Tři stránky za dvacet miliard

06. září 2007, 15:24 - Vadim Fojtík
06. září 2007, 15:24

Stát prý našel klíčový důkaz pro arbitráž s Mittalem

Malá hádanka na úvod. Může mít třístránkový dokument z října 2005 hodnotu dvaceti miliard korun? Ano. Alespoň to tvrdí úředníci ministerstva financí o zápisu z jednání zástupců resortu financí, státní firmy Osinek a antimonopolního úřadu s vedením Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise. Za posledně zmíněnou instituci se rokování zúčastnil její šéf Humbert Drabbe spolu se svými podřízenými Karlem Soukupem a Ewou Szymanskou. „Je to klíčový důkaz pro jednu z arbitráží, kterou proti České republice vede společnost Mittal Steel (po sloučení s konkurentem dnešní ArcelorMittal). Požaduje odškodnění ve výši dvaceti miliard korun za to, že jej stát vyloučil ze soutěže na prodej takřka stoprocentního podílu ve společnosti Vítkovice Steel. Zápis má prokázat, že Česko postupovalo správně a tuzemské investice koncernu nepoškodilo,“ tvrdí dobře informovaný zdroj. Stát v roce 2005 prodal Vítkovice Steel ruské společnosti Evraz Group zhruba za sedm miliard korun.

Se zápisem do boje.

Co je na zmiňovaném dokumentu natolik zásadního? Především dokládá, že ČR projednala způsob privatizace státního balíku ve společnosti Vítkovice Steel dopředu s Evropskou komisí. A ta privatizační postupy následně odsouhlasila. „Včetně klauzule, jež stanovila, za jakých podmínek mohou být z tendru vyřazeni případní zájemci. Prokazuje, že stát toto omezení nevypsal kvůli tomu, že se mu nelíbila společnost Mittal Steel, ale z objektivních důvodů,“ dodal zdroj. Úředníci upozorňují, že klíčový je především následující odstavec zápisu z jednání s Evropskou komisí: „Dle názoru Karla Soukupa bylo zcela legitimní vyloučit uchazeče, kteří vedli právní spory se subjekty stojícími na straně prodávajícího, přinejmenším s cílem znemožnit těmto uchazečům přístup k citlivým informacím, které by mohly být těmito uchazeči použity v právních sporech,“ uvádí se v zápisu, jehož kopii má týdeník EURO k dispozici. Jak dále vyplývá z dokumentu, šéf generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Grabbe dokonce průběh privatizace pochválil a označil za vzorový.
Příliš nescházelo a stát zmíněný důkaz v arbitráži nevytáhl. „O tomto dokumentu nikdo na ministerstvu dlouho nevěděl, našli jsme jej v archivu teprve před pár týdny. Za pozdní nález mohou zřejmě personální změny na ministerstvu,“ sdělil týdeníku EURO úředník z resortu financí. Jméno si s ohledem na citlivost záležitosti nepřál zveřejnit. „Podmínky privatizace Vítkovice Steel byly nastaveny tak, aby odrážely zájmy státu na transparentnosti tendru se základním cílem, maximalizace výnosů z prodeje,“ konstatoval Karel Muzikář, vedoucí partner pražské pobočky mezinárodní advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges, která zastupuje - případně zastupovala - státní Osinek v několika sporech s Mittalem.

Papírů se nebojíme.

Mittalovcům však zápis jednání s Evropskou komisí příliš strachu nenahání. „O ničem podobném nevím, slyším o tom poprvé,“ reagoval Ondřej Otradovec, český viceprezident holdingu Global Steel MittalArcelor a ještě před fúzí společností šéf akvizičního oddělení Mittalu. Otradovec navíc tvrdí, že souhlas s podmínkami tendru na Vítkovice Steel od EK není v arbitráži směrodatný. „Komise má posuzovat věci především z hlediska případného porušování antimonopolních zákonů. Jiný její pohled není oprávněný. Osobně nevidím důvod, že by mohl zápis nějak ovlivnit průběh arbitráže,“ dodal.
V říjnu roku 2005 zahájil Mittal v Londýně mezinárodní arbitráž proti České republice. Koncern požaduje odškodné ve výši 700 milionů eur, tedy zhruba dvaceti miliard korun. Peníze žádá za to, že vyloučením z privatizace Česko znehodnotilo jeho investici do podniku ArcelorMittal Ostrava (dříve Mittal Steel Ostrava a Nová huť). Ze strany státu se prý jednalo o neodůvodněný a diskriminační přístup, tvrdí Mittal.
V roce 2004 odstartovala vláda premiéra Vladimíra Špidly privatizaci státního podniku Vítkovice Steel. Na jaře 2005 však stát rozhodl, že neumožní Mittalu Steel účast v soutěži. Do privatizačních podmínek totiž dosadil klauzuli, že se tendru na akcie nesmí zúčastnit žádný subjekt, jenž vede se státem nebo jím ovládanou firmou soudní či obchodní spor. Společnost Vysoké Pece Ostrava ovládaná Mittalem tehdy přitom již několik měsíců vedla spor se státním podnikem Osinek o ceny dodávek surového železa pro Vítkovice Steel. Rozepří se zabývají i soudy; spory mezi Osinkem a Mittalem pokračují i poté, co státní firma prodala Vítkovice Steel. A kromě jiného Mittal žaluje u Krajského soudu v Ostravě Osinek zhruba o 350 milionů korun jako údajný nedoplatek za dodávky surového železa. Osinek pro změnu po Mittalovi požaduje u stejného soudu 2,2 miliardy korun jako kompenzaci za údajné předražování tekutého surového železa v rozporu se zákonem. „Jsme stále přesvědčeni o tom, že naše argumenty ve sporu o ceny surového železa byly a jsou správné. V tuto chvíli poskytujeme patřičnou součinnost při přípravě ČR na arbitrážní řízení,“ tvrdí šéf státní firmy Osinek Jiří Staněk.

Další arbitráže.

Mittal však vede s Českou republikou i další mezinárodní arbitráž. V té požaduje po státu vydání čtrnácti procent akcií společnosti Nová huť - dnes ArcelorMittal Ostrava. A v případě, že Česko akcie nepřevede, žádá finanční kompenzaci ve výši 5,8 miliardy. Firma argumentuje tím, že stát na společnost v rozporu se svými povinnostmi dané akcie nepřevedl, ač se k tomu zavázal ve smlouvě o prodeji Nové huti. A další arbitráž je zřejmě na obzoru.
Finanční ředitelství v Ostravě totiž ocelářské společnosti naúčtovalo pokutu ve výši 2,7 miliardy korun za to, že údajně předražovala ceny koksu pro konečné zákazníky. Pokuta je pravomocná. Vedení největších českých oceláren se však nechce s jejím placením smířit. Bude se prý bránit nejen u českých, ale v případě, že se takové řešení prokáže jako nevyhnutelné, i u mezinárodních soudů. Připustilo i případnou arbitráž. „Naším cílem rozhodně není se soudit. K těmto opatřením se uchylujeme pouze v případě, že již není vyhnutí,“ konstatoval Otradovec. Jak dodal, řešení sporu kolem pokuty od finančního ředitelství je plně v kompetenci ostravské firmy. „Jedno je však zřejmé, udělení pokuty je součástí strategie státu zastrašit a donutit Mittal, aby ustoupil od sporů, které s Českou republikou vede. My se však domníváme, že nás postoj je opodstatněný,“ vysvětlil Otradovec. Vedení firmy ArcelorMittal se před několika měsíci se státními úředníky dohodlo, že se pokusí vzájemné spory vyřešit bez arbitráží. Založilo tudíž komisi, v níž zasedli zástupci znesvářených stran. Marná snaha a ztráta času - k dohodě nedošlo. Otradovec dodává: „I díky změnám ve vládě a následným personálním obměnám v komisi se žádnou dohodu najít nepodařilo.“

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče