Tunelování je skvostný byznys

12. září 2008, 23:23 - Pavel Matocha
12. září 2008, 23:23

Firmě Phoenix-Zeppelin se otevírá miliardový trh v českém podzemí

Minimálně sto kilometrů tunelů se začne stavět v České republice v příštích čtyřech letech. Většina lidí za touto informací vidí jen příslib rychlejšího dopravního spojení, ale Josef Mixa v této větě čte fantastickou příležitost pro společnost Phoenix-Zeppelin. Počty jsou zde rychlé a jednoduché. Jeden kilometr tunelu o průměru osm metrů stojí investora průměrně 750 milionů až miliardu korun. Tunelovací zakázky v Česku historicky získávají zejména majetkově propojené společnosti Metrostav a Subterra, nicméně v posledních letech se do tohoto sektoru daří pronikat i společnostem Skanska a Hochtief. Ať už ale zakázku vyhraje kterákoli z nich, vždy bude pro delší tunely potřebovat speciální stroje. Kratší tunely se vyplatí stavět novou rakouskou tunelovací metodou, což prakticky znamená vrtání a trhací práce, ale u tunelů od dvoukilometrové délky je již efektivnější použít razicí stroje. A právě sem společnost Phoenix-Zeppelin díky spojení s koncernem Caterpillar míří. Caterpillar letos koupil kanadsko-americkou společnost Lovat, která patří mezi hlavní světové výrobce plnoprofilových razicích strojů. Cena jednoho takového, který je vhodný pro ražení železničních tunelů, se pohybuje kolem dvou set milionů korun a na českém trhu ho bude nabízet výhradně Phoenix-Zeppelin.
„Jen pro plánovaný železniční tunel z Prahy do Berouna bude potřeba minimálně tří takových strojů, z nichž každý stojí dvě stě milionů korun. Navíc kromě pořizovací hodnoty stroje je třeba ještě počítat s opotřebením a výměnami nástrojů a ložisek, které jsou vyráběny z velmi kvalitní, a tedy i velmi drahé oceli, aby vydržely extrémní tlaky při ražení tunelů,“ říká Josef Mixa, jednatel a spoluvlastník společnosti Phoenix-Zeppelin. Jeho kolega, Jiří Petr, který má rozjezd tunelového byznysu na starosti, dodává: „Kromě plnoprofilových razicích strojů Lovat si dodavatelé staveb mohou vybrat již jen razicí stroje od německé společnosti Herrenknecht.“
Podle Mixových odhadů reprezentují náklady strojního vybavení při ražení tunelů minimálně deset procent z ceny. Letošní akvizice Lovatu mu tak jen v České republice otevírá trh o velikosti miliardy korun ročně, o nějž bude fakticky soupeřit pouze s jedním konkurentem. Phoenix-Zeppelin navíc působí i na Slovensku, Ukrajině, v Maďarsku a Polsku.

Sto kilometrů tunelů Tento měsíc bylo v Praze zprovozněno takzvané Nové spojení, jež spojuje stanice Praha Hlavní nádraží, Masarykovo nádraží, nádraží Libeň, nádraží Vysočany a nádraží Holešovice a jehož součástí jsou i vítkovské železniční tunely. Pod hřbetem žižkovského vrchu Vítkov vedou dva 1,3 kilometru dlouhé tunely. Ve výstavbě je nyní silniční tunel Blanka, který bude dlouhý dvakrát 6,4 kilometru a bude součástí severozápadní části městského okruhu. Blanka naváže na tunely Zlíchovský, Mrázovka a Strahovský a propojí Letnou s Trójou. Po zprovoznění, které se předpokládá v roce 2011, bude tunel Blanka mezi letenským Špejcharem a trójskou usedlostí Pelc-Tyrolka nejdelším raženým silničním tunelem v České republice. Kromě toho se pracuje na dalších menších tunelech pražského obchvatu a také na Dobrovského tunelu v Brně i na železničním Jablunkovském tunelu u státní hranice se Slovenskem. Pro příští tři roky se počítá se stavbou 25kilometrového železničního tunelu z pražského smíchovského nádraží do Berouna. Ten má být součástí plánované vysokorychlostní tratě Praha–Plzeň–Norimberk. Plánuje se také prodloužení trasy A pražského metra o třináct kilometrů z Dejvic na ruzyňské letiště či šestikilometrový tunel na zamýšlené rychlodráze Praha–Kladno. Všechny délky tunelů je třeba vždy násobit dvěma, protože obousměrné tunely se již z bezpečnostních důvodů nestaví.

Sto miliard do podzemí Většina tunelů je tedy plánovaná pro Prahu a její okolí, neboť metropole se dlouhodobě potýká s narůstající intenzitou dopravy, kterou není možné řešit jinak než svedením do podzemí. To je dopravně a z hlediska povrchu i esteticky a ekologicky elegantní řešení, nicméně dosti drahé. Jen náklady na tunel Blanka jsou odhadovány na 24 miliard korun a kolem stejné částky oscilují i odhady nákladů na výstavbu berounského tunelu. Vybudování podzemních komunikací je drahé samo o sobě a v České republice bylo k ceně navíc třeba ještě připočítávat speciální prémii kvůli ne zcela konkurenčnímu prostředí. Když totiž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil v roce 2004 Metrostavu koupit Subterru, zůstala zde jedna skupina, která měla devadesát procent tunelářského trhu. Podle srovnání Ředitelství silnic a dálnic se v České republice stavějí tunely o 27 procent dráž než v Německu. Podle závěru Nejvyššího kontrolního úřadu je tento rozdíl ještě vyšší. Jeden z expertů na stavění tunelů, který si nepřál zveřejnit své jméno, dává vinu za vysoké ceny českých tunelů i zdejším projektantům: „Každý projektant si chce tunelem postavit pomník. V posledních letech jsem neviděl dva stejně navržené tunely. Co tunel, to jiný profil. Je přece nutné přemýšlet, jak a s jakými náklady se ten tunel bude stavět. Papír snese všechno, v realitě podzemí je pak vše trochu jiné.“ Dalšími důvody jsou často naddimenzované bezpečnostní technologie a také ochota investorů (často subjektů hospodařících se státními či municipálními penězi) akceptovat výrazná zvyšování rozpočtu během stavby. Tunelování není jen českým specifikem. Jak evropské společnosti bohatnou, lidé si kupují více osobních automobilů, více cestují a také přepravují více zboží. Velká města se potom stávají úzkými hrdly, v nichž doprava vázne v nekonečných zácpách. Přesunout část z ní do podzemí a tím ulevit povrchu, se snaží i v okolních zemích. „Na Slovensku v příštích třech letech počítají s výstavbou padesáti až sedmdesáti kilometrů tunelů a v Německu ještě více. Jen kolem Stuttgartu hodlají postavit 55kilometrovou železniční trať v podzemí, což znamená 110 kilometrů tunelů,“ říká Jiří Petr ze společnosti Phoenix-Zeppelin.

BOX Caterpillar a Phoenix-Zeppelin Společnost Caterpillar je jedním z největších světových výrobců stavebních a těžebních strojů a také dieselových agregátů a plynových turbín. Její tržby za rok 2007 dosáhly 45 miliard dolarů. Ohlášeným cílem Caterpillaru pro rok 2020 jsou tržby sto miliard dolarů ročně, čehož chce dosáhnout zejména akvizicemi. Loni koupila za 1,5 miliardy dolarů firmu Progress Rail, která opravuje lokomotivy a železniční vagóny. Letos převzala firmu Lovat, která vyrábí stroje pro ražení tunelů. Cena akvizice Lovatu nebyla zveřejněná, podle odhadů rovněž převýšila miliardu dolarů. Na českém trhu je Caterpillar zastupován od roku 1969 firmou Phoenix Praha, která se po roce 1989 transformovala do společnosti Phoenix-Zeppelin. V roce 2007 dosáhl Phoenix-Zeppelin hrubého zisku 319 milionů korun při obratu 4,7 miliardy korun.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče