Tvrdý boj o peníze z rozpočtu

19. prosince 2005, 00:00 - (ina, čtk)
19. prosince 2005, 00:00

SUMMIT UNIE Minulý týden pokračovalo rozhodující jednání o rozpočtu Evropské unie na léta 2007 až 2013. Pro Česko by rozpočet znamenal možnost vyčerpat z fondů EU ročně zhruba sto miliard korun. Do uzávěrky tohoto čísla Profitu nebyl výsledek summitu znám.

SUMMIT UNIE Minulý týden pokračovalo rozhodující jednání o rozpočtu Evropské unie na léta 2007 až 2013. Pro Česko by rozpočet znamenal možnost vyčerpat z fondů EU ročně zhruba sto miliard korun. Do uzávěrky tohoto čísla Profitu nebyl výsledek summitu znám.

Ještě před zahájením klíčového jednání unijních zemí o budoucím rozpočtu na léta 2007 až 2013 bylo zřejmé, že případná nedohoda prohloubí krizi Unie. Mohla také připravit nové členské státy o část peněz, jež bude možné čerpat z fondů.

Velká Británie jako předsedající země přišla s úsporným návrhem budoucího finančního rámce Evropské unie na léta 2007 až 2013 doslova na poslední chvíli, zhruba dva týdny před klíčovým jednáním zemí Unie. Nicméně první den jednání jej většina členských zemí zamítla.

Původní návrh Evropské komise počítal s rozpočtem v objemu 1025 miliard eur (neboli 1,24 % hrubého národního důchodu EU) za celé sedmileté období 2007 až 2013. Lucemburské předsednictví ve snaze nalézt kompromis a uspokojit požadavky bohatších členů po úspornější verzi v červnu přišlo s návrhem v objemu 871 miliard euro (tedy 1,06 % hrubého národního důchodu). Na červnové Evropské radě však neuspěl ani tento návrh, když se proti postavila pětice zemí v čele s Velkou Británií.

Přesto britský návrh „sedmiletky“, který ve čtvrtek minulý týden předložila na jednání summitu EU, byl ještě úspornější - celkový objem 847 miliard eur odpovídá 1,03 % hrubého národního důchodu Evropské unie. Většina zemí Unie jej proto již první den jednání zamítla.

ČEKÁNÍ NA NOVÝ NÁVRH Páteční summit tedy logicky soustředil pozornost na Velkou Británii, která slíbila předložit další návrh. Do uzávěrky Profitu ale nebylo možné zjistit podrobnější informace ani konečný výsledek jednání.

Za klíč ke kompromisu je přitom považován ústupek ohledně britské „slevy“ z rozpočtu, tedy ochota Londýna zaplatit víc. Britové v minulosti získali úlevu při přispívání do společné pokladny, a to zejména kvůli tomu, že jen v malé míře čerpali zemědělské dotace. Změnu britského „rabatu“ přitom při setkání s britským premiérem Tony Blairem ještě před zahájením summitu znovu žádal francouzský prezident Jacques Chirac.

Český premiér Jiří Paroubek odjížděl na summit s oficiálním stanoviskem, podle nějž je původní britský model rozumný, akceptovatelný a pro Česko výhodný. Znamená totiž čistý roční zisk Česka přes 80 miliard korun. Nový návrh musí podle Paroubka vyjít vstříc požadavkům nespokojených zemí.

Podle předběžných informací by se případné změny již netýkaly České republiky a Slovenska, které na čtvrtečním zasedání v podstatě akceptovaly návrh, který byl na stole. Nový návrh by měl kromě celkového objemu rozpočtu obsahovat i klíč, podle kterého se dodatečné peníze rozdělí mezi členské země.

Britský premiér Tony Blair se minulý pátek sešel napřed s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, od níž se očekává zprostředkovatelská role mezi Británií a Francií, nositeli krajních názorů na podobu rozpočtové dohody. Poté měl jednat s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem a s premiéry či ministry zahraničí Finska, Rakouska, Řecka, Maďarska a Švédska.

ZLEPŠENÍ PODMÍNEK

Kromě snížení objemu rozpočtu obsahoval britský návrh i zlepšení některých podmínek pro čerpání peněz, zejména v oblasti strukturálních a kohezních fondů. Dosud platné pravidlo požadovalo vyčerpání peněz nejpozději do dvou let od období, na které byly určeny. Nově to mají být tři roky. To umožní vyhnout se časovému tlaku na co nejrychlejší realizaci projektu. Opatření však platí pouze pro nové členské státy (plus Bulharsko a Rumunsko) a jen do roku 2010. Poté se opět přistoupí na původní princip.

Oslazením návrhu je i snížení požadované míry spolufinancování z národních veřejných zdrojů. Evropská komise počítala se spolufinancováním z národních veřejných zdrojů ve výši 25 procent u strukturálních fondů a 15 procent u kohezního fondu. Nejen v Česku tak vyvolala obavy, že se nabízené dotace nevyčerpají z důvodu neschopnosti nalézt v napjatých veřejných financích dostatečné peníze. Velká Británie těmto pochybám vyšla vstříc, když u strukturálních fondů pro nové členské země snižuje požadovanou národní spoluúčast na 15 procent -tedy stejně jako u kohezního fondu. Na summitu se podařilo prosadit i to, aby bylo ze strukturálních fondů možno hradit daň z přidané hodnoty většiny projektů.

CO BRITOVÉ NAVRHLI

Původní návrh Evropské komise počítal s rozpočtem v objemu 1025 miliard eur za celé sedmileté období 2007 až 2013. Lucemburské předsednictví v červnu přišlo s návrhem v objemu 871 miliard eur (tedy 1,06 % hrubého národního důchodu). Na červnové Evropské radě však neuspěl ani tento návrh, když se proti postavila pětice zemí v čele s Velkou Británií.

Přesto britský návrh, který byl ve čtvrtek předložen na summitu EU, je ještě úspornější -celkový objem 847 miliard eur odpovídá 1,03 % hrubého národního důchodu Evropské unie. Většina zemí Unie jej proto již první den jednání zamítla.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče