Tvrdé přistání

27. listopadu 2008, 13:52 - Eva Jarešová
27. listopadu 2008, 13:52

Americká vláda poskytla bance masivní výpomoc

Lesk jedné z největších amerických bank narušila minulý týden řada škrábanců. Bankovní skupina Citigroup, jejíž vznik se datuje na počátek 19. století, byla nucena požádat americké úřady o finanční pomoc a ty jí vyhověly. Překotné vyjednávání mezi americkou administrativou a vedením společnosti následovalo o předminulém víkendu poté, co akcie Citigroup ztratily během několika dní asi šedesát procent hodnoty. Tržní hodnota bankovní skupiny se dostala na 20 miliard dolarů. Ještě před dvěma lety byla přibližně dvanáctinásobná. Pád střemhlav se nezastavil ani poté, co největší soukromý investor skupiny, saúdskoarabský princ Valíd bin Talál, oznámil, že hodlá zvýšit svůj podíl na pět procent z necelých čtyř.
Jedním z možných řešení situace byl údajně prodej americké banky některému z konkurentů, ať už jako celek nebo po kouscích. Částečný prodej by ale podle některých analytiků komplikovala složitá vnitřní struktura bankovní skupiny. Tato možnost však prozatím ustoupila „štědrým“ kapsám amerických daňových poplatníků. Podle záměru americké vlády získá ministerstvo financí prioritní akcie Citigroup v hodnotě dvacet miliard dolarů. Spolu s Federální společností pro pojištění vkladů (FDIC) se také zaručí za rizikové úvěry jedné z největších amerických bank až do výše zhruba 300 miliard dolarů. Výše dividend bude po nějakou dobu omezena na jeden cent za akcii a platový strop čeká i na manažery společnosti. Zmíněné sumy je třeba přičíst k pětadvaceti miliardám dolarů, které churavějící banka získala minulý měsíc. Prostředky, které americká administrativa použije, pocházejí ze sedmisetmiliardového balíčku označovaného jako Troubled Assets Relief Program (TARP), který s obtížemi prošel Kongresem na počátku října.

Nesnadný úděl ředitele Současný výkonný ředitel banky Vikram Pandit, který stojí v čele společnosti zhruba jeden rok, byl navzdory spekulacím ponechán zatím ve funkci. Bude však muset čelit na jedné straně existující nervozitě akcionářů, klientů a správní rady, zároveň bude každý jeho tah zblízka sledován státními úředníky.
Pomoc americké vlády měla podle analytiků snížit nejistotu panující na finančním trhu. „Očekáváme, že tato výpomoc americké vlády spolu s Obamovým příslibem rozsáhlého stimulačního plánu, jehož výše by se podle klíčových demokratických politiků měla pohybovat mezi 500 až 700 miliardami dolarů, umožní světovým trhům opět posílit,“ prohlásil pro BBC Dariusz Kowalczyk z hongkongské pobočky CFC Seymour. Přinejmenším krátkodobě se tak stalo. Ihned po vyhlášení záchranného plánu posílil index Dow Jones o téměř pět procent a akcie Citibank, těsně předtím ve zuboženém stavu, se minulé pondělí na newyorské burze vyšplhaly o 58 procent. Obchodování uzavřely na téměř šesti dolarech. Následující den posílily o další dvě procenta. Zpráva rovněž vzpružila akcie ostatních velkých amerických bank, jako je JPMorgan Chase, Bank of America Corporation nebo Wells Fargo.
Příčiny současného neutěšeného stavu Citibank vidí analytici mimo jiné i v chybném rozložení portfolia. „Myslím, že jedním slovem šlo o diverzifikaci, či spíše o její nedostatek. Příliš intenzivně se soustředili na hypotéky ve Spojených státech a když šla tato část ke dnu, neměli dostatek prostředků z jiných oblastí, které by ztrátu kompenzovaly. To byl podle mě největší problém, který Citibank měla,“ uvedl v rozhovoru pro CNN analytik Ralph Silva z poradenské společnosti Towergroup. Tuto skutečnost později potvrdil i samotný Pandit, který za to viní především bývalý management.

Zlobivý žák Jak informoval deník New York Times (NYT), Citibank se – podobně jako ostatní kolísající nebo padlé banky – v minulých letech pouštěla do transakcí s potenciálně vysokým výnosem, ale také neúnosnou mírou rizika. Co víc, lidé na klíčových postech ve vedení banky si buď této skutečnosti nebyli plně vědomi, popřípadě si to nechali pro sebe. V září loňského roku se tehdejší výkonný ředitel Citibank Charles O. Prince údajně poprvé dozvěděl, že banka drží zhruba 43 miliard dolarů v hypotečních aktivech. Podle informací NYT se tehdy otázal jednoho z manažerů Thomase Maherase, zda je vše v pořádku. Odpověď zněla, že žádné závažné ztráty na obzoru nejsou. Roli paradoxně sehrál také příliš přátelský vztah, který mezi sebou vysoce postavení manažeři měli a který znemožňoval běžné fungování kontrolních mechanismů.
Citigroup zcela vzornou korporací nebyla ani dříve. Jak uvádějí NYT, v minulosti měla mlhavé finanční vazby na dnes již zaniklou energetickou korporaci Enron, proslavenou obřími účetními skandály. Také se objevily potíže s dodržováním bankovních pravidel ve Velké Británii a Japonsku. „Jste-li entita této velikosti a nemáte žádnou kontrolu, vhodnou firemní kulturu a lidi, kteří by za své riskování byli odpovědni, pak jste Citigroup,“ prohlásil pro americký deník Lynn Turner, který dříve působil v kontrolním orgánu Securities and Exchange Commission.
Za agresivní a nezodpovědnou politikou, která banku nakonec donutila přijmout státní pomoc, stojí kromě Charlese O. Prince i další zajímavé jméno. Jde o Roberta Rubina, který Citigroup z pozice poradce navrhoval v posledních deseti letech investiční strategii. Letošní sedmdesátník stál významnou část své kariéry jednou nohou ve světě byznysu a druhou ve vysoké politice. Za Clintonovy éry působil jako ministr financí, což mu podle některých kritiků umožnilo zasadit se za deregulaci striktních bankovních pravidel. Toho pak Citigroup, stejně jako ostatní americké banky, náležitě využila. Nyní je Rubin v týmu těch, kdo příštímu americkému prezidentovi Baracku Obamovi pomáhají se stěhováním administrativy do Bílého domu. Jeho jméno dokonce před několika týdny citovala média v souvislosti s možným opětovným jmenováním na post ministra financí.
Bankovní skupina, která operuje ve více než stovce zemí světa a má asi dvě stě milionů zákazníků, byla nedávno nucena oznámit, že propustí přes 50 tisíc zaměstnanců z celkového počtu asi 350 tisíc. Už předtím se ale rozloučila s přibližně 25 tisíci pracovníky. Není přitom zcela jasné, zda se propouštění dotkne i zaměstnanců banky v České republice. „Bylo by nepatřičné spekulovat o lokálním dopadu zmíněného opatření. Avšak když se na celou záležitost podíváte blíže, většina z počtu pracovních míst, jejichž rušení bylo oznámeno, připadá jednak na prodej byznysu Citibank v Německu, jednak na prodej operačního střediska v Indii,“ uvedl pro týdeník EURO mluvčí české pobočky Citibank Pavel Vlček.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče