Tuzemskému vínu chybí marketing

10. září 2007, 00:00 - admin
10. září 2007, 00:00

REKLAMA Tuzemskému vínu chybí osvěta a cílená marketingová propagace, shodují se odborníci. Prezentace konkrétních produktů přitom byla léta zanedbávána. To se však nyní mění. Základním nástrojem pro reklamu na tuzemská vína se stal v roce 2005 Vinařský fond.

REKLAMA Tuzemskému vínu chybí osvěta a cílená marketingová propagace, shodují se odborníci. Prezentace konkrétních produktů přitom byla léta zanedbávána. To se však nyní mění. Základním nástrojem pro reklamu na tuzemská vína se stal v roce 2005 Vinařský fond. Předtím sice fond sloužil k propagaci také, zároveň byl ale využíván jako podpůrný finanční nástroj k intenzivní výsadbě vinic před vstupem do Evropské unie. Fond přitom nemá o peníze nouzi: Sami vinaři do něj totiž odvádějí dva poplatky, a to 50 haléřů z litru vína uvedeného na trh a 350 korun z hektaru vinice. Tyto peníze tvoří 50 procent rozpočtu, druhou půlku dodává stát. MALÁ RYBA, TAKY RYBA

Problém ovšem je, že fond se většinou omezuje na obecnou propagaci tuzemských vín, takže malovinaři si k prezentaci svých produktů příliš nepomohou. Podle Stanislava Hrušky z Vinařské společnosti Blatnička se nicméně propagace tuzemských vín a osvěta neustále zlepšuje. Ruku v ruce by s tím ale měla podle jeho slov jít individuální péče o zákazníka. Tam přitom mají vinaři dost velké rezervy. Hruška tvrdí, že třeba Blatničce se taková péče vyplácí. „Jedeme k zákazníkovi třeba i jen s dvanácti lahvemi vína, uzpůsobíme mu na přání etiketu, zaškolíme personál,“ říká představitel společnosti, která byla u zrodu jedné z prvních pražských restaurací stejného názvu, specializovaných na víno. A klientů prý přibývá. Několik let se také na tuzemské scéně diskutuje o zavedení jakési vinařské obdoby označení Klasa, takzvaných VOC vínech (vína originální certifikace). Ty by měly představovat označení nejvyšší kvality, a spotřebiteli tak usnadnit rozhodování při nákupu. Otázkou ovšem je, jak tuzemské VOC značení pojmout. V Česku se totiž pěstuje množství odrůd, navíc jsou zde velmi různé půdní a mikroklimatické podmínky. Zatím se ve spojitosti s VOC víny hovoří o propojení označení s regionem, například VOC Morava nebo VOC Znojmo. „Základní podmínkou ale je, že do projektu VOC vín mohou vstoupit jen kvalitní vinaři. To by v praxi znamenalo, že v určitém regionu by nesměl být ani jeden horší vinař, aby nekazil dobré jméno značky. Což může být problém,“ přiznává Hruška. PŮVOD VÍN JE NĚKDY NEJASNÝ**

Jisté je, že tuzemský spotřebitel, který by preferoval nákup tuzemských vín, by orientační body potřeboval. Správná identifikace na základě dostatečného množství věrohodných informací se navíc může stát alfou a omegou úspěšnosti tuzemské vinařské produkce. V prodeji a produkci vína existuje totiž množství fint i zcela nekorektních metod.

Příkladem mohou být výsledky kontrol na tuzemském trhu uskutečňované od podzimu loňského roku do začátku května Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI). Jsou totiž skoro šokující. Inspektoři zjistili, že do oběhu byla uváděna vína, jejichž původ byl doložen takzvaným rozhodnutím o zatřídění, která však inspekce na předmětná vína nikdy nevydala.

Podle SZPI se tak do oběhu dostalo více než 5,56 milionu litrů vín neznámého původu nebo vín, jejichž původ nebyl nijak doložen. Inspektoři pak zakázali uvádět do oběhu 610 tisíc litrů vín, která byla deklarována jako tuzemská jakostní vína odrůdová a jakostní vína s přívlastkem. O skutečném původu vín, které byly při kontrole shledány jako vína neznámého původu, lze jen spekulovat, avšak podle inspekce nešlo zřejmě o tuzemská vína. „Mimo jiné proto, že byla obchodována překupnickými společnostmi v ceně, která nemůže odpovídat ceně tuzemského vína vyrobeného z kvalitních tuzemských hroznů. Nákupní cena jednoho litru tohoto vína byla kolem 15 korun, zatímco přibližná cena jednoho litru tuzemského vína se pohybuje kolem 25 korun,“ konstatovali inspektoři.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče