Trest politiků v Česku – pěší výlet

18. září 2009, 21:04 - Kateřina Menzelová
18. září 2009, 21:04

Jediný z vysokých představitelů, který skončil ve vězení, je Ivo Svoboda

Prohrál jsem sázku, tak půjdu osmdesát kilometrů pěšky, prohlásil loni bývalý ministr dopravy Milan Šimonovský, protože úsek dálnice D47 nebyl postaven v termínu, který veřejnosti sliboval. Zakázku na výstavbu dálnice D47 získala v roce 2002 od vlády Miloše Zemana bez výběrového řízení izraelská firma Housing & Construction Holding (H&C). Investor měl na základě smlouvy dálnici postavit do roku 2009 za celkové náklady 125 miliard korun včetně úroků a údržby, samotná stavba měla přijít na 49,8 miliardy korun.

Změna vlády, změna strategie Po parlamentních volbách a změně vlády následovala změna strategie v souvislosti s dálnicí D47. Nový ministr dopravy Milan Šimonovský zahájil přezkoumávání celé smlouvy. Přesvědčil vládu, že stát je schopen uskutečnit projekt D47 sám, že se tím ušetří zhruba čtyřicet miliard korun a výstavba se zkrátí o rok. Vládě se zavázal, že D47 bude dostavěna do konce roku 2008. Dnes se ukazuje, že dostavba dálnice se odsouvá nejméně do roku 2012 a dodržen nebude zřejmě ani rozpočet. Zakázka se rozkouskovala, dělá se postupně a během doby narůstají ceny vstupů.
Zástupci Asociace PPP, která se zabývá přípravou projektů metodou partnerství veřejného a soukromého sektoru, připouštějí, že smlouva s H&C byla připravena špatně. Jenže se ukazuje, že ani druhý pokus, jak dálnici postavit, není nijak slavný. Ze státního rozpočtu se zbytečně plýtvají peníze, protože politici ani úředníci nedokážou připravit bezchybný projekt. Jediný „trest“ za toto pochybení ale představuje osmdesátikilometrová procházka Šimonovského.
V případě jiných povolání jsou požadavky společnosti na odpovědnost podstatně přísnější. V sokolovské nemocnici zemřela před třemi lety krátce po gynekologické operaci 56letá pacientka. Odborné posudky na to, zda tragédii zavinili lékaři, se liší. Znalci nemají jednotný názor, jestli se pracovníci nemocnice provinili, nebo nešťastné události nešlo zabránit. Přesto stojí lékaři před soudem a hrozí jim až pětileté vězení a zákaz činnosti. Je pravda, že smrt člověka nelze srovnávat s materiálními hodnotami. Proč se ale po jedněch požaduje naprostá neomylnost a druhým procházejí chyby bez jakéhokoli trestu?
Dle hrubých odhadů ekonomů jsou veřejné zakázky v Česku předražené o patnáct až dvacet procent. Skutečnost může být ještě horší. V roce 2005 vyčíslila organizace Transparency International, že v důsledku neefektivnosti a neprůhlednosti zadávání veřejných zakázek v roce 2004 přišel stát o 32,4 miliardy korun. Žádné tresty si ale nikdo z politiků nebo úředníků, kteří o přidělení zakázek rozhodují, doposud nevysloužil.

Francovka na krk, strýček Vik… Veřejné tendry jsou jen jednou z kapitol prohřešků činitelů. Ustáleným pravidlem se stalo, že se podezřelým s funkcí nic neprokáže. Postačí vysvětlení, která sice mnohdy vzbuzují úsměv, vyšetřovacím orgánům se však zdají důvěryhodná. To platí jak u banálních případů, tak u těch závažnějších. Bývalý ministr zahraničí Jan Kavan v roce 1998 naboural tři auta, a pak odmítl policistům dechovou a krevní zkoušku s odůvodněním, že alkohol, který cítí, je francovka, již použil na bolavý krk. Mandátový a imunitní výbor Senátu mu udělil patnáctitisícovou pokutu. Na bývalého premiéra Stanislava Grosse se záhady doslova lepí. Na byt mu půjčil strýc Vik, investice do akcií Moravia Energo a jejich následný prodej se značným ziskem představuje „křišťálově čistou“ transakci. Případ exministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka týkající se údajného půlmilionového úplatku se k soudu nedostal. A výčet politických kauz by mohl ještě dlouho pokračovat. Jediným z vysokých politiků, který za dvacet let demokracie v Česku skončil ve vězení, je bývalý ministr financí Ivo Svoboda. Ten byl spolu s Barborou Snopkovou v roce 2005 odsouzen za vytunelování podniku Liberta. Národní ekonomická rada vlády (NERV) při své derniéře mimo jiné navrhla, že by politici přece jen měli nést alespoň nějakou osobní odpovědnost, když se ukáže, že ve funkci chybují. Pokud by se prokázalo, že ministři nedodržují předepsané výdaje a řádně nehospodaří, odrazilo by se to na jejich platu. Nejásejme ale předčasně. Návrhy, které se týkají omezení imunity nebo změn v platech politiků směrem dolů, se v Česku prosazovat nedaří.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče