Trénujte mozek s počítačem

25. srpna 2011, 07:34 - Renata Lichtenegerová
25. srpna 2011, 07:34

Jak mozek stárne, přichází postupně o řadu schopností. Zmírnit tuto destrukci pomáhá cvičení kognitivních funkcí pomocí počítače, takzvaný brain jogging. Software na „záchranu“ mozku už existuje i v češtině.

Foto: Profimedia.cz

Většina dnešních pracovních pozic je poměrně náročná na pozornost, rychlost a správnost rozhodování či paměť. Není to jen otázka inteligence, kvalifikace či zkušeností, ale i výkonnosti v oblasti takzvaných kognitivních funkcí. Už někdy mezi třicítkou a čtyřicítkou přitom dochází k přirozenému úbytku duševních schopností a s postupem času se tento úbytek už jen zvětšuje. Mozek je naštěstí možné trénovat, a to například prostřednictvím speciálních počítačových her.

Na základě nových objevů v oblasti neuropsychologie vznikla v minulém desetiletí řada komerčních softwarových řešení. Cvičení kognitivních funkcí se říká brain jogging či brain training. Průkopníkem této metody v Česku je společnost Alphelephant, která distribuuje software HAPPYneuron Brain Jogging.

Schopnosti za miliony

Myšlenka trénování mozku pomocí počítače získává po světě v posledních letech nové stoupence. „Ve Spojených státech, které jsou v tomto oboru nejdál, vzniklo za poslední tři roky nejméně 700 mentálních posiloven, neboli brain fitness center, kde pod vedením trenéra můžete své kognitivní funkce zlepšovat,“ říká jednatel společnosti Alphelephant Martin Chlupáč.

Mozek je ale možné trénovat i doma prostřednictvím internetu nebo pomocí CD. V roce 2009 utratili Američané za všechny tyto služby 70 milionů dolarů, to je o 40 procent více než o rok dříve. Čísla za rok 2010 ještě nejsou k dispozici, ale zájem o trénink mozku nejspíš rostl i nadále. Například kalifornská firma Lumos Labs, jeden z výrobců „mozkocvičného“ softwaru, uvádí, že za loňský rok získala sedm miliónů nových zákazníků.

Čas pro zdravé mozky

Rostoucí zájem o trénink mozku má několik „hnacích motorů“. Patří sem lidé, kteří se snaží všemožně zlepšit své schopnosti, aby uspěli v pracovním životě. Dále jedinci, kteří utrpěli úraz hlavy nebo poškození mozku v důsledku mozkové příhody či nemoci, případně absolvovali chemoterapii, jež mívá nepříznivý vliv na kognitivní funkce.

Hlavní skupinou jsou ale lidé, kteří se obávají přirozeného slábnutí schopností kvůli stárnutí. Lidský mozek je stavěný, aby skvěle fungoval zhruba 30 let, což je věk, jehož se člověk po většinu doby své existence na Zemi dožíval. Dnes se ale běžně dožíváme bezmála trojnásobného věku. Mnozí vědci dokonce tvrdí, že za 50 let se budeme dožívat stovky jako dnes osmdesátky. „Z toho logicky plyne, že řada dnešních padesátníků tu za dalších 50 let ještě bude. S tím ovšem nepočítá ani důchodový systém, ani oni sami. Bude to pro ně znamenat, že v důchodu stráví stejně dlouhou nebo i delší dobu, než strávili v zaměstnání,“ upozorňuje Chlupáč.

Právě trénink kognitivních funkcí může pomoci udržet starší lidi v zaměstnání, a to bude pro vyspělou společnost stále důležitější. „V 21. století musíme pro zdraví našeho mozku udělat totéž, co se nám víceméně povedlo udělat ve 20. století pro zdraví našeho kardiovaskulárního systému. Je čas přenést vědecké poznatky z laboratoří, najít praktické aplikace a učinit kondici mozku veřejnou zdravotní prioritou,“ soudí William Reichman, ředitel střediska Baycrest v Torontu, jež je jedním z předních světových výzkumných center v oblasti stárnutí.

O poznání méně zmetků

Trénink mozku pomocí speciálních počítačových her má měřitelné výsledky a může přinést konkurenční výhodu v podobě patnácti až dvacetiprocentního zlepšení rychlosti reakce, kombinačních schopností či pozornosti. To může mít obrovský vliv na individuální úspěšnost v nejrůznějších oborech. „Nejen sportovci a vojáci už počítají s tímto tréninkem, také stále více zaměstnavatelů spoléhá na to, že software sníží třeba počet nehod v dopravní firmě či zmetků ve výrobě,“ říká Chlupáč.

Díky specializovaným počítačovým tréninkům je dnes možné cvičit řidiče a vojenské piloty, nebo dokonce léčit dyslexii či hyperaktivitu u dětí. Brain jogging přitom představuje naprosto neinvazivní metodu stimulace mozku, která nemá žádné vedlejší negativní účinky. Kromě zmíněných měřitelných pokroků hovoří uživatelé tréninkových programů podle Chlupáče o tom, že jsou soustředěnější, pozornější, někteří mluví i o zlepšení paměti. Zejména však stoupá jejich sebevědomí a pocit, že toho ještě hodně zvládnou.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče