Tři brazilské vášně – fotbal, jídlo, láska

23. října 2011, 13:20 - Pavel Trčala
23. října 2011, 13:20

Veselý životní styl Brazilců, který si vás podmaní hned po prvních krocích po ulicích tamějších měst, zahrnuje tři velké vášně. Fotbal, dobré jídlo a volnomyšlenkářský přístup k lásce. Jak se brazilská nátura projevuje při obchodním jednání a jak v mimopracovním životě?

Foto: Profimedia.cz

Při obchodním jednání s Brazilci je velmi důležité podání ruky. Například při odchodu z malé skupiny osob je vhodné podat ruku všem přítomným. V Sao Paulu a v Riu začínají obchodní schůzky na čas a jednání jsou velmi profesionální. V ostatních regionech je atmosféra uvolněnější a neformální.

Brazilci mají rádi dlouhé konverzace, neformálnost a přátelství. Dobrá témata jsou fotbal, rodina, děti. Nepříliš vhodná konverzačních témata jsou naopak politika, chudoba, náboženství. Obchodní jednání většinou začínají krátkou neformální konverzací.

O chudobě raději nemluvte

Ve světě je běžný předsudek, že Brazilci jsou buď neuvěřitelně bohatí, nebo žalostně chudí. Ano, Brazílie jistě patří k zemím s extrémně nerovnoměrným rozdělením bohatství. Ředitelé a majitelé firem v Sao Paulu nejezdí do práce luxusními limuzínami, ale létají helikoptérami. Bezpečnost a dopravní situace je k tomu nutí. Rozdíly jsou propastné. Na červené vedle sebe uvidíte nejnovější mercedes a dvoukolák se starým papírem. A propós, nedivte se, když vaši partneři nebudou po setmění zastavovat na červené. To se v některých oblastech prostě nedělá. Kdybyste totiž zastavili, půjdete domů pěšky. Pokud tedy budete schopni chůze. Každopádně na tato témata není radno diskutovat s vašimi obchodními partnery.

Střední vrstva Brazílie posiluje každým rokem. Při jednání je velmi pravděpodobně, že budete jednat právě se zastupiteli nové střední vrstvy.

Jí se hlavně maso

I když jedete do Brazílie pouze na služební cestu, nemůžete prostě sednout na zpáteční let bez toho, abyste okusili místní gastronomii. Snídaně je celkem podobná té u nás. Jen tmavý chléb tu nemají. Kakao nepijí jen děti, ale celá rodina. Jak děti, tak dospělí svačí, oběd i večeře jsou velké, dlouhé a kaloricky velmi vydatné. U žádného jídla nechybí typická brazilská kombinace – rýže a fazole. Hlavní je však maso. To tu jedí téměř pořád. Každé jídlo obsahuje několik druhů mas. Kulinářskou zajímavostí je například kuřecí srdce nebo speciální centimetrová vajíčka, která prý mají třikrát více proteinů než vajíčko normální.

Co se nápojů týče, pivo jasně převládá. Víno se v Brazílii tolik nepije, protože tato obrovská země nemá region dostatečně chladný pro jeho pěstování. O to více se pije již zmíněné pivo. Naleznete zde všechny značky od evropských po americké a samozřejmě i domácí brazilské.

Oblíbenou pochoutkou je nealkoholický nápoj zvaný Guarana, který je vyráběn z tropických plodů stejného jména. Tuto rostlinu najdete jen v Amazonii a nápoj z ní byl dříve dostupný jedině v Brazílii. Teprve v posledních letech se Guarana dováží do Evropy, a to za nehorázné ceny. V Brazílii si ji koupíte jako limonádu v supermarketu ve dvoulitrové lahvi. Pokud jste Guaranu nevyzkoušeli, těžko ji lze k něčemu přirovnat. Její chuť je prostě tak lahodná jako celá Brazílie.

Fotbal sledují celé rodiny

Při pobytu v Brazílii nabudete dojmu, že země má hned několik náboženství a ani jedním z nich není v zemi majoritní katolická církev. Ano, prakticky všichni Brazilci jsou pokřtěni a chodí uctivě do kostela. Tedy na Vánoce a Velikonoce a sem tam mezi těmito svátky.

Ve skutečnosti jsou tu však ještě další dvě náboženství navíc. Prvním je fotbal a druhým sex. Fotbal je náboženství samozřejmé a úspěšní hráči jsou více než bohové. Trénuje se neustále a od útlého věku. Brazilští hráči jsou světově proslulí svým uměním.

Podobnou analogii lze vypozorovat u sportů milostných. Sexuální podtext má snad každá druhá reklama. Horkokrevnost a vášeň k Brazilcům i Brazilkám prostě patří. Říká se, že když Evropan políbí Brazilku, už se nikdy nebude chtít vrátit do Evropy.

Navíc se dá láska milostná a fotbalová v Brazílii lehce spojit, protože fotbal zde vášnivě nesledují jen pánové, jak je zvykem v Evropě, ale přímo celé rodiny. I dívky v Brazílii jsou fotbalem naprosto posedlé a při utkáních jsou snad ještě živější než fanoušci rodu mužského.

Rollo, nebo namorado?

O důležitosti intimnosti v životě Brazilců a Brazilek napovídá i jejich jazyk. Tak například Brazílie je jedinou zemí, kde mají tři různé názvy pro partnera. U nás se řekne prostě přítel či přítelkyně. Ne však v Brazílii. Zde má vše přesný název a musíte vědět, kdy a jak jej správné používat.

První druh partnera se jmenuje „ficar“. Slovo ficar znamená v portugalštině něco jako české zůstat. Abychom to vysvětlili: v Brazílii se pořád slaví. Fotbalový tým vyhrál, slaví se. Fotbalový tým prohrál, slaví se taky. Někdo má narozeniny, slaví se. Někdo bude mít narozeniny za půl roku, slaví se taky. U všech oslav je hudba a spousta lidí venku na ulici. Ficar znamená prostě jít, podívat se na někoho, usmát se a víc není důležité popisovat. Při karnevalu prý platí pravidlo, že když se na sebe dva lidé podívají dvakrát, jedná se o znamení. Nevyměňují se telefony, jen polibky. Je společensky akceptovatelné mít takových partnerů mnoho za jeden večer.

Další druh partnera se jmenuje „rollo“. Znamená to zhruba něco jako u nás namotat něco na roličku. Ve volném překladu to znamená, že máte někoho omotaného kolem prstu. Máte telefon a zavoláte mu, kdy chcete. Jdete do kina a do motelu a nemusíte si volat. Takovýchto rollo můžete mít více a můžete je kombinovat s ostatními typy.

Poslední druh partnerství, ten nejvážnější před zasnoubením a svatbou, se nazývá „namorada“ či „namorado“. Název vychází z kořene amor, tedy láska. Znamená tedy obdobu českého přítelkyně či přítel. V Brazílii se to prostě neplete dohromady a každý alespoň ví, o čem mluvíte. Závazky či nezávazky jsou prostě předem jasné. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav.

Autor je mezinárodní konzultant společnosti Trcala Consulting.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče