Tragédie v Bangladéši a západní sebemrskačství

26. dubna 2013, 12:00 - Tomáš Plhoň, Euro
26. dubna 2013, 12:00

Možná jste v uplynulém týdnu stejně jako já s hrůzou sledovali tragédii odehrávající se v Bangladéši, kde se ve městě jménem Dháka zřítila osmipatrová budova plná lidí. Možná jste naopak při vysílání oné zprávy přepnuli program.

Nic proti tomu. Je to přeci jen tisíce kilometrů vzdálená realita docela jiné kultury, kterou i přes její tragičnost rozhodně nedokážeme plně prožít. Neznamená to, že bychom necítili soustrast se stovkami mrtvých a jejich příbuznými.

Co ale člověka chtě nechtě překvapí, jsou články v některých zahraničních (západních) médiích, které z osudového neštěstí viní západní korporace. Firmy jako Walmart, H&M, Gap nebo Primark prý vesele drancují bangladéšskou levnou pracovní sílu, aniž by dělníkům zajistily vhodné pracovní podmínky, včetně té nejzákladnější – bezpečnosti práce.

Faktem je, že Bangladéš je druhým největším exportérem v textilním průmyslu na světě, z čehož naprostá většina směřuje do Evropy. Koupíte-li si svetr ve značkovém obchodě, dost možná prošel pod rukama jednoho z 3,6 milionu pracovníků bangladéšských textilních továren, z valné většiny žen. Ty skutečně pracují v často otřesných podmínkách. Snaha o založení odborů se trestá tvrdým bitím.

Občany má zabezpečit stát

Jenže nadnárodní společnosti, ať jsou jakkoliv zlé a vykořisťovatelské, nejsou odpovědné za bezpečnost lidí v žádné zemi pod sluncem. Můžete donekonečna vzývat společenskou odpovědnost firem a její pravidla, ale nepopřete, že své občany má zabezpečit v první řadě stát. On má hlídat, aby špatně postavené budovy nepadaly lidem na hlavu, nebo aby na pracovním trhu byly odpovídající podmínky. Že firma využívá nízkých platů v té které zemi, se mi zdá nevyhnutelné, byť v mnoha případech velmi nespravedlivé. Dodejme, že uvedení „zlouni“ jako Walmart nebo Primark sice z rozpadlé továrny přímo odebírali zboží, nicméně tamní výrobny nevlastnili. Šlo jen o jejich dodavatele.

Obvinit přímo bangladéšské politiky, v jejichž parlamentu mají desetinu křesel zástupci domácího textilního průmyslu, by bylo svým způsobem odvážnější. Současná západní civilizace je ostatně historicky první, která se vyžívá ve vlastním sebemrskačství. Na to upozornil už známý antropolog Claude Lévi-Strauss. Snad si to celkově vzato zasloužíme, těžko říct. Nicméně situace bangladéšských dělnic, které pro nás vyrábí oblečení, se tímhle prázdným zpytováním ani trochu nezlepší.


Čtěte další komentáře Tomáše Plhoně:

Ekonomický skandál století

Mobilní revoluce v odpadkovém koši

Továrna na petice


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?
O prázdninách projedete méně. Benzín i nafta pořád zlevňují
Zákaz kožešinových farem ročně ušetří život více jak 20 000 zvířat, ale senátoři ho nechtěli schválit
Hypotéky 2017: Regulace má za důsledek unifikaci hypoték
OECD: Jak vysoké je maximální zdanění na straně zaměstnance?
Auta
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka…
Audi, BMW a Mercedes upraví software milionům starších dieselů. Kvůli emisím
Nástupce Bugatti Chiron bude muset přejít na elektřinu. Bez ní by už nezrychlil
Test motocyklu BMW S 1000 XR: Superbike na chůdách
Kvíz na pátek: Poznáte značku a model auta podle obrázku?
Technologie
Při instalaci nových hlavních verzí Windows 10 se zkrátí doba, kdy zařízení nelze používat
Alza to s elektromobily myslí vážně. Přidává další modely, nabídne levnější vozy i dodávky
AdwCleaner 7.0 odhalí více breberek a skenuje rychleji
Projekt otevřeného ne-x86 počítače žije. Talos II bude ještě letos, s IBM Power9 a za míň
OneDrive rozšiřuje zálohování starších verzí na všechny typy souborů
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít