Trestem za neslušnost může být povinnost vrátit dar

29. března 2004, 00:00 - RICHARD W. FETTER, právník
29. března 2004, 00:00

KAŽDÝ Z NÁS BYL JISTĚ UŽ MNOHOKRÁT OBDAROVÁN A SÁM TAKÉ DÁRKY ROZDÁVAL. NE VŽDY SI VŠAK UVĚDOMUJEME, ŽE POSKYTNUTÍ DARU JE PRÁVNÍM ÚKONEM, S NÍMŽ JE SPOJENA ŘADA PRÁVNÍCH NÁSLEDKŮ.

Když podnikatele stihne nevděk obdarovaných

Darování je běžnou záležitostí. Ale také dvoustranným aktem; jde o darovací smlouvu. Darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému a ten dar nebo slib přijímá. Darování je aktem neformálním a proto darovací smlouva nemusí být písemná. V písemné formě musí být smlouva vyhotovena, je-li předmětem daru nemovitost (pozemek nebo stavba spojená se zemí pevným základem) a jde-li o ostatní (tedy movité) věci tehdy, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci (ihned) při darování. (Darovat věc nebo slíbit dar lze jen mezi živými, nikoliv pro případ smrti. Není proto možno uzavřít darovací smlouvu, podle níž má být plněno až poté, co dárce zemře. Darovací smlouva by pak byla neplatná. Takové majetkové transakce se řídí dědickým právem a je nutno je řešit např. závětí.) Jedním z právních následků darování je právo dárce domáhat se vrácení daru. Vždyť předmětem darování nemusejí být jen maličkosti, ale věci vysoké hodnoty. Dárce si ovšem nemůže projevenou vůli darovat jen tak jednoduše rozmyslet. Znovu připomeňme, že darováním dochází k uzavření řádné darovací smlouvy, byť povětšinou jen ústně. Dárce proto může požadovat vrácení daru a tím odstoupit od darovací smlouvy, za podmínek, které stanovuje občanský zákoník. Zejména to platí v případě, že se obdarovaný chová k dárci nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

POSUZOVAT INDIVIDUÁLNĚ Občanský zákoník ani jiný právní předpis nedefinuje, co přesně se rozumí dobrými mravy a co jejich hrubým narušováním. Každý konkrétní případ konfliktu mezi dárcem a obdarovaným bude třeba hodnotit a řešit individuálně, avšak objektivním pohledem založeným na celospolečensky přijímaném názoru na slušné chování. Přestupek nebo trestný čin může založit důvod pro vrácení daru, ale také nemusí. Naopak jednání nezakládající se na správní či trestní odpovědnosti a postižitelnosti hrubě narušovat dobré mravy může. Nedbalostní ublížení dárci na zdraví při autohavárii přivede pachatele (obdarovaného) před trestní soud, zřejmě však neumožní poškozenému (dárci) úspěšně se domoci vrácení daru v občanskoprávním řízení. Naproti tomu soustavné neslušné chování a slovní napadání patrně nepřivodí trestní odpovědnost, ale založí důvod pro vrácení daru. Dárce se ale jako důvodu k vrácení daru nemůže dovolávat skutečnostmi, jež nastaly či existovaly již v době před darováním a o nichž obě strany při uzavírání darovací smlouvy věděly. JAK NA TO Pro úkon, kterým se dárce domáhá vrácení daru, není předepsána písemná forma, lze tak učinit i ústně. Písemná výzva a její vykázané doručení poskytne v eventuálním soudním sporu větší důkazní jistotu. (Málokdo se vzdá podstatné majetkové výhody dobrovolně bez boje.) Z tohoto aktu by mělo být zřejmé kdo (dárce) po kom (obdarovaném) se čeho (vrácení určité darované věci) a z jakého důvodu domáhá (bližší popis skutečností, v nichž spočívá hrubé porušení dobrých mravů). Právo požadovat vrácení daru se promlčuje v tříleté lhůtě, která se počítá ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Tedy od okamžiku, kdy došlo k závadnému jednání obdarovaného vůči dárci nebo jeho rodině (resp. kdy došlo k završení závadného jednání). Při opakovaném nevhodném chování obdarovaného se bude lhůta počítat ode dne, kdy došlo k poslednímu projevu závadného jednání obdarovaného. Namítne-li obdarovaný promlčení, nelze dárcově žalobě vyhovět. Právo domáhat se vrácení daru je osobním právem dárce, a proto nemohou jiné osoby (dědici) po smrti dárce vyžadovat vrácení daru. Jestliže však dárce řádně uplatnil nárok na vrácení daru ještě před svou smrtí, mohou se vrácení daru po obdarovaném domáhat také dědici dárce. Obdobně, jestliže dárce uplatnil řádně nárok na vrácení daru ještě před smrtí obdarovaného, může se domáhat vydání daru iproti jeho dědicům. Dojde-li k vrácení daru, musí obdarovaný vrátit dárci vše, co mu bylo darováno. Jedná-li se o konkrétní věc, musí být přímo tato věc vrácena. Stane-li se, že obdarovaný tuto věc již pozbyl, musí dárci vydat peněžitou náhradu ve výši odpovídající hodnotě věci. Stejně se postupuje, byla-li předmětem daru věc určená druhově. S věcí musejí být vydány i užitky, pokud je obdarovaný získal v době, kdy již nebyl v dobré víře, tedy od momentu, od nějž porušoval dobré mravy. ZÁKON č . 40/1964 Sb ., OBČANSKÝ ZÁKONÍK, V PLATNÉM ZNĚNÍ:**

Darovací smlouva § 628 (1) Darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá. (2) Darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování. (3) Neplatná je darovací smlouva, podle níž má být plněno až po dárcově smrti.

§ 629 Dárce je povinen při nabídce daru upozornit na vady, o nichž ví. Má-li věc vady, na které dárce neupozornil, je obdarovaný oprávněn věc vrátit.

§ 630 Dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče