Turbulence se nám nevyhnuly

15. července 2008, 13:49 - Jan Frait
15. července 2008, 13:49

Navzdory existujícím rizikům je pozice českého bankovnictví velmi dobrá

Česká národní banka se v nedávno zveřejněné Zprávě o finanční stabilitě 2007 kromě tradičních témat také podrobně věnuje existujícímu a potenciálnímu dopadu finančních turbulencí, které od léta 2007 sužují některé vyspělé ekonomiky. Za hlavní rizika v příštích dvou letech ČNB považuje prohloubení úvěrové krize v zasažených ekonomikách, výraznější pokles ekonomické aktivity ve světovém hospodářství a setrvání kurzu koruny na velmi silných úrovních či její další zhodnocování. Tyto faktory by mohly prostřednictvím zpomalení dynamiky čistého exportu oslabit domácí ekonomickou aktivitu a následně negativně ovlivnit schopnost domácností a firem splácet úvěry přijaté v minulých letech. Finanční systém je však dnes dostatečně robustní a měl by být schopen odolat i poměrně výrazným šokům.

Zpomalení světové ekonomiky

Ve druhé polovině roku 2007 se začala ve vyspělých zemích výrazně projevovat rizika, která se v minulých deseti letech akumulovala ve finanční oblasti. Problémy získaly postupně charakter úvěrové krize, v jejímž důsledku nastalo výrazné přehodnocení vyhlídek růstu světové ekonomiky pro příští dva roky směrem dolů. Jedním z nejvýraznějších rizik je kontrakce úvěrů v některých vyspělých zemích, která by mohla nastat v souvislosti s rozšířením problémů s hypotečními úvěry a s nimi spojenými cennými papíry na další segmenty úvěrového trhu. Obrovské ztráty bank vytvářejí tlak na pokles celkové kapitálové přiměřenosti bankovních sektorů. Navzdory probíhající rekapitalizaci lze očekávat výraznější pokles dynamiky úvěrů privátní oblasti, což se negativně promítne i do hospodářského růstu.

Růst kreditního rizika podnikové sféry

Zásadním vedlejším efektem finančních turbulencí ve vyspělých zemích bylo obnovení tlaků na rychlé zhodnocování koruny. Tyto tlaky souvisejí s přehodnocením výhledu vývoje světových úrokových sazeb směrem dolů, což vedlo k obnovení zájmu o investice do aktiv stabilních rozvíjejících se ekonomik. Na konci léta 2007 začala koruna zhodnocovat nejprve pravděpodobně v souvislosti s likvidací pozic z carry obchodů, pro které byla využívána jako financující měna. V prvním pololetí 2008 se pak zhodnocování stalo výjimečně silné nejspíše kvůli efektu „bezpečného přístavu“, protože investoři přesunovali své pozice od znehodnocujícího se dolaru ke stabilním a posilujícím měnám typu české koruny. Tendenci koruny ke zhodnocování rovněž podpořili domácí exportéři, kteří se v situaci jejího zrychleného posilování začali hromadně zajišťovat prodejem eur.
Prudké zhodnocování koruny v kombinaci s klesající externí poptávkou kvůli zpomalení hospodářského růstu v eurozóně by na domácí ekonomiku mohlo mít negativní dopad zejména prostřednictvím zhoršení dynamiky čistého exportu. Přestože údaje z reálné ekonomiky v prvním pololetí 2008 naznačovaly schopnost exportně orientovaných podniků se s tímto kurzovým šokem vyrovnávat, s odstupem se určitý negativní dopad projeví. Očekávané zpomalení dynamiky podnikové sféry se odrazí v růstu jejího kreditního rizika. Toto riziko, měřené mírou dvanáctiměsíčního defaultu, bylo dosud dlouhodobě stabilní a v průběhu roku 2007 se pohybovalo kolem tří procent. ČNB však na základě modelové simulace předpokládá v průběhu roku 2008 nárůst kreditního rizika podnikové sféry o jeden až dva procentní body.

Dopad na domácí trhy

Otřesy na rozvinutých finančních trzích se projevily poklesem cen celé škály rizikových aktiv a nárůstem volatility na dluhopisových, akciových, a devizových trzích. Trhy českých dluhopisů reagovaly na vývoj na globálních finančních trzích podobně jako při korekcích v minulých letech. Výnosy dluhopisů v počátečním období krize mírně klesly a pak se v březnu 2008 stabilizovaly kolem 4,5 procenta. To potvrzuje dosavadní zkušenost, že české korunové dluhopisy jsou ve srovnání s dluhopisy některých středoevropských ekonomik považovány za relativně bezpečné investice. Přesto nelze tvrdit, že by se úvěrová krize českých dluhopisů výrazně nedotkla. Tržní signály indikovaly během prvního čtvrtletí 2008 zvýšené prodeje českých vládních dluhopisů zahraničními investory, což přispělo k mírnému růstu dlouhodobých výnosů. Vzhledem k poklesu výnosů německých vládních dluhopisů proto nastal postupný růst dlouhodobého spreadu. Spready českých vládních dluhopisů denominovaných v euru vůči těm eurozóny po mírném poklesu v počátku krize začaly růst, protože reagovaly na zvýšení globální averze k riziku - podobně jako spready maďarských a polských eurobondů (viz Dopad krize v roce 2007). Navzdory tomuto nárůstu si však české eurobondy udržují určitý odstup od polských a maďarských, což reflektuje i lepší dlouhodobý sovereign rating ČR zachycující schopnost splácet závazky v zahraniční měně.

Významný stabilizační faktor

Dopad úvěrové krize ve vyspělých zemí na český finanční sektor byl dosud velmi malý. Na nárůst globální averze k riziku reagovalo české bankovnictví pouze velmi mírným zpřísněním úrokových podmínek u úvěrů na bydlení a některých rizikovějších segmentů úvěrového trhu. Analýza vývoje úrokových sazeb z nových korunových úvěrů po propuknutí úvěrové krize ukázala, že v případě podnikové sféry nastalo pouze mírné zpřísnění úrokových podmínek, které bylo nižší než nárůst odpovídajících sazeb výnosové křivky. Určité zpřísnění nad rámec pohybu výnosové křivky však nastalo v případě úvěrů na bydlení. Zatímco sazby výnosové křivky v časových splatnostech nad jeden rok se zvýšily zhruba o 40 bazických bodů (s vyšším nárůstem na krátkém konci), úroky z nových úvěrů na bydlení s fixací mezi jedním a pěti lety narostly téměř o 100 bazických bodů. Významným domácím stabilizačním faktorem je v současnosti převažující financování úvěrů z klientských depozit. Poměr primárních depozit a klientských úvěrů je v ČR v současnosti více než dvojnásobný oproti průměru původních členských zemí EU. Zatímco domácí bankovní sféra disponuje o 30 procent vyššími klientskými vklady, než činí objem poskytnutých úvěrů, původní země EU musejí v průměru naopak hledat způsob, jak získat 20 procent chybějících zdrojů na úvěry na finančním trhu (viz Rozdílná dynamika). Výhoda velkého objemu klientských vkladů je tedy pro tuzemské banky dvojí: Ochrana před případným rychlým vyschnutím likvidity na finančním trhu a relativně nízké náklady těchto zdrojů ve srovnání s jinými formami externího financování. Dynamika růstu vkladů je však v ČR již několik let nižší než u úvěrů, a banky proto do budoucna mohou o uvedené výhody přijít. Na tuto skutečnost budou muset reagovat změnami v řízení bilanční likvidity.
České bankovnictví není rovněž vystaveno riziku vzniku podobné krize, která postihla hypoteční trh v USA. Tomu napomáhá vyšší vyžadovaná bonita dlužníka, tradiční způsob fixace úrokových sazeb, menší využívání externích upisovatelů hypoték, absence sekuritizace úvěrů a zejména dobré zajištění hypotečních úvěrů nemovitostmi. Až 65 procent celkových úvěrů na bydlení tvoří hypoteční, které jsou plně zajištěné nemovitostmi. Hodnotu poměru hypotečního úvěru a ceny nemovitosti (ukazatel LTV), která na konci roku 2007 dosahovala u hypotečních úvěrů obyvatel v průměru 56 procent, je stále možné považovat za konzervativní. Navzdory některým znepokojujícím tendencím na trhu nemovitostí je proto možné hodnotit rizika spojená s úvěry na bydlení jako velmi malá. Celkově se tedy pozice českého bankovnictví navzdory existujícím rizikům jeví jako velmi robustní.

Graf 1:
Dopad krize v roce 2007
Výnosové spready dluhopisů denominované v euru v ČR, Maďarsku a Polsku v letech 2006 až 2008 (v bazických bodech)

0 20 40 60 80 100 120 bazických bodů

leden 2006 duben 2006 červenec 2006 říjen 2006 leden 2007 duben 2007 červenec 2007 říjen 2007 leden 2008

1. srpen 2007

ČR Maďarsko Polsko

Pramen: JP Morgan, Bloomberg

Graf 2:
Rozdílná dynamika
Srovnání financování úvěrů prostřednictvím klientských vkladů v některých zemích EU a celkově v EU v letech 2004 až 2006 (v %)

0 40 80 120 160 200 v procentech

ČR Maďarsko Polsko Slovensko EU EU do května 2004 Nové členské státy EU po květnu 2004

Vklady vůči úvěrům v roce 2004
Vklady vůči úvěrům v roce 2005
Vklady vůči úvěrům v roce 2006

Pramen: Evropská centrální banka

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče