Tristní vlády čas

16. srpna 2012, 12:09 - Miroslav Zámečník, Euro
16. srpna 2012, 12:09

Tak jako každý rok touto dobou, ani letos se nebude konat výjimka, že by snad zahradníkova klopotná práce mohla být odměněna nějakými sladkými bobulemi révy vinné. Alespoň v mém případě platí, že spojenému ptáko-blanokřídlému výsadku složenému z kosů černých a vos obecných padne za oběť téměř celá úroda ze dvou hlav chrupky bílé.

Kosí populace si už empiricky ověřila, že jim neublížím. A tak drze, leč obratně vlezou pod ochrannou sít, a co nesežerou, naklovou, aby ve vzácné symbióze prostřeli hodovní tabuli vosám, které pro změnu hřeší na mou alergii. Ani na makroekonomické frontě nezavdává tento způsob léta mnoha důvodům k radosti. Kupříkladu čísla o poklesu HDP za druhý kvartál jsou horší než ve Španělsku. Proč? Horší než v Maďarsku? To bolí.

Meziročních mínus 1,2 procenta a tři čtvrtletí poklesu za sebou znamenají, že Česko podruhé za sebou v pouhých pěti letech navštívila recese, a přitom druhé ponoření do ní nepřišlo zvenku, alespoň prostřednictvím zahraničního obchodu ne- vždyť čistý vývoz stoupl. Ministr financí Kalousek je sice stále a hluboce přesvědčen, že fiskální strategie vlády je správná, nicméně počet dezertérů, kteří začínají hlásat opak, povážlivě narůstá.

Nejen v řadách koaličních politiků, které děsí představa, že s takovými čísly mají jít na podzim do komunálních a senátních voleb, ale i mezi analytiky. Intelektuální úroveň sdělení národu se ovšem zhoršuje. Tvrdit, že zvyšovat DPH za účelem nápravy veřejných financí je mnohem horší, než snižovat spotřebu vlády, je na štíru se všemi trochu solidně udělanými propočty fiskální multiplikátorů pro českou ekonomiku.

O tom, že plýtvající, podle všeho korupci jen liknavě potírající vláda si absolutně nemá co dovolit utrhávat občanům od úst, je samozřejmě přesvědčen celý národ, analytiky nevyjímaje. S tímto přesvědčením ovšem není nutně v rozporu, že krátkodobě činí redukce vládní spotřeby ekonomickému růstu skoro stejně velkou škodu jako snížení výdajů na investice, zhruba tak trojnásobnou nežli vyšší zdanění spotřeby, jak se každý může přesvědčit.

Takže jedním dechem doporučovat razantní osekávání vládních výdajů znamená zároveň krátkodobě citelně srážet růst. Jenže takhle ambivalentní sdělení ve špatných časech vůbec nemůže obstát, protože komplikuje velké odmítnutí vládní politiky. Říct a a naopak neříct bé má jednu obrovskou výhodu: rezonujete s načuřeným občanem, dobře se to poslouchá, a hodně se to cituje, i když je to přísně vzato makroekonomická blbina.

Když už jsme u toho, kdo má takříkajíc v popisu práce zaměřit, spočíst a zvážit všechno to přebytečné sádlo ve výdajích resortů tak zhruba v objemu jednoho procenta HDP a pěkně to tady všechno zoptimalizovat? Žádný protřelý Kalousek, ale Karolína Peake! Kdyby se jí to v příštích dvou letech podařilo, stala by se fiskální bohyní. Co na každé české, moravské či slezské návsi, v nejvzdálenějších koutech naší galaxie by měly stát její pomníky. Užijte víkend, je ho věru zapotřebí.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče