání energie z odpadů.

Životodárné jsou zakázky z východu pro společnost Žďas ze Žďáru nad Sázavou a její dceřinou společnost TS Plzeň, jež se zaměřují především na zařízení pro volné kování výkovků. „Za poslední tři roky jsme podepsali kontakty za přibližně 15 milionů eur, což není z hlediska Žďasu malá částka. V současné době například dokončujeme předání kovacího manipulátoru o nosnosti sto tun pro zákazníka Wuhan Heavy Machinery,“ říká obchodní ředitel Žďasu Stanislav Hrdina.

Mezi investory s nejdelší tradicí na čínském trhu patří společnost PBS Velká Bíteš, která vyváží leteckou techniku – startovací systémy, klimatizace a malé proudové motory. „Naše firma je v Číně už téměř dvacet let. Tržby se pohybují ročně od 40 do 60 milionů korun,“ ilustruje výdělky obchodní manažer firmy Bohumil Antoš.

Společnost Ferrit ze Starého Města u Frýdku-Místku zase dodává čínským dolům příslušenství pro důlní závěsnou dopravu. „Naše firma spolupracuje s Čínou od roku 2007. Od té doby jsme tam dodali více než deset kusů důlních závěsných diesel-hydraulických lokomotiv a více než dvacet kusů manipulačních zařízení. Celkově měly dodávky hodnotu víc než šest milionů eur,“ říká obchodní ředitel firmy Miloš Bílský.

Mnoho českých firem zvolilo namísto dodávek zboží otevření výroby přímo v Číně. To je třeba příklad společnosti Ravak, která rozjela výrobu sprchových koutů a van v továrně u Šanghaje. Koh-i-noor spustil v roce 2004 v Nanjingu provoz dceřiné společnosti na výrobu tužek. Škoda Auto prodala licenci na výrobu aut Škoda Octavia, Fabia a Superb čínsko-německé společnosti Shanghai Volkswagen. Továrna ročně vyprodukuje asi 100 tisíc vozů.

Zřejmě vůbec největším českým investorem v Číně je ovšem skupina PPF. Ta poskytuje zejména tamější bohatnoucí střední třídě obyvatel finanční služby, jako jsou spotřebitelské půjčky prostřednictvím společnosti Home Credit. Nedávno získala PPF jako první zahraniční firma nebankovní licenci ve městě Tianjin.

Výhodou je mít ty správné známé

Čeští podnikatelé ale varují, že Čína už dávno není samospásný trh, kam jednoduše vhodíte výrobek, o který se hned popere miliarda spotřebitelů. Naopak. Musíte soutěžit s domácí i světovou konkurencí, dát si pozor na neseriózní partnery i plagiátory. Potenciál vnitřního čínského trhu přilákal investory snad ze všech kontinentů. „Z toho vyplývá obrovský konkurenční boj, kdy jsou tendry a soutěže vypsány až na samou míru technických a obchodních rizik. Nevýhodou může být také to, že i když předložíte nejlepší technické i obchodní podmínky, tak nemusíte vyhrát, pokud dobře neznáte ty správné a rozhodující pracovníky,“ říká Stanislav Hrdina. „Vážnou konkurencí jsou ale už i samotní čínští výrobci, kteří v poslední době dokážou nabízet výrobky již nejen ve velkém množství, ale i v dobré kvalitě,“ podotýká Alan Keir. Čínská vláda se navíc snaží všemožně podpořit rozvoj místních podniků, takže domácí producenti mají obvykle přednost. Upozornil na levné letenky, Číňané ho už nechtěli Bariérou jsou také kulturní odlišnosti a jazyk. Většina čínských podnikatelů neovládá angličtinu nebo jiný světový jazyk. A ne­znalost jejich hrdé mentality může vést až k obchodnímu krachu. „Někdy vám uškodí zdánlivá maličkost. Poslali jsme třeba na jednání do Číny jednoho našeho mladšího kolegu. Ten si v dobré víře prověřil ceny letenek, které pro jeden místní přesun zajišťovali čínští partneři. A našel levnější letenky. Přede všemi to čínskému partnerovi sdělil. Tím se ho velmi dotkl. Nejhorší pro čínského pracovníka je, pokud před kolegy ztratí tvář. Číňané nám po této epizodě sdělili, že si s naším dotyčným mladým zaměstnancem už nepřejí dále spolupracovat,“ vypráví Jan Horák, obchodní ředitel společnosti Linet, jež dodává do čínských nemocnic zdravotnická lůžka. České firmy se tady shodují, že klíčovou otázkou při vstupu na čínský trh je to, jakou formou tam budete přítomni. Kdokoliv, kdo chce víc než jen jednorázově dodat zásilku výrobků, má v podstatě tři hlavní možnosti. Buď může jít přes čínského prostředníka. Nebo si otevřít vlastní reprezentační kancelář. Nejvíce doporučovanou možností je ovšem založení společného podniku joint-venture. Prostředník si nechal peníze za naše zboží Výběr místního prostředníka se může stát kamenem úrazu, jak ilustruje například zkušenost společnosti Ferrit. „Abychom mohli naplno prodávat a servisovat naše stroje u zákazníků v Číně, zahájili jsme spolupráci s tamější firmou Beijing Karrun Machinery, která se stala naším zástupcem. Bohužel po prvních dodávkách strojů do čínských dolů jsme zjistili, že firma inkasovala peníze za naše výrobky, ale nám je již neposlala a využila je pro vlastní obchodní aktivity. Tato zkušenost nás donutila změnit naši strategii a jít vlastní cestou,“ říká Miloš Bílský. „Po negativních zkušenostech s Beijing Karrun Machinery jsme si zřídili vlastní pobočku v Pekingu, kde zaměstnáváme čínské pracovníky. Byli proškoleni v našem závodě ve Starém Městě u Frýdku – Místku,“ vysvětluje Bílský. Zkuste to přes joint-venture |ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA|
|
Počet obyvatel: 1 334 milionů Rozloha: 9 597 tisíc km2 Hlavní město: Peking Měna: Čínský jüan (oficiálně renminbi, 1 CNY je asi 2,7 koruny)| Otevírání reprezentativních kanceláří zahraničních firem se ale v Číně aktuálně dotkla nová vládní vyhláška. Ta mimo jiné omezuje maximální počet zahraničních pracovníků na čtyři a zpřísňuje podmínky pro registraci kanceláře. Zapadá to do dlouhodobé snahy vlády snižovat počet cizích pracovníků v zemi a upřednostňovat Číňany. Peking také chce zabránit tomu, aby výdělky utíkaly nezdaněny pryč z Číny. Za zřejmě nejvhodnější obchodní kanál do Číny tak odborníci označují společný joint-venture podnik s čínským partnerem. Ten může mít ovšem mnoho podob a důležité je mimo jiné to, zda bude poměr vlastnictví české a čínské strany padesát na padesát, nebo zda si ponecháte ve firmě menšinu či většinu. Joint-venture pomůže také při jednání s úřady. Administrativa je přece jen v komunistické zemi se silným vlivem státu pro cizince pořád ještě velmi složitá. „Čínské úřady požadují detailní informace a vyplňování formulářů podobně jako u nás, ale jsou mnohem přístupnější, pokud má firma v úmyslu spolupracovat s čínskými firmami a zaměstnávat čínské lidi,“ říká Miloš Bílský. Plagiátoři zneužili i logo Expa

Exportéra trápí v Číně ještě také problém plagiátorů. Na smutnou pravdu, že černí výrobci tam zkopírují prakticky všechno, ukázal znovu s ironickou symbolikou nedávný případ, kdy plagiátoři zneužili dokonce loga světové výstavy v Šanghaji. Jen během prvních čtrnácti dní, kdy vyrazily do čínských obchodů kontroly, zabavili inspektoři přes čtyři tisíce falešných výrobků.

Čeští vývozci se shodují, že obrana proti kopírovaní je v podstatě nemožná. „Po půl roce, co jsme tam na trh uvedli jedno zdravotnické lůžko, jsem už viděl na veletrhu jeho věrnou kopii. Ale i když se zeptáte velkých světových výrobců, zjistíte, že tam nikdo proti plagiátorům nejde, je to zbytečné. Plagiátoři ale naštěstí nekonkurují v technicky náročných výrobcích,“ říká Jan Horák.

Čínská vláda nicméně vyslyšela kritiku zahraničních investorů a přece jen zavedla některá ochranná opatření. Přímo na veletrzích je například nově kontrolor, který může na základě vaší stížnosti okamžitě zavřít stánek, který by nabízel plagiát vašeho výrobku.

Čínský tygr tedy může někdy zahraniční investici trošku přirdousit. Ale možnosti trhu, který zdobí samá nej, za trošku toho hledání vhodné cesty stojí. Pokud jste to ještě nezkusili, můžete začít třeba právě na Expu 2010, které se otevírá tuto sobotu v Šanghaji. Česká expozice se totiž poprvé v historii světových výstav výrazně zaměří nejen na kulturu, ale i na podporu českých firem.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče