Trhy ovládá strach

09. října 2008, 15:35 - Jan Struž
09. října 2008, 15:35

Lidé znovu začali investovat do zlata

Dění na světových finančních trzích vždy sledovala relativně úzká skupina obyvatel. To se však v nedávné době změnilo a současné události plní přední stránky novin i časopisů a mají hlavní místa ve vydáních televizních zpravodajstvích. Důvodem je skutečnost, že rozsah finanční krize se již týká každého.
V uplynulých týdnech se staly skutečnosti, které byly před několika měsíci naprostou fikcí. Negativní vývoj na finančních trzích se dostal do takových dimenzí, že vlády a nejvyšší monetární autority různých zemí přispěchaly s rozhodnutími, jež mají zásadní dopady na mechanismy fungování volného trhu. Snaží se tak zabránit dominovému efektu, který se dá z pohledu současného vývoje poměrně reálně očekávat.

Jaké tedy jsou tyto dříve „nemyslitelné skutečnosti“?
– Vstup vlády USA do největší americké pojišťovny AIG. Jinak hrozil neodvratný bankrot.
– Nečekaný odchod ikony Merrill Lynch ze světa investičního bankovnictví a prodej firmy pod ochranná křídla Bank of America.
– Pád dalších důležitých investičních bank Lehman Brothers a Bear Stearns.
– Vstup vlády do hypotečních institucí Fannie Mae a Freddie Mac, které by jinak zbankrotovaly. – Americká vláda přichází s opatřením TARP (Trouble Asset Relief Programme), tedy záchranným balíčkem v hodnotě 700 miliard dolarů na stabilizaci amerického finančního trhu.
– Současně Američané plánují vytvořit instituci typu nám dobře známé Konsolidační banky.
– Americká Komise pro cenné papíry (SEC) zakazuje transakce zvané short selling, a vytváří tím „ochranný deštník“ nad 799 finančními institucemi v USA.
– Se zákazem „short selling“ přicházejí i britský regulátor FSA po dramatickém pádu akcií finanční instituce HBOS. Se zákazem či výrazným omezením se přidávají i měnové autority Německa, Nizozemska, Tchai-wanu, Austrálie, Irska, Dubaje. Další zřejmě budou následovat.
– Po těchto administrativních zásazích přicházejí Irsko a Německo s plošnou garancí na vklady obyvatelstva, což je v případě Německa přibližně 500 miliard eur. – Britská vláda prostřednictvím ministra financí Alistaira Darlinga oznámila, že je připraven „záchranný balíček“, který obsahuje 200 miliard liber na posílení likvidity mezibankovního trhu a 50 miliard na posílení kapitálu bank většinou ve formě takzvaných preferenčních akcií.

Politici bez autority Zastavme se u spekulativních transakcí short selling. Jde v podstatě o velmi starý instrument, jehož počátky sahají do 17. stol. Jeho „vynálezcem“ byl holandský obchodník Isaac Le Maire. Během staletí se tento instrument zdokonalil až do takové sofistikovanosti, že je dodnes označován jako klíčový impulz pro drtivý pád na Wall Streetu v roce 1929. O co vlastně jde? Stručně řečeno, je to typ obchodu, který se skládá z následujících kroků:
1. spekulant (prodejce) si půjčuje konkrétní finanční instrument (akcie, obligace…)
2. instrument je prodán s cílem dosažení následujícího kroku 3
3. instrument je později nakoupen za nižší cenu a je vrácen tomu, od koho byl vypůjčen
Rozdíl mezi kroky 2 a 3 včetně zahrnutých nákladů na půjčení instrumentu je zisk spekulanta. To samozřejmě platí v případě, že cena dosažená v kroku 3 je nižší než cena prodeje instrumentu, tedy krok 2. Jde tedy o spekulaci na pokles, řečeno burzovním slangem, a spekulant je medvěd. Opakem je takzvaná pozice long, kdy spekulant předpokládá vzestup cen příslušného finančního instrumentu, je tedy býk. Pro trhy ničivější variantou je typ zvaný naked short selling, kdy spekulant provede krok 2, tedy prodej akcie, aniž by se ujistil, že si může tento instrument půjčit.
Vlády a finanční autority se snaží zbavit všeho zlého (například výše zmíněného short sellingu), aby ochránily finanční trhy před ještě drastičtějším pádem. Pomineme-li skutečnost, že takováto rozhodnutí jsou v rozporu s chápáním volného trhu, tak musíme navíc konstatovat, že zafungovala jen krátce a poté se trh vydal směrem na jih s ještě větší razancí.
Proč trhy neposlouchají politiky ani vládní finanční autority a dále padají? Skutečností je, že jakékoliv výše uvedené administrativní rozhodnutí okamžitě evokuje myšlenku, že realita je mnohem horší, než se čekalo. Zvláště pokud jsou tato opatření prezentována vrcholnými politickými představiteli za ochotné asistence všech dostupných médií. Trhy pak reagují často úplně opačně, než si politická garnitura přeje. Proto nastávají panické výprodeje a jako sériové bomby se vystřelují tzv. stop-loss prodejní příkazy. To jsou v podstatě pevně stanovené ceny ohraničující maximálně povolenou ztrátu investorů. Evidují je výpočetní systémy a v případě dosažení uvedené ceny se automaticky uskuteční prodej příslušného instrumentu. Dalším důvodem tlačícím trhy dolů jsou takzvané margin calls, tedy pákové obchody. Jinak řečeno investoři musejí stále udržovat určité procento hotovosti u finanční protistrany, jinak tato příslušnou pozici prodá a investor inkasuje ztrátu. V případě pádu instrumentu proto musí investor stále dorovnávat, potřebuje hotovost, takže prodává i pozice, které by normálně nerealizoval. K pádu finančních trhů přispívá i absence alespoň minimálně pozitivní zprávy. Veškeré údaje přicházející z ekonomického světa jsou negativní.

Rozkolísané trhy Jedním z prvních signálů, že se trhy řítí do velkých problémů, byl vývoj na trzích s takzvanými credit default swaps (CDS). Co je jejich podstatou? CDS je instrument – derivát, který převádí úvěrové riziko držitele instrumentu na prodejce swapu. Během uplynulých několika měsíců docházelo postupně k neustálému navyšování nákladů tohoto pojištění úvěrového rizika, a to i u tehdy velmi dobrých entit. Vše vyvrcholilo v pondělí 29. září 2008, kdy byl zaznamenán největší nárůst za celou dobu existence tohoto trhu. A okamžitě nastaly velké problémy – když totiž rostou enormně náklady pojištění, automaticky to vytváří ztráty pro jeho prodejce, tedy banky, hedgeové fondy, pojišťovny a další. Tito prodejci totiž okamžitě musejí dodat hotovost, aby garantovali, že jsou schopni plnit podmínky konkrétního kontraktu. V již zmiňované pondělí museli tito prodejci dodat navíc přibližně 140 miliard dolarů. A to byla mimo jiné smrtící rána pro AIG, která byla jedním z největších prodejců na tomto trhu a měla kontrakty zhruba na 400 miliard dolarů.
Vlivem událostí v uplynulém týdnu se výrazně zvýšila na finančních trzích volatilita. Ta označuje míru kolísání hodnoty aktiva nebo jeho výnosové míry. Vyjadřuje míru rizika investice do určitého aktiva. Takzvaná historická volatilita je vypočtená na základě dat z minulosti, takzvaná implikovaná volatilita zase vyjadřuje trhem očekávanou kolísavost v budoucnu. Během předešlého týdne byla největší volatilita u finančních institucí a komoditních akcií. Rekordmany v tomto smyslu byly akcie Wachovia a Sovereign Bancorp, které spadly o více než 70 procent, ale vzápětí šly nahoru také v desítkách procent.
Dochází rovněž k masivnímu úniku kapitálu z ještě nedávno velmi výnosných rozvíjejících se trhů. Například Rusko oznámilo, že jen během září odteklo ze země asi 25 miliard dolarů. Stejné množství kapitálu do Ruska předtím plynulo osm měsíců. Výprodej na ruských burzách MICEX and RTS byl tak výrazný, že příslušné indexy propadly denně o více než deset procent a obchodování bylo pozastaveno. V Rusku byl stěžejním motivem propadu burzy celosvětový pád komodit a komoditních akcií. Masivní výprodej se samozřejmě nevyhnul ani našemu „malému“ trhu. Největší pokles zaznamenaly komoditní akcie a akcie developerů (u těch zejména kvůli očekávanému zhoršeného přístupu k finančním zdrojům od bank). Pády těchto akcií byly řádově v desítkách procent. Pokles se ale nevyhnul ani titulům zdánlivě vůči finanční krizi imunním. To bylo vidět během „černého“ pondělí 6. října 2008, kdy spadly například akcie společnosti ČEZ až o 13 procent. V tento den ztratila pražská burza také nejvíce v dosavadní historii.

Co lze očekávat ve světě v dalším období?
– Je téměř jisté, že krize potrvá delší dobu a dotkne se výrazně i Evropy, potažmo České republiky.
– Je také téměř jisté, že Američanům výše zmíněných 700 miliard dolarů nebude stačit, řádově půjde o biliony USD.
– Bankovní svět se změní. Zmizí investiční banky klasického typu a banky budou fúzovat. Jejich počet přitom podstatně poklesne. Největší banky na světě budou ve vlastnictví investorů z arabských zemí a jihovýchodní Asie.
– Ekonomiky plošně zpomalí, a to včetně Číny, která již revidovala růst hrubého domácího produktu na rok 2008 směrem dolů z 8,8 procenta na osm procent.
– Jednotlivé vlády budou neustále hledat administrativní možnosti zasahovat do ekonomik a budou se snažit „léčit“ finanční krizi.
– Cena ropy půjde dolů v návaznosti na zpomalení ekonomik, a tedy i nižší poptávku po surovině.
– Poroste cena zlata s tím, jak investoři budou hledat klid v bezpečném přístavu.
– Navzdory skutečnosti, že tato krize má původ v USA, je pravděpodobné, že Amerika se s ní vypořádá lépe a rychleji než Evropa. Důvodem k tomuto konstatování je větší zkušenost s krizovými scénáři a flexibilnější rozhodování vládních institucí a úřadů. Problémy v Evropě může zvyšovat těžkopádnost a nejednotnost rozhodovacích mechanismů v Evropské unii.
– Evropská centrální banka (ECB) pravděpodobně během následujících dvanácti měsíců sáhne ke snížení sazeb, a to až o 1,25 procentního bodu, tedy na hodnotu refinanční sazby tří procent. Důvodem bude obava EU ze situace na finančních trzích a ze sklouznutí do recese. Ostatní centrální banky budou následovat.
– Musí se přehodnotit a zpřísnit dohled nad bankami, zejména v oblasti klasifikace, měření a sledování různých typů rizik (kreditní, tržní, operační, transakční…)

A jak dopadne Česká republika? – Problémy s hypotékami se objeví i v České republice a bude pravděpodobně následovat pokles cen nemovitostí, zejména nyní stavěných nebo novostaveb obecně.
– Česká ekonomika založená na automobilovém průmyslu (dvacet procent HDP) a těžkém strojírenství pocítí prostřednictvím těchto sektorů zpomalení světové ekonomiky, případně zapadnutí do recese.
– Problémy se mohou objevit i v českém bankovnictví, byť lokální instituce nemají ve svých knihách riziková aktiva. Pocítí to ale přes mateřské banky, které již nyní mají výrazné problémy s finanční krizí.
– Může nastat odliv depozit z domácích bank například do Německa, které garantovalo vklady v jejich absolutní výši.
– Pravděpodobně se zvýší u finančních společností poskytujících spotřebitelské úvěry „defaultní křivka“ u těchto úvěrů.

Nedávno jeden z autorů tohoto článku četl na webu, že v současné době nastává jakási demografická změna pojetí světových mocností a moderní civilizace. Znakem toho je nynější situace, mimo jiné symbolizovaná letem čínského kosmonauta do vesmíru a amerického finančního impéria klečícího na kolenou.
Co se týče vlastních finančních trhů, stále není vidět pomyslné dno a akcie budou zřejmě dále padat. Vítězem v takovýchto situacích bylo, je a bude zlato. Minulý pátek dosáhla jeho cena ??? dolarů za troyskou unci a zřejmě brzy opět pokoří tisícidolarovou hranici. Lidé znovu začínají investovat do zlata a se zlatem spojených finančních instrumentů.

Pojmy
Credit default swaps Stejně, jako se řidiči pojišťují proti nehodě, vlastníci cenných papírů si kupují swapy, aby se chránili pro případ, že firma nebude moci splácet dluhy. Na rozdíl od tradičních pojištěnců si může finanční instituce nechat pojistit cenné papíry, i když je nevlastní. Představte si, že si koupíte pojistku na přítelovo nové sportovní auto a získáte peníze, když je nabourá.

GRAFY
Vývoj indexu Nasdaq (2005–2008)
Vyývoj inedxu Dow Jones (2005–2008)
Vývoj ceny zlata (2005–2008)

BOX [na první dvoustranu]
Čeští Nostradamové Nejen Američané mají novodobého Nostradama v podobě ekonoma Nouriela Roubiniho. Petr Beneš a Jan Struž publikovali letos v únoru (EURO 9/2008) článek, v němž prognózovali hluboké dopady finanční krize, jež se nyní potvrzují. Tentokrát poukazují na příčiny eskalace tohoto vývoje a hrozící následky pro evropskou ekonomiku.

Jan Struž – Má dlouholeté zkušenosti z bankovnictví na nejvyšších pozicích v Živnobance Londýn a ING Bank Praha. Je předsedou sdružení Czech Top 100.

Petr Beneš – Dlouholetá praxe v obchodování různých instrumentů na finančních trzích. Pracovní zkušenosti z České republiky, Velké Británie a Spojených států amerických.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče