Trojský kůň na Velké Pardubické

04. ledna 2008, 15:35 - (red)
04. ledna 2008, 15:35

Kapitola CIX

Zatím vede Rudy * Otázka pro Švejnara * Benzin a lízátko

Zatím vede Rudy

V USA minulý týden začal výběr kandidátů na prezidenta. Demokraté jsou natěšení, že vyhraje jejich kůň, ale nemusí to být tak jednoduché.
V této souvislosti deník Haaretz, který vychází v Tel-Avivu, v prosinci loňského roku sestavil pozoruhodný žebříček s názvem Kdo je nejlepším kandidátem pro Izrael.
Na desetistupňové škále získal nejméně bodů (5) černý kůň voleb, demokratický senátor ze státu Illinois Barack Obama, který s válkou v Iráku nesouhlasil od začátku a nyní je zastáncem postupného odchodu amerických vojáků. Obama na získání křesla amerického prezidenta tedy má asi tolik šancí jako Trojský kůň na Velké Pardubické.
Předposlední je další demokrat, John Edwards (5,87 bodu). Tento senátor ze Severní Karolíny válku v Iráku podporoval, v současnosti by však americkou armádu z této země pomalu stahoval.
Na čtvrtém místě se se šesti body umísťuje konzervativní politik z Arkansasu Mike Huckabee, který se proslavil tím, že když u něho zjistili cukrovku, za rok shodil 50 kilo. Je baptistického vyznání, studoval teologii. Bushovu politiku v Iráku jednoznačně podporuje.
Třetí místo a 6,5 bodu získal bývalý republikánský guvernér státu Massachusetts Mitt Romney, který je mormon. Válku v Iráku podporuje.
Demokratická senátorka státu New York Hillary Clintonová (členka metodistické církve) získala 7,6 bodu. Pro invazi do Iráku hlasovala, ale dnes podporuje postupné stažení amerických vojsk.
Žebříček vede republikán italského původu a katolického vyznání (přesto třikrát ženatý) Rudy Giuliani (8,4 bodu). Odmítá odchod armády z Iráku, protože by tento krok podle něho přinesl širší regionální konflikt.

Otázka pro Švejnara

Kandidatura dalšího Američana na post prezidenta (českého) Izraelce nevzrušuje. Ekonom Jan Švejnar, který již několik týdnů odmítá poskytnout rozhovor týdeníku EURO, je sebevědomý. Proč by nebyl. Cítí podporu Václava Havla, Jiřího Paroubka, Josefa Zieleniece a z(i)eleného Martina Bursíka. Tato sestava je natolik pestrá, že by do ní právem patřil i nějaký lidovec, či dokonce komunista, ale ti zřejmě budou volit Václava Klause. (Business as usual.)
Kdyby Švejnar týdeníku EURO poskytl interview (jako že neposkytne), zeptali bychom se ho, proč si za mediálního zástupce vybral zrovna Kláru Pospíšilovou, která před léty pracovala pro Václava Klause, když byl premiérem. Pospíšilová je totiž spolumajitelkou významné agentury Czech P. R., jejímž největším klientem je již více než šest let Česká spořitelna. Mezi největší konkurenty této banky na českém trhu patří i ČSOB. Předsedou dozorčí rady tohoto finančního domu je Jan Švejnar.
Ten by v USA, kdyby tam kandidoval na prezidenta, za něco takového zřejmě čelil tvrdé kritice. Ale Česko není Amerika. Jsme jednoduše malou zemí, kde nejsou lidi. Nebo je to tak, že jde-li o poražení Klause, pak konkurenční boj musí jít stranou?

Benzin a lízátko

Konstrukce zákona, jímž se obyvatelstvo a lékařstvo obapolně zatěžují placením hotovostních poplatků při čerpání péče v bezplatném zdravotnictví, obzvlášť vzhledem k ústavě a proponovanému účelu tohoto zákonného břemene může typově velmi připomínat situaci, kdy by vláda rozhodla snížit ekologickou zátěž krajiny opatřením, které by mělo snížit emise benzinových zplodin snížením odběru benzinu. A za tím účelem by uzákonila, že každý zákazník, chce-li si koupit benzin, musí si současně u pumpy koupit lízátko. Zákon by tak kreativně aplikoval julínkovsko-cikrtovskou logiku, v tomto konkrétním případě předpoklad, že nikoli všichni lidé mají rádi lízátka, a proto by se teoreticky dal očekávat pokles zájmu o benzin.
Pumpař, který by netrval na zakoupení lízátka zákazníkem, by proto mohl být pro porušování zákona opakovaně úředně sankcionován. To by ho však nakonec mohlo ekonomicky zruinovat, a to i přesto, že by jeho pumpa čerpala kvalitní, neředěné palivo, splňovala všechny ekologické předpisy co do průsaku a zachytávání přírodu znečišťujících látek, vedla řádně své účetnictví a prodávala jen řádně deklarované a proclené zboží a podobně.
Stejně je na tom neustále a příslušně se vzdělávající lékař, řádně atestovaný pro výkon svého důležitého povolání, požívající důvěry pacientů a odpovídající společenské prestiže okolí. Nevyhoví-li totiž zákonem uložené povinnosti, která nemá fakticky se zdravotnictvím vůbec nic společného - totiž vybírat „lízátkovné“ -, může být opakovanými pokutami ekonomicky zruinován. A to jenom proto, že bude třeba pouze chtít utlumit potenciální mezilidské konflikty, jimž tento zákon bude dennodenně připravovat půdu. Zákon je skutečně pozoruhodným způsobem, jak zkvalitnit lékařskou péči a vnést do této oblasti psychickou pohodu, podstatnou to podmínku jakéhokoli léčení - má-li být jen trochu úspěšné.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče