Třetina hypoték je pro právnické osoby

07. března 2005, 00:00 - PETR BÝM
07. března 2005, 00:00

NEMOVITOST NA ÚVĚR Kde vzít peníze na výstavbu firemního sídla, skladu, domova důchodců nebo třeba na rekonstrukci panelového domu? Tuto otázku často řeší v podnicích i na obecních úřadech. V řadě případů je nejlepší odpovědí hypoteční úvěr.

NEMOVITOST NA ÚVĚR Kde vzít peníze na výstavbu firemního sídla, skladu, domova důchodců nebo třeba na rekonstrukci panelového domu? Tuto otázku často řeší v podnicích i na obecních úřadech. V řadě případů je nejlepší odpovědí hypoteční úvěr. Dynamický rozvoj hypotečního trhu se týká i úvěrování právnických osob: podniků, družstev a v neposlední řadě i komunální sféry. Na celkovém počtu poskytnutých hypoték se tito dlužníci podílejí jen nepatrně (3,5 procenta). Jejich podíl na objemu hypoték je ovšem až překvapivě vysoký. Činí takřka přesně třetinu. Už z toho je zřejmé, že si právnické osoby půjčují mnohem více než občané. Zatímco u soukromníků běžná hypotéka činí průměrně 1,12 milionu korun, podnikatelé a obce čerpají 14,98 milionu. Za zmínku stojí také teritoriální struktura těchto hypoték: největší zájem o ně mají podnikatelé z Prahy, Ostravy a Brna. Dále pak právnické osoby z Pardubického a Královéhradeckého kraje. STŘÍDMÍ PODNIKATELÉ Podnikatelé pro hypotéky nejčastěji míří do České spořitelny. „Na tomto trhu máme podíl 40 procent. Celkový objem hypoték právnickým osobám u nás činí 27 miliard korun,“ konstatuje Kamil Kosman, ředitel financování realit spořitelny. Podnikatelské hypotéky tato banka obvykle poskytuje na zhruba 15 let, úročení je spíše vyšší než u fyzických osob. Podle Kosmana ovšem bývají úroky velmi často na pohybu sazby PRIBOR. Poměrně hodně se v této oblasti angažuje i Komerční banka. „ Obvykle se jedná o hypotéky v hodnotě kolem šesti milionů korun, a to bez větších výkyvů oběma směry, s průměrnou dobou splatnosti do 11 let. Podniky jimi financují investice v podobě skladů, obchodních prostor, kanceláří a sídel,“ říká Petr Slabý, náměstek ředitele marketingu KB. Podle něj v těchto případech banku jako věřitele zajímá především výnosový potenciál úvěrované budovy. Jak podotýká Petr Slabý, nejvýhodnější jsou takzvané výnosové reality. Tedy ty, které mohou přinášet (poměrně dobře odhadnutelné) příjmy z pronájmu. Co se úročení týká, jsou podnikatelské hypotéky na stejné nebo mírně vyšší úrovni než „občanské“ hypoteční úvěry. Podle Slabého ovšem v Komerční bance hypotéky nečerpají jenom podnikatelé: „Polovinu hypoték právnických osob u nás připadá na úvěry bytovým družstvům. Velký potenciál přitom vidíme především v regeneraci panelových domů.“ LEVNĚJŠÍ HYPOTÉKY PRO OBCE**

„Neříkám, že bychom podnikatele odmítali, ale jsme přece jenom specialisté na bytovou výstavbu,“ osvětluje strategii Hypoteční banky vůči úvěrování právnických osob její ředitel Jan Sadil. To také vysvětluje skutečnost, že drtivá většina hypoték z této banky směřuje do obcí a k bytovým družstvům.

Podle Jany Zahrádkové, ředitelky oddělení úvěrů pro tyto subjekty, směřuje více než 80 procent hypoték do výstavby či rekonstrukce bytových jednotek. Poměrně často jsou v obcích tímto způsobem úvěrovány investice od inženýrských sítí, čističek vody a podobně. Proto se také hodnota takových hypoték pohybuje ve velmi širokém spektru. „Půjčujeme obcím či družstvům i částky v řádu statisíců, třeba na postavení dvou bytů. Na druhé straně jsme také takto úvěrovali i investici do velkého bytového domu za 850 milionů korun,“ říká Zahrádková. Podle ní komunální sféra představuje dlužníky nejvyšší bonity s minimální rizikovostí. Proto také mají hypotéky mírně levnější než soukromníci - rozdíl činí až 0,4 procentního bodu.

Méně příjemnou zprávou pro „obecní“ dlužníky je ovšem oceňování zástavy, což nikoli vždy je úvěrovaná nemovitost. „Obce mohou za hypotéku ručit jakýmkoli svým realitním majetkem. Oceňujeme ho ovšem přísnými metodami. Rozhodující je pro nás tržní cena, takže třeba bytové domy s nájemníky z tohoto pohledu mají poměrně nízkou hodnotu,“ říká Zahrádková. Naopak pro hypoteční banky je jistou nepříjemností, že obce na větší hypotéky musí vypisovat tendry.

Hodnota úvěru pro obci či družstvo může dosahovat až 70 procent hodnoty zastavované nemovitosti, doba splatnosti se obvykle pohybuje mezi 15-20 lety. Pro finanční rozpočty dlužníků proto splátky nepředstavují fatální zátěž. Tím spíše, že si obvykle půjčují na projekty, které jsou financovány z několika zdrojů: vlastními prostředky, hypotékou a státní podporou. Za výhodu lze považovat i skutečnost, že banky vůči dodavatelům vystupují v roli hlídacího psa. „Jde o úvěr účelový, my tedy proplácíme faktury za dodané práce. Ty kontrolujeme nejen formálně, ale především z věcného hlediska,“ upozorňuje na kontrolní funkci věřitele Jana Zahrádková.

Nepochybně i to je důvod, proč ve finančním životě podnikatelské i komunální sféry hrají hypotéky nemalou roli. „Zájem o hypotéky ze strany podnikatelů i družstev je stabilní,“ hodnotí poptávku Petr Slabý z Komerční banky. Jana Zahrádková jeho slova potvrzuje a dodává: „Změny jsou ovšem patrné na straně nabídky. Konkurence narůstá, je stále obtížnější se na trhu prosadit.“

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče