Turecko: perspektivní trh, na kterém buďte opatrní

05. dubna 2009, 00:00 - Martin Březina
05. dubna 2009, 00:00

Turecko je zemí, která je mezi českými podnikateli považována za jeden z nejperspektivnějších trhů zahraničního obchodu. Nabízí řadu obchodních příležitostí a české výrobky tam mají velmi dobré jméno. „Velkou výhodou je, že v řadě případů v Turecku neexistuje místní konkurence,“ říká Jana Švábenská, ředitelka financování obchodu a exportu Komerční banky.

Autor: Martin Siebert

V posledních letech narůstá zájem tuzemských exportérů o turecký trh. Existují pro to konkrétní důvody?

Turecko je z pohledu našeho exportu jedním z dlouhodobě významných trhů. V žebříčku nejvýznamnějších odběratelů českých výrobků zaujímá devatenácté místo a díky dynamickému rozvoji ekonomiky v posledních letech se řadí mezi nejperspektivnější trhy pro české exportéry. Značnou výhodou může být i fakt, že v řadě případů tam neexistuje místní konkurence.

Ovlivňuje stávající nejistota na světových trzích také Turecko?

Turecko velmi silně vnímá dopady celosvětové ekonomické krize a je tam zřejmá všeobecná nejistota, která hodně utlumila podnikatelskou aktivitu. Pramení mimo jiné ze špatných zkušeností s hospodářskými krizemi v minulosti, které tam většinou měly hlubší dopad než třeba na Evropskou unii a vyspělé světové trhy.

Stejně jako téměř na celém světě je krizí nejvíce zasažen automobilový průmysl, ve velké míře se s krizí potýká také stavebnictví, kde je útlumem postižena především stavební výroba. Lze konstatovat, že se finanční krize promítá téměř do všech odvětví turecké ekonomiky a všichni s obavami očekávají, co přinese na finančních i ostatních trzích rok 2009.

HLAVNĚ AUTA A ENERGIE

Máte přehled o tom, jaké komodity v současnosti české firmy do Turecka exportují? Největší zájem je o automobilový průmysl a začíná se zvyšovat poptávka po energetice. Do Turecka exportují české firmy široké spektrum produktů, od výrobků chemie, rentgenů, diod a tranzistorů, tkanin umělých a textilních vláken až po traktory a textilní stroje. Novým trendem českých firem je zaměření na vývoz v oblasti energetiky, ropovodů a plynovodů, zařízení pro železniční dopravu, čističky odpadních vod, ekologické projekty a důlní zařízení pro těžbu nerostů. S trochou lítosti je možné zaznamenat v Turecku ústup zájmu u odvětví, jako jsou strojírenství a sklářský průmysl, která tu měla historicky vybudovanou silnou prestiž. Jsou nějaká úskalí, na která by si měli podnikatelé se zájmem obchodovat s tureckými firmami dát pozor? V současné době by české podniky měly být opatrné při dojednávání platebních podmínek obchodních kontraktů. Turecké banky podstatně snížily přístup k úvěrům a všeobecnému poskytování jakýchkoliv závazků za místní podniky. Lze předpokládat, že vzhledem ke krizi může část tureckých podniků zbankrotovat. Je dobré si uvědomit, že pokud turecký partner není schopen poskytnout zajištění obchodu svojí bankou, může to být i známkou toho, že s jeho finanční situací není něco v pořádku. V případě importu nedoporučujeme žádné platby předem. Pokud jsou nevyhnutelné, tak pouze se zárukou bonitní turecké banky za její případné vrácení. Jaké jsou obvyklé zajišťovací instrumenty pro tento trh? Vystačí podnikatelé s běžnými akreditivy, nebo je třeba myslet i na kurzová rizika? V této složité hospodářské situaci v každém případě doporučujeme mít ještě před dodávkou řádně zajištěné zaplacení zboží. Nejvyužívanějším platebním a zjišťovacím instrumentem je určitě dokumentární akreditiv. Ten zajišťuje prodávajícímu, že dostane zaplaceno za uskutečněnou dodávku, pokud splní veškeré podmínky předepsané akreditivem. Výhodu má i pro kupujícího, kterému zaručuje, že výplata bude provedena až v okamžiku splnění dohodnutých podmínek, tedy až po odeslání zboží a předložení požadovaných dokumentů. K zajištění platby je možné využít také platební bankovní záruku. Alternativou je pojištění exportních pohledávek u pojišťoven, jako jsou například KUPEG nebo EGAP. Podnikatelům doporučujeme také ošetřit s bankou kurzové riziko. O nepříznivém vývoji české koruny v uplynulých letech v neprospěch českých exportérů bylo napsáno mnoho a lze jen těžko odhadnout, jak se bude trend v nejbližší době vyvíjet. KRIZE TURECKÉ BANKY ZATÍM NEPOSTIHLA

Jaká je úroveň finančních služeb v Turecku? Turecké banky poskytují v současné době služby na mezinárodní bankovní úrovni. Po ekonomické krizi z období 2000 a 2001, která těžce postihla i banky, zaznamenalo Turecko ekonomický růst kolem šesti procent provázený fiskální konsolidací a úspěšnou protiinflační politikou. Ta byla výrazně podporována probíhající restrukturalizací finančního sektoru, zejména slučováním malých bank. Stabilizace po roce 2004 je patrná ve zlepšování kvality aktiv, růstu ziskovosti a vyšší kapitalizaci. Tento pozitivní proces se odrazil v hodnocení předních tureckých bank ratingovými agenturami. Hospodářská konjunktura posledních let umožnila bankám zaměřit se na retail, ke kterému patří i rozšiřování pobočkových sítí, zavádění alternativních distribučních kanálů a zvyšování technologické úrovně bankovních procesů. Až do současné krize trval zájem zahraničních bank na získávání podílů ve větších tureckých bankách či na rozvoji jiné formy těsnější spolupráce. Turecké banky jsou tedy stabilní? U bank s malou klientskou základnou určité prvky nestability přetrvávají. Největší soukromou bankou je Türkiye is Bankasi, za ní následuje Akbank a Türkiye Garanti Bankami. Mezi tři největší státní banky patří Türkiye Cumhuriyeti Ziraat Bankasi, Türkiye Vakiflar Bankami a Türkiye Halk Bankami. Od roku 1990 tam působí i Societé Générale, mateřská společnost Komerční banky. Nynější krize zatím nepostihla přímo turecké banky, ale podobně jako u jiných „emerging markets“ snížila indexy domácích kapitálových trhů a znehodnotila tureckou liru. Pokles zahraniční poptávky vede ke snižování produkce a růstu nezaměstnanosti, zejména v automobilovém průmyslu. K tomu se přidává i horší dostupnost úvěrů. Vláda zatím nečiní zvláštní opatření v podobě balíčků, ale snaží se pouze využívat nástrojů monetární politiky. Přerušení přílivu zahraničního kapitálu ztěžuje financování rozpočtového schodku. Turecká vláda spoléhá na nový stabilizační úvěr, o jehož podmínkách jedná s Mezinárodním měnovým fondem. NEJVĚTŠÍ ZÁJEM O RUSKO

Může tuzemská banka obecně pomoci podnikateli, který chce vstoupit na cizí trh? Důležité je, aby exportér oslovil banku včas, tedy ještě před podepsáním obchodního kontraktu. Kromě pomoci při dohodnutí platebních podmínek může banka klientovi prověřit bonitu místní banky. Klientům můžeme také doporučit banky, se kterými v Turecku spolupracujeme a od kterých můžeme odkupovat pohledávky nebo potvrzovat jimi vystavené dokumentární akreditivy. Přestože turecké banky stále více poskytují půjčky i malým a středním podnikům, financování poskytnuté českou bankou může být stále ještě významně výhodnější. Zejména u větších projektů může český exportér nabídnout svému tureckému zákazníkovi možnost dlouhodobého financování a získat tak značnou konkurenční výhodu. Tento úvěr může být poskytnut prostřednictvím turecké banky nebo přímo zákazníkovi, často je pojištěn Exportní garanční a úvěrovou pojišťovnou a využívá se hlavně pro projekty směřující do energetiky, ucelenější strojní dodávky, ale i větší stavební záměry. O
jaké další trhy mají v současné době tuzemští podnikatelé největší zájem? **

Největší zájem mají čeští exportéři především o Rusko a státy SNS. Je to dáno nejen historickými důvody, ale i velikostí a nenaplněností těchto trhů. Především Rusko představuje pro české exportéry obrovské možnosti se značným potenciálem pro většinu českého zboží. V současné době se rozšířil zájem především o dodávky investic – významnou roli hraje tradice, české zboží je zde známé a je považované za velmi kvalitní.

Z pohledu Komerční banky je největší zájem především o Čínu a Indii a státy severní Afriky, kde jsou také nejvíce využívány platební a zjišťovací instrumenty, hlavně dokumentární akreditivy.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče