Trpké plody poštovních schránek

12. prosince 2008, 00:00 - Petra Sýkorová
12. prosince 2008, 00:00

Mezi skrytými nástrahami doručování obsílek může být i nepovedená exekuce, za niž zaplatí sám věřitel.

Na vině je chyba systému. Chystaná novela občanského soudního řádu by chybu měla napravit – alespoň částečně.

Představte si, že vám zákazník nezaplatí za práci, kterou jste pro něj vykonali. Nejdřív ho upomenete, pak ho formálně vyzvete a následně zažalujete. Po nějaké době držíte v ruce pravomocný rozsudek. Zákazník stále nic. Nezbude než podat návrh na nařízení exekuce.

Přesně tak postupovala i paní Marie, jihomoravská podnikatelka. Výsledkem exekuce ale v jejím případě nebylo zaplacení pohledávky. Právě naopak. Paní Marie musela platit sama – tisíce. Důvodem nečekaného zvratu byl problém vznikající při používání náhradního doručení. K tomu dochází, nepodaří-li se adresátovi zásilku předat. V takovém případě se písemnost uloží, většinou na poště. Do adresátovy schránky místo ní putuje výzva k jejímu vyzvednutí. V případě zásilky určené do vlastních rukou čeká zásilka na adresáta deset dní. Nevyzvedne-li si ji v této lhůtě, zásilka je v souladu se zákonem přesto považována za doručenou.

Pochybná právní moc

Je-li soudní rozhodnutí doručeno uložením, účastník řízení se o jeho existenci mnohdy dozví, až když je pozdě. O rozsudku, kterým byl odsouzen k určitému plnění, se tak může žalovaný dozvědět až v následné exekuci. Pro žalovaného, ze kterého se v exekučním řízení stane takzvaný povinný, však není nic ztraceno. Pokud se mu podaří prokázat, že se v místě, na které mu byla písemnost doručena, nezdržoval (například proto, že se pohádal s manželkou a odešel bydlet na ubytovnu), náhradní doručení nemůže být účinné.

Rozsudek, na jehož základě bylo exekuční řízení zahájeno, proto nikdy nemohl nabýt právní moci. Pravomocným se totiž stává jen doručený rozsudek, který již není možné napadnout odvoláním. A chybí-li takový rozsudek, chybí exekuční titul. Jinými slovy – pro exekuci neexistuje právní důvod. Zjistí-li se tento nedostatek již při rozhodování o nařízení exekuce, návrh na její provedení soud zamítne. Pokud k tomu dojde až v rámci exekučního řízení, exekuce se zastaví.

Žalovaný je tak, alespoň dočasně, zachráněn. O jeho dluhu totiž musí soud rozhodovat znova. Pro věřitele, který ho žaloval, to však neznamená jen ztrátu času, ale i ztrátu peněz. Právě on totiž musí zaplatit náklady spojené se zbytečným exekučním řízením. Přestože v ruce drží rozsudek, který jménem republiky konstatuje, že žalovaný má zaplatit jemu, nakonec zaplatí on sám.

Chyba soudu, nebo systému?

Případ paní Marie není ojedinělý. Pro soudce jsou takové komplikace denním chlebem. „Jen Krajský soud v Brně řeší v odvolacím řízení takových případů každý rok desítky,“ říká místopředseda tohoto soudu Pavel Bachratý. „Ze stejného důvodu byl k náhradě nákladů exekuce zavázán i náš klient. Následně mělo dojít k novému doručení rozhodnutí žalovanému. Než se tak stalo, žalovaný jako zcela nemajetný zemřel a dědictví bylo předluženo. Fakticky tak nebyl nikdo, kdo by odpovídal za dluhy žalovaného jakožto zůstavitele,“ vzpomíná advokátka Michaela Šerá z advokátní kanceláře Hájek Zrzavecký.

Přesné statistiky neexistují, nevede je ani ministerstvo spravedlnosti. To však dělá něco mnohem záslužnějšího. Lidem, kteří byli nuceni zaplatit náklady zbytečných exekucí, jejich peníze vrací. Činí tak na základě zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Název tohoto předpisu může být zavádějící. „Pokud jsou v konkrétním případě splněny všechny zákonné podmínky pro doručení náhradním způsobem, pak i tehdy, bude-li prokázána neúčinnost doručení, nelze hovořit o chybě na straně soudu. Tento stav je spíše možné označit za systémový nedostatek,“ říká Šerá.

ČTYŘI ADRESÁTOVY MOŽNOSTI

Novela výslovně stanoví čtyři typy povinných doručovacích adres:

  • *Adresa datové schránky
  • *• je určena pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě.
  • *Adresa, kterou adresát sdělil soudu
  • *• to, zda se na ní skutečně zdržuje, není relevantní.

Evidovaná doručovací adresa • pokud adresát nechce nebo nemůže přebírat zásilky v místě trvalého bydliště, může požádat o zaznamenání jiné adresy v centrální evidenci obyvatel.

Adresa trvalého bydliště uvedená v centrální evidenci obyvatel

• jestliže adresát nezvolí jednu z výše uvedených možností, písemnosti mu budou doručovány na ni.

Pramen: Ministerstvo spravedlnosti České republiky

Pomoc v rukou senátorů

Problém paní Marie ještě vyřešen nebyl. Ministerstvo zatím nerozhodlo, zda jí náklady exekuce, které v jejím případě činí více než deset tisíc korun, zaplatí, či ne. Nová zákonná úprava doručování se má postarat o to, aby podobných problémů vznikalo co nejméně. Chystanou novelu však musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Platit by měl v polovině příštího roku.

„Pokud zákon projde, adresáta již skutečnost, že se trvale nezdržuje na doručovací adrese, neomluví,“ vysvětluje Šerá. řečeno doručovací adresu, kterou používá), nevystačí s tím, že zajistí, aby mu soused zalíval fíkus a krmil rybičky. Stejně se Každý se totiž bude muset postarat o to, aby soudy věděly, kde ho mají hledat (a kam mu mají písemnosti doručovat). Ať bude kdokoliv kdekoliv, za svou poštu bude zodpovědný. Když se bude potenciální adresát chystat opustit domov (přesněji bude muset postarat o poštovní schránku. Každý, kdo se nezdržuje na adrese svého trvalého pobytu, bude mít totiž povinnost nahlásit soudu nebo centrální evidenci obyvatel adresu, kam mu mají být zasílány soudní písemnosti.

Pokud si nebude přebírat poštu ani na nahlášené adrese, půjde to k jeho tíži. Na písemnosti se bude hledět jako na doručené. Situace adresátů bude tedy od léta patrně komplikovanější. To, že se o „náhradně doručené“ písemnosti vůbec nedozvědí, jim už ve většině případů nepomůže.

Dejme tomu, že se manželka pohádá s manželem a odejde bydlet k matce. Soud jí doručí rozsudek. Když se o něm žena dozví až v rámci exekuce, může se bránit tím, že nebydlela doma, nýbrž u matky. Po novele už by ji však taková obrana nepomohla.

Výjimeční pacienti a cestovatelé

Doručovací novela ale není všespásná. Neúčinnost doručení bude totiž možné namítat i nadále. Jen okruh důvodů, které soud uzná za dostatečnou omluvu, bude omezen. Adresáta napříště omluví jen okolnost, na kterou se předem nemohl dostatečně připravit – kupříkladu infarkt a následná hospitalizace. Soud by měl být shovívavý a účinky náhradního doručení zrušit i v případě, že by byl adresát v kritickou dobu kupř
íkladu ztracen v brazilském pralese. Rozhodne-li se potenciální adresát strávit nějaký čas cestováním, může být relativně klidný.

Fakt, že soudu nebude při nejlepší vůli schopen sdělit nějakou konkrétní doručovací adresu, ho před účinky náhradního doručení ochrání. Potvrzují to právníci ministerstva spravedlnosti. „Soud by návrhu na neúčinnost doručení z důvodu cesty do zahraničí, při níž účastník nemá stabilní adresu pro doručování, měl vyhovět. Bude však na účastníkovi, aby tento důvod prokázal,“ sděluje Zuzana Steinerová.

S ohledem na vysoce pravděpodobný výskyt pacientů a cestovatelů nebude ani po novele vykonatelnost náhradně doručených rozsudků zaručena stoprocentně. Právní jistota věřitelů a žalobců však bude jednoznačně posílena. Zlepší se i postavení soudů, které si již nebudou muset hrát na detektivní kanceláře a složitě pátrat po místě, kde adresát zrovna pobývá. „Písemnosti se budou v občanském soudním řízení doručovat do datové schránky nebo na adresu trvalého bydliště. Osoba si bude moci vybrat i jinou adresu – tu nahlásí buď do centrální evidence obyvatel, anebo přímo soudu. Soud pak bude písemnosti doručovat pouze na některou z těchto adres. Už nebude nucen prodlužovat řízení složitým pátráním po pobytu adresáta. Tím se samozřejmě značně zkrátí doba řízení, která dnes trvají i několik let,“ těší se Steinerová. To, zda bude adresát na některém z uvedených míst skutečně k zastižení, už bude jen jeho starost. A to, že si zásilku nevyzvedne a nepřečte, pak bude v drtivé většině případů (tedy až na pacienty či cestovatel) jen jeho smůla.

Poštovní schránka na cesty

Adresátům tak novela naopak život zkomplikuje – přinese jim víc zodpovědnosti. Jejich možnosti, jak řešit problémy s poštovní schránkou, přitom zůstanou omezené.

„V rámci již běžícího soudního řízení si mohou podle ustanovení občanského soudního řádu zvolit zástupce, který bude písemnosti přebírat místo nich,“ říká advokátka Michaela Šerá. Zplnomocní je a problém je vyřešen. „Soud bude písemnosti zasílat přímo na adresu zmocněnce,“ doplňuje Šerá. Pokud se ovšem potenciální adresát rozhodne před tím, než vyrazí do světa, postarat o svou poštu tak, že k jejímu přebírání zplnomocní někoho z blízkých, může se mu stát, že tvrdě narazí. „Česká pošta písemnost určenou do vlastních rukou jiné osobě nemůže vydat – byť by byla vybavena ověřenou plnou mocí, v níž je oprávnění přebírat písemnosti výslovně zmíněno. Jednalo by se o porušení poštovních podmínek. Za to může pošta dostat vysoké pokuty od Českého telekomunikačního úřadu,“ upozorňuje tisková mluvčí České pošty Dita Václavíková.

Člověku, který chce mít jistotu, že si soudní obsílky ohlídá, tak nezbývá než požádat ministerstvo vnitra o datovou schránku. Datové schránky budou v provozu již od léta. Firmy je dostanou automaticky, nepodnikatelé na žádost. Na rozdíl od obyčejné poštovní schránky si tu datovou budete moci otevřít i uprostřed brazilské džungle – tedy pokud se vám tam podaří připojit k internetu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče