Toxické špíně navzdory

18. května 2010, 13:31 - Martin Rychlík
18. května 2010, 13:31

Brněnské centrum má přispět k lepšímu zdraví obyvatel

Souvisí snad vznik nádorů s nedalekou průmyslovou zónou? Proč je Česko na špici ve výskytu rakoviny ledvin a střev? Mohou za to jen stravovací návyky, nebo i regionální znečištění? Které oblasti jsou toxickými látkami nejzasaženější? Co zlého způsobují hnojiva nebo zpomalovače hoření? A dají se vůbec ekologičtěji nahradit? Na otázky ohledně životního prostředí a zdraví obyvatel by již brzy mělo odpovídat Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, které spadá pod Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. „Naše koncepce je unikátní v tom, že dáváme dohromady chemický pohled na věc s pochopením dopadů na život a zdraví člověka. Dnes již máme hodně roztříštěných informací ohledně životního prostředí, ale nejsme schopni je dobře využívat. Našim cílem je hledání souvislosti. Environmentální problémy bývají často démonizovány; vzniká panika, ale je zapotřebí k věci přistupovat na naprosto seriózní úrovni,“ řekl týdeníku EURO profesor Ivan Holoubek, jenž je vědeckým ředitelem centra, které v únoru obdrželo na financování projektu CETOCOEN dotaci 544 milionů korun z EU. Celkové náklady na vybudování nových prostor, které budou otevřeny v lednu 2012, dosáhnou asi 685 milionů.

Užiteční pro stát i firmy Úkolem projektu CETOCOEN bude získávat data o reálném znečištění prostředí toxickými látkami a doplňovat je údaji o jejich působení na základě poznatků z laboratorních experimentů, toxikologických testů i matematických modelů. Souhrnné databáze mapující znečištění v konkrétní oblasti se pak budou porovnávat s již existujícími informacemi o zdravotním stavu lidí a nemocech v dané oblasti. Získaná data budou přístupná občanům, úředníkům ale i podnikům chystajícím nové provozy, aby snížily úniky škodlivin. Informace jsou potřebné i tam, kde je nutné likvidovat ekologické zátěže. „Jsou to duchové minulosti. Přetrvává něco, co jsme před lety používali, ale netušili, jaké to může mít dopady. A nyní nás to stojí miliardy,“ říká Holoubek, dle nějž je státní tendr na likvidaci ekologických škod za 115 miliard sice častým námětem politických her a půtek, ale tento problém tu zcela reálně existuje. „Mne spíše překvapuje, že se tato ekologická inventura dělá až teď – plných dvacet let po revoluci,“ dodává profesor, jenž na toto téma vypracovával pro ministerstvo životního prostředí i některé studie.

Tradice „čistějšího“ výzkumu Nové pracoviště však není projektem, který by spadl z nebe. „Nestavíme na zelené louce. Vycházíme z našich bohatých zkušeností, které s toxickými látkami máme,“ říká výkonná ředitelka Jana Klánová. Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, které bylo v souvislosti s realizací Cetocoenu založeno k 1. březnu 2010, navazuje svůj vědecký program na aktivity Výzkumného centra pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii, které se problematice účinku „jedů“ na člověka i ostatní organismy věnovalo čtvrt století. V roce 2002 získalo titul evropského Centra excelence pro chemii životního prostředí. Středisko přebere mnohé z aktivit původního pracoviště; bude například nadále působit jako Regionální centrum Stockholmské úmluvy pro budování kapacit a transfer technologií v regionu střední a východní Evropy. Pozornost se zaměřuje zejména na problém persistentních organických polutantů (POPs), což jsou škodlivé látky, jež dlouhodobě přetrvávají v sedimentech a kumulují se v organismech; u člověka nejčastěji v mateřském mléce. Typickým příkladem POPs je insekticid DDT, který nejenže zabíjel škůdce a také původce malárie – komára rodu Anopheles – ale přetrvával v potravním řetězci. A jak ukázala bioložka Rachel Carsonová, vedl k degeneracím a vymírání dravých ptáků. „Ovšem v boji s malárií nemáme za DDT prakticky adekvátní náhradu. Když něco zakážeme, měli bychom také vědět, jak lépe tyto látky nahrazovat. To se týká třeba i průmyslových zhašečů hoření. I podniky by si měly uvědomit svou odpovědnost a spolupracovat s námi,“ říká Holoubek, dle nějž vedl dlouhodobý vliv chemikálií ke snížení odolnosti lidské populace jako takové.

Celosvětově proti POPům! Brněnští vědci už v minulosti bodovali s monitoringem MONET, jenž byl vybudován jako celorepublikový systém pasivního měření kvality ovzduší. V průběhu pár let síť expandovala do celé střední a východní Evropy. „Systém se bude dále vyvíjet a poskytovat informace nezbytné pro budování databází. Naší ambicí je spolupráce s ústavy, které mají relevantní data jako třeba Český hydrometeorologický ústav nebo Státní zdravotní ústav. Postupně bychom rádi propojili i informace o zdraví obyvatelstva,“ říká docentka Klánová. K Monetu se připojilo i Fidži. „To byla pilotní studie, abychom věděli, nakolik lze náš systém využít v odlišném prostředí,“ dodává. Nyní se centrum ve spolupráci s OSN podílí na budování celosvětové sítě měřicích stanovišť pro sledování toxických látek v ovzduší, aby mohl být komplexně zhodnocen dopad POPs na prostředí i v rozvojových zemích. „Podobný nápad, jak propojovat data o škodlivinách a jejich vlivu, zraje samozřejmě i na jiných místech. Myšlenkově nejblíže nám je environmentální centrum Lancasterské univerzity v Británii nebo podobné pracoviště na Queenslandské univerzitě v australském Brisbane. Ti také spojují základní a aplikovaný výzkum. Dříve měli náskok v zázemí, ale za posledních deset let, zvláště poté, co jsme získali titul Centrum excelence, jsme se posunuli i my na jinou úroveň, nicméně se potřebujeme dále rozvíjet,“ říkají brněnští odborníci.

Co vznikne za půl giga? Vědecký program má sestávat z pěti pilířů: sledování distribuce chemikálií v životním prostředí, predikce environmentálního chování a rizik, vývoj biosenzorů a biokatalyzátorů, výzkum nových biotestů pro sledování účinků na živé organismy a vývoj informačních systémů. Centrum získá i novou budovu v bohunickém kampusu; součástí mají být unikátní přístroje, a tedy zajímavé podmínky pro mladé vědce. Již dnes centrum průběžně školí asi 50 doktorandů a vychová pár desítek diplomantů ročně. Garantuje tři vlastní studijní programy: chemii životního prostředí, ekotoxikologii a matematickou biologii. „Uvažujeme o vzniku nového oboru, zaměřeného na problematiku trvale udržitelného rozvoje, tzv. ,zelenou chemii´ a spolupráci s průmyslem. Směřujeme i k vazbám na zdravotní studia,“ připomíná Klánová.

Princ Charles na vizitě… Impaktované články a renomé lákají ze světa i zajímavá jména – prvním zahraničním vědcem, který nespolupracuje toliko externě, ale stal se přímo zaměstnancem, je profesor Gerhard Lammel z Institutu Maxe Plancka. „Ale očekáváme další posily. Vracejí se nám například pracovníci z dlouhodobých pobytů v Michiganu. Už šestým rokem též pořádáme mezinárodní letní školy, takže se do Brna dostávají výzkumníci z celého světa,“ tvrdí docentka. Budované prostory centra, s nímž se v březnu osobně seznámil i následník britského trůnu princ Charles, by jim měly nabídnout ještě atraktivnější, ale především výrazně funkčnější prostředí. Roční provoz bude stát 70 milionů korun. Uživí se? „Pevně tomu věříme. Více než 35 partnerů doložilo, že s námi mají přínosnou spolupráci,“ říkají vědci, kteří spoléhají na své schopnosti v čerpání grantů i na potenciál ve smluvním výzkumu. O poznatky mají zájem nejen obchodní partneři jako SITA, Českomoravský cement, Bochemie nebo Enantis, ale také ministerstva životního prostředí, zemědělství, průmyslu i zdravotnictví.

* BOX (foto lahvičky): Pětice výzkumných programů: 1. Nástroje pro sledování distribuce chemických látek v prostředí 2. Procesy ovlivňující osud chemických látek v prostředí 3. Vývoj biosenzorů a přírodních biokatalyzátorů 4. Toxické účinky chemických látek a přírodních toxinů na živé organismy 5. Environmentální rizika, modely a informační systémy Pramen: týdeník EURO * Nálepka: www.cetocoen.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče