Třetina Čechů je bez úspor

27. března 2006, 00:00 - MARTINA MARTINOVIČOVÁ
27. března 2006, 00:00

PRŮZKUM POPULACE Relativně nízké příjmy a také špatný přístup k finančnímu plánování. To jsou hlavní příčiny toho, že třetina Čechů nemá žádné úspory. Pouhá čtvrtina obyvatel pak ze svých rezerv přežije déle než půl roku. Více než dvě třetiny tuzemských občanů si vytvářejí nějaké finanční rezervy.

PRŮZKUM POPULACE Relativně nízké příjmy a také špatný přístup k finančnímu plánování. To jsou hlavní příčiny toho, že třetina Čechů nemá žádné úspory. Pouhá čtvrtina obyvatel pak ze svých rezerv přežije déle než půl roku. Více než dvě třetiny tuzemských občanů si vytvářejí nějaké finanční rezervy. Jejich výše ve vztahu k příjmům je ale značně rozdílná. Zatímco v průměru dosahují úspory 5,5násobku čistého měsíčního příjmu domácností, polovina Čechů by při ztrátě pravidelného příjmu vyčerpala naspořené peníze za jeden až tři měsíce. Naopak pouhá čtvrtina lidí by pak ze svých úspor přežila déle než půl roku. Vyplývá to z průzkumu finanční vzdělanosti, který pro Českou bankovní asociaci (ČBA) realizovala společnost Factum Invenio. UTRÁCENÍ BEZ PLÁNU „Prioritou českých občanů je zvýšit příjem a snížit výdaje. Plánování a investování je až na dalším místě,“ říká Miloš Filip z bankovní asociace. K tomu se přidává to, že Češi své znalosti o financích vesměs hodnotí jako průměrné a přitom ani necítí zvlášť velkou potřebu se vzdělávat. Důsledkem je neefektivní finanční rozhodování a špatné rozložení investic. Za finanční situaci většiny českých rodin nemohou jen nízké příjmy, ale i špatný přístup k finančnímu plánování. „O tom, jakých rodinných finančních úspor chtějí dosáhnout za pět let, má představu jen čtvrtina Čechů. Představu o výši rodinných úspor za 15 let má pouze pět procent občanů,“ upozorňuje ředitel Factum Invenio Jan Herzmann. Devět z deseti dotazovaných chce v penzi vyžít především ze státního důchodu. Možnosti finančního trhu jsou v České republice v porovnání se západními státy využívány nedostatečně. „Zatímco Češi měli předloni polovinu prostředků na účtech bank a stavebních spořitelen a 16 procent v podílových fondech a cenných papírech, v osmi vyspělých zemích Evropské unie byla třetina majetku na kapitálovém trhu a v bankách 32 procent,“ dodává Filip. K četným případům nehospodárného chování tuzemských domácností patří zejména zbytečné zadlužování, třeba drahé půjčky na nákupy luxusních televizí, časté návštěvy drahých multikin, nevyužívání pojistných produktů či vysoké vklady v bankách, které ujídá inflace. Rovněž státní podpory a daňové úlevy nejsou zcela efektivně využívány. KURZY FINANČNICTVÍ Lidé necítí potřebu dalšího finančního vzdělávání, takže je nutné přesvědčovat, že větší znalosti jsou v jejich zájmu. Situaci zřejmě zkresluje i to, že informací o investování či bankovních produktech je nadbytek. O vzdělávání by se podle Filipa měli postarat účastníci trhu s profesními organizacemi a školami. Drtivá většina lidí by uvítala zavedení poradenských infocenter přímo v bankách a dvě třetiny lidí by byly pro to, aby se s finančními a bankovními pojmy seznamovali již žáci a studenti. ČBA letos také na svých internetových stránkách www.czech-ba.cz umístila výkladový slovníček základních finančních pojmů pro spotřebitele. Připravuje i stručnou brožuru pro řízení osobních financí a orientaci v bankovních produktech. Asociace rovněž zadala vypracování studie na vytvoření samostatného serveru finančního vzdělávání. „Domníváme se, že pojmy z finančního a bankovního světa by měly být zařazeny ve školních osnovách a je potěšitelné, že tento názor podle výzkumu sdílí dvě třetiny české populace. Česká bankovní asociace nabízí státu odbornou pomoc při koncipování takových předmětů a je připravena tuto pomoc nabídnout i nestátním institucím, které by v této oblasti chtěly realizovat vzdělávací programy,“ uvedl náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Pavel Štěpánek. FINANČNÍ CHOVÁNÍ ČECHŮ **27 procent občanů nemá žádné úspory a finanční rezervy za pět let má představu o vlastních financích 25 procent lidí, za 15 let pak pět procent 90 procent chce financovat své výdaje v penzi především ze státního důchodu 58 procent lidí chce stabilitu a pevné příjmy 47 procent respondentů má průměrné a 32 procent podprůměrné finanční vzdělání 48 procent občanů se neorientuje ve finančních produktech 75 procent Čechů chce rozumět bankovním pojmům 66 procent dotázaných souhlasí, aby pojmy z finančního a bankovního byly obsaženy již ve školních osnovách 35 procent lidí je pro zřízení nezávislého informačního portálu na internetu

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče