Topolánkovo dilema

11. ledna 2008, 13:10 - Petr Nováček
11. ledna 2008, 13:10

Předseda ODS nemůže znát odpověď na vývoj ve straně, nebude-li zvolen Václav Klaus

Zpravodajský server Aktuálně.cz přinesl senzační informaci: Měsíc před volbou hlavy státu jsou politici vládní ODS přesvědčení, že mají pohromadě všechny potřebné hlasy k tomu, aby byl prezidentem znovu zvolen Václav Klaus. Tři zástupci ODS, kteří mají vyjednávání podpory pro Klause na starosti, prý získali podporu nejméně sedmi sociálních demokratů a až na jednoho či dva též všech lidovců, „jejichž podporu jsme získali dohodou o odluce církve od státu“ a „případný návrat Jiřího Čunka do vlády… už bude jen jakýsi bonus“. Zvolení Václava Klause považujeme v podstatě za hotovou věc, shrnul jeden z vyjednavačů, jenž skromně zůstal v anonymitě.

Můžeme se pouze dohadovat, zda a proč senzační zprávu „pustil“ novinářům předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř, šéf jejího senátorského klubu Jiří Stříteský, anebo sám předseda ODS a vlády Mirek Topolánek? To je totiž ona oficiální trojice, jež za ODS vyjednává Václavu Klausovi podporu.
Předsedkyně senátorského klubu ČSSD Alena Gajdůšková a šéf poslaneckého klubu téže strany Michal Hašek tvrzení onoho tajemného vyjednavače samozřejmě stroze odmítli. „ODS blafuje a jen opět potvrzuje úroveň své politické morálky, pokud tvrdí, že má ,koupené‘ hlasy sociálních demokratů pro prezidentskou volbu Václava Klause,“ prohlásila Gajdůšková. A podle Haška „je vidět, že nervozita a panika v ODS dosahují vrcholu a strana si není jistá ani hlasy vlastních 122 volitelů. Je to pouze chabý a průhledný mediální a psychologický trik ODS.“ Co by se psychologického triku týkalo, nezabral, poněvadž Jan Švejnar a jeho zázemí se děsem nezhroutili a zápas nevzdali. Jestliže se však občanským demokratům podařilo „koupit“ poslance Michala Pohanku a Miloše Melčáka, byť při veřejném hlasování o důvěře Topolánkově vládě museli podraz na dotud mateřskou ČSSD potvrdit, proč by měl být úspěch podobné taktiky ODS vyloučen při prezidentské volbě, jež bude tajná? Pokud je „pravdy trochu na šprochu“, že mezi senátory a poslanci ČSSD stýskajícími si po Zemanových časech pracuje pro Klausovo znovuzvolení Miroslav Šlouf, nějaký ten „obchod“ vskutku není vyloučen, byť Šlouf svůj vliv ve dnešní ČSSD popírá.
Z hlediska ODS je nasnadě, že se snaží pojistit. Nebude-li znectěn princip tajné volby, Václav Klaus asi nedostane všech 122 hlasů volitelů ODS, o téměř všech lidoveckých hlasech ani nemluvě. Majetkové vypořádání s církvemi je sice pro KDU-ČSL věcí zásadní, leč jako zákonná předloha se dostane do Parlamentu až několik týdnů po prezidentské volbě. Žádná politická dohoda s ODS či jiná deklarace lidovcům nezaručí, že budou-li volit Klause, projde pak i církevní zákon, jenž má už nyní v Topolánkově straně řadu kritiků. Indiskrece vyjednavačů ODS prostřednictvím Aktuálně.cz. byla však jistě adresována i do jejich vlastních řad. V ODS nepanuje přímo panika, jak tvrdí Michal Hašek, ale velká předvolební nervozita určitě. Léta vždy zdvořilý, konzervativně uměřený místopředseda ODS Petr Nečas by jinak asi předminulou sobotu v MF Dnes nepřirovnal Josefa Tošovského, Václava Fišera a teď Jana Švejnara k holoubkům, kteří se nám vybarvili. Nedegradoval by protivníka laciným bonmotem, že Švejnar k nám přijíždí jen občas, převážně za svým zubařem, a cituplně obecenstvu nevštěpoval, že ODS má svého vlastního kandidáta Václava Klause, který je „myšlenkově konzistentní a jasný…, bytostně spjatý s touto zemí, dýchá s ní, žije s ní. Spojuje s ní budoucnost svoji, svých dětí, svých vnoučat.“ Z Nečase vane nejistota a on ji ani nepopírá. Mezi 122 voliteli ODS nepředpokládá odpadlíka, ale „mohlo by se to stát jedině v tom případě, kdyby osobní zášť vůči předsedovi Mirku Topolánkovi převážila nad stranickou a osobní loajalitou a nad zdravým rozumem“.
Při troše fantazie si lze představit, jak Topolánkovi „přátelé“ z Tlustého „platformy“ i odjinud s poslaneckým a senátorským mandátem nechávají v tajné volbě Klause propadnout. Topolánka by znemožnili jako předsedu strany, který nedokázal zařídit, co bylo jeho povinností, a „otce-zakladatele“ Klause potupil. V takovém případě by vzápětí následoval mimořádný volební kongres ODS a pravděpodobně Topolánkovo svržení. Pravděpodobně, neboť Topolánek, pakliže by se mu koalice nerozsypala, by měl teoreticky možnost využít situace k definitivnímu převzetí otěží ODS a k odstraněním „páté kolony“ z funkcí a kandidátek. Prakticky by to však znamenalo, že Topolánkovo zázemí v ODS je opravdu silné, semknuté a schopné odolat předpokládanému náporu Klausovy enklávy, jíž by hrozil konec politických kariér. Není ale většina ODS a jejich příznivců vnitřně stále více spjata s Václavem Klausem než s Mirkem Topolánkem? Topolánek nemůže znát stoprocentně správnou odpověď a nemůže ani vědět, zda by se mladí místopředsedové Pavel Bém, Petr Bendl a nenápadný, leč vlivný Ivan Langer podřídili jeho autoritě, anebo si to při „čištění stájí“ vyřídili i s ním. A protože to Topolánek neví, bude pro něho bezpečnější učinit vše pro znovuzvolení Klause, i když i s prezidentem Švejnarem by se jinak domluvil.

Autor je komentátor Českého rozhlasu 1-Radiožurnálu

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče