Trh s motorkami je nepřehledný

30. června 2008, 00:00 - Erich Handl
30. června 2008, 00:00

Pavel Tunkl, tajemník Svazu dovozců automobilů

Kolik je v současnosti v České republice dovozců motocyklů a kolik zde působí značek?

Kolik je dovozců, nevím. Spočítat by to mělo být možné podle akreditací importérů na ministerstvu dopravy, ale představovalo by to práci jako na kostele. Stejně tak je obtížné sečíst všechny značky působící na trhu. Technické průkazy motorek se totiž vystavují podle jejich homologací, tedy schválení pro provoz na tuzemských silnicích. Funguje tam bohužel to, že jeden výrobek je často homologován pod několika výrobními značkami.

To je trochu složité, co to znamená pro statistiky?

Znamená to, že z nich není nic poznat. Lze říci, že dnes působí na trhu kolem 150 motocyklových značek. Jenže dva různé názvy můžou představovat tentýž motocykl. Čeští dovozci totiž prodávají stroje pod vlastní značkou, takže stejný skútr může jezdit po silnicích jako třeba Yuki a také pod úplně jiným názvem. Ale je to tentýž, zcela totožný skútr od jednoho výrobce.

Jak je to možné? Renaulty nebo bavoráky přeci také nejezdí pod jinými značkami, vždy je jasné, o kterého výrobce jde.

U motorek to takto jednoduché není. U zavedených značek, jako je Honda nebo Yamaha, je to zřejmé. V posledních deseti letech se ale probudili asijští výrobci, hlavně Číňané, a ti prodávají své výrobky komukoli bez jakýchkoli podmínek. Takže si můžete v Číně koupit motorku, schválit si ji pro provoz v Česku a přiřadit ji svoji obchodní značku. Spoustu názvů tedy vůbec nevíte k jakému výrobci přiřadit, trh je nepřehledný. Čínští producenti ani nestojí v Evropě o vlastní image, tu si budují jen jejich dovozci.

A proč to dělají? Oni nestojí o propagaci sebe sama na tak významném trhu, jako je Evropa?

Starý kontinent je zajímavý trh, ale také hodně náročný. Na rozdíl od některých jiných částí světa tu musí motocykly, podobně jako třeba v USA nebo Japonsku, projít náročnými kritérii, a to zvedá cenu. Musí splňovat minimální standardy, pasivní, aktivní bezpečnost, ochranu životního prostředí. A jsou také stanoveny některé minimální kvalitativní požadavky, například zajištění servisu. Pro Číňany, kteří mají k dispozici celý svět, není prodej pár desítek tisíc kusů v Evropě kvůli tomu zajímavý. Oni raději tlačí svoji produkci v milionech na méně náročná teritoria.

Kdo pak ručí za kvalitu těchto strojů – výrobce, nebo dovozce?

Dovozce. Ministerstvo dopravy ani není schopno dodržet u asijských motorek podmínku, aby výrobce tady odpovídal za svůj produkt. Je tam tedy přenesená zodpovědnost, což může koncovým uživatelům přinést problémy.

Kdo jsou dovozci těchto motorek?

Je to množství firem, kterým dali Číňané souhlas s dovozem svých strojů. Jsou mezi nimi velcí dovozci, třeba Kentoya nebo Motoscoot, ale také malé firmy.

Jak si v této záplavě stojí tradiční značky?

Velké japonské, evropské a americké značky dobře. Z českých výrobců ještě žije Jawa, ale třeba za první letošní čtvrtletí prodala v Česku jen pár desítek kusů.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče