Trpké začátky bio-vepřo-zela

31. července 2006, 00:00 - PAVEL TOMEŠ
31. července 2006, 00:00

JOSEF SKLENÁŘ, BIOFARMA SASOV Slovo biopotravina pomalu přestává vzbuzovat pouze představu cereálních tyčinek v malém obchůdku se zdravou výživou. „Před pěti lety by devět z deseti lidí řeklo, že biomaso je sojové maso a že by ho v životě nejedli,“ říká Josef Sklenář, majitel biofarmy Sasov.

JOSEF SKLENÁŘ, BIOFARMA SASOV

Slovo biopotravina pomalu přestává vzbuzovat pouze představu cereálních tyčinek v malém obchůdku se zdravou výživou. „Před pěti lety by devět z deseti lidí řeklo, že biomaso je sojové maso a že by ho v životě nejedli,“ říká Josef Sklenář, majitel biofarmy Sasov.

Velká biozemědělská anabáze Josefa Sklenáře začala snem o tom, že bude mít vlastní chov koní a jednou vyhraje Velkou pardubickou. V roce 1991 založil v areálu jihlavské Střední odborné školy farmu, ale místo k vysněným koním se dostal nejprve k chovu prasat a krav. Musel dokonce zastavit rodičům dům, aby získal úvěr od banky.

TĚŽKÉ EKOZAČÁTKY

Během let, kdy postupně farmu rozšířil na celý areál bývalého statku, v něm dozrálo přesvědčení, že zemědělskou výrobu lze provozovat bez chemie a šetrně k přírodě. Vydal se tak na cestu ekologického zemědělství, na které ho čekaly překážky často těžší než Taxisův příkop.

V roce 1998 se Sklenář rozhodl, že vyzkouší ekologický chov krav. Jedním z impulzů byly tehdy vypsané dotace a to, že splnění podmínek pro biochov bylo u krav bez tržní produkce mléka relativně snadné. O dva roky později musel přejít také k biochovu prasat, protože zákon vylučoval souběh konvenční a bioprodukce.

Velké náklady na nákup tehdy málo dostupného ekologického krmiva pro prasata podnikatele donutily k tomu, že rozšířil obdělávanou půdu a sám začal pěstovat plodiny pro přípravu ekologických krmných směsí. To se mu později vyplatilo, když se po vstupu do Unie začaly vyplácet dotace na hektar. „Na samotný chov bioprasat nám nikdo nedal ani korunu, my můžeme dotace čerpat jen prostřednictvím obhospodařované půdy,“ uvádí Sklenář.

V roce 2000 se farmě Sasov podařilo na mezinárodní výstavě Biofach v Norimberku oslovit německého odběratele. Farmě pomohla vrcholící aféra BSE v Evropě, kdy se dočasně zvýšil zájem o biomaso. „Když jsme ale po několika měsících konečně splnili náročnější podmínky než sami němečtí bioproducenti, a dostali německý biocertifikát, ze zakázky sešlo,“ říká Sklenář.

Na domácím trhu se Sklenářovi také ze začátku příliš nedařilo. Pokus prodávat biomaso do obchodních sítí hypermarketů netrval dlouho, nevýhodné podmínky řetězců ho donutily po čase dodávky ukončit. Odbyt byl pro biofarmu noční můrou. „Nakonec jsme vyprodukovaná prasata často museli prodat jako konvenční za normální cenu. Lidi, kteří si je koupili, ani nevěděli, že jedí bioprase,“ usmívá se Sklenář.

BIOUHERÁK A BIOŠUNKA

„Tehdy jsme si řekli, že pokud něco nevymyslíme, tak to tady můžeme zabalit,“ vzpomíná. Tak vznikl nápad produkovat ekologický trvanlivý salám z vepřového a hovězího, biouherák. V roce 2004 dostal biouherák ocenění Biopotravina roku. O rok později přišla farma s nápadem produktu, který by byl vhodný i pro děti, a tak vznikla také biošunka.

Úspěch obou produktů podpořil navázání nových obchodních vztahů a zlepšil odbyt biofarmy. „Třetinu naší produkce dnes prodává Delvita, třetina jde do Německa a zbytek připadá na drobný prodej,“ uvádí Sklenář. Podle něj je již dnes vidět v západních zemích dlouhodobější spotřebitelský trend více kupovat biovýrobky, ačkoli jsou podstatně dražší. Doufá, že i čeští spotřebitelé si uvědomí, že biovýrobky jsou nejen zdravější, ale zároveň pomáhají chránit přírodu.

UKÁZAT, ŽE TO JDE

Spíše než u selat dnes ale tráví více času v kanceláři. „Není možné, aby padesát procent kapacity farmy končilo u papíru. Když se mi narodí sele, tak musím vyplnit pět papírů do pěti systémů,“ stěžuje si.

Kdyby dlouhodobě nespolupracoval s certifikovaným poradcem v oblasti ekologického zemědělství Tomášem Klejzarem, pravděpodobně by administrativu a věčný boj s úřady už dávno vzdal. Dodržování záplavy předpisů je navíc ze strany úředníků více než bedlivě sledováno. „V průměru jednou za 14 dní přijde na farmu nějaká kontrola,“ dodává Sklenář.

BIOFARMA SASOV

Hlavním produktem farmy je vepřové biomaso, ale aktivity se snaží dále rozšířit. Nyní v Sasově chovají přibližně 900 prasat, 150 krav a 50 ovcí. Splněným klukovským snem je pro Josefa Sklenáře chov 20 koní, kteří jsou mimo jiné využíváni k hypoterapii.

Biofarma hospodaří na 550 hektarech půdy a má sedm zaměstnanců.

CO JE BIOPOTRAVINA

Biopotraviny jsou ekologicky vyprodukované potraviny od zemědělců, kteří se v péči o půdu a rostliny obejdou bez průmyslových hnojiv a pesticidů, herbicidů a fungicidů a svým zvířatům poskytují dostatek péče, kvalitního krmiva a životního prostoru pro pastvu i odpočinek.

Nařízení o ekologickém zemědělství například zakazuje krmit zvířata masokostní moučkou, podávat jim preventivně antibiotika a stimulovat jejich růst hormonálními přípravky.

Biomaso z těchto zvířat je tudíž kvalitní, bezstresové a prosté zbytků všech umělých chemikálií. České biopotraviny jako produkty ekologického zemědělství lze poznat podle zelené „biozebry“, státní ekoznačky.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče