Tomu dali, tomu víc...

15. října 2010, 15:18 - David Kasl
15. října 2010, 15:18

Kam míří odvody loterijních firem na „dobročinné“ účely?

Společnosti podnikající v hazardu odvedly za minulý rok 3,361 miliardy korun na veřejně prospěšné účely (VPÚ). Detailní vyúčtování odvodů na VPÚ, které ministerstvo financí zveřejnilo po několika urgencích týdeníku EURO předminulý týden, vyvolává stejně jako loni pochybnosti.

Atypická Sazka

Největší podpory se v loňském roce od loterijních společností tradičně dostalo sportu (viz Sport vede). Seřadíme-li si příjemce odvodů na VPÚ dle sportovního účelu, není překvapením, že nejvyšší částku – 863,6 milionu korun – získalo občanské sdružení Zelený ostrov od společnosti Sazka. Sdružení je majoritním akcionářem firmy Bestsport, která spravuje O2 arenu v pražských Vysočanech. Členy sdružení jsou akcionáři Sazky, tedy sportovní svazy. V tomto případě akcionáři loterijní společnosti prostřednictvím odvodů na VPÚ pouze navyšují svůj zisk. Z něho jde navíc drtivá většina nikoli na sportovní činnost svazů, ale na umořování dluhu za výstavbu arény, který dosahuje zhruba devatenácti miliard korun.
„Sazka je atypická. Z diskusí, zda její akcionáři mohou použít odvody na splátku dluhopisů, historicky vyplynulo, že mohou. Protože se to bralo tak, že hala je veřejně prospěšný účel, sportuje se tam,“ uvádí ředitel státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Karel Korynta. Přitom se ale nelze ubránit dojmu, že benevolence v nakládání s prostředky určenými na veřejně prospěšné účely se rozlévá i do dalších oblastí.
Mezi nejštědřeji obdarovávané patří tradičně například profesionální prvoligové fotbalové či extraligové hokejové týmy. Ty fungují převážně jako akciové společnosti, jejichž cílem je vytvářet pro své akcionáře zisk (to, že tomu tak ne vždy bývá, nesouvisí s „potřebností“ dotčených). Možnost odvádět i jim peníze určené na VPÚ však vyplývá mimo jiné ze zákona o podpoře sportu, který vymezuje jeho postavení ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti, a to ve všech formách tělesných činností, které si „prostřednictvím organizované i neorganizované účasti kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěžích všech úrovní“. Tedy i těch profesionálních.

Na Charouze!

Fotbalová Sparta například získala v minulém roce od provozovatelů loterií nejen na podporu a rozvoj mládežnického fotbalu, ale i na úhradu nákladů spojených s provozem sportovního areálu včetně hlavního stadionu a hrací plochy či na náklady spojené s organizací zápasů a přípravu mužstev 30,3 milionu korun. Nejvíce, rovných 20 milionů, od sázkové kanceláře Fortuna, která je zároveň generálním partnerem klubu.
Kam se ovšem všechny více či méně známé sportovní kluby hrabou na občanské sdružení Junior Racing Klub. Tomu totiž loterijní firmy přispěly částkou 89,5 milionu korun (odečteme-li odvod Sazky sportovním svazům, je to zhruba deset procent všech prostředků odvedených na VPÚ všemi provozovateli hazardu na sportovní účely). Nejštědřejším donátorem klubu byl Bonver Win s 39 miliony následovaný společnostmi Paradise Casino Admiral a Admiral Global Betting (po devíti milionech).
Mezi účely, na něž měly být odvody použity, se v přehledu ministerstva vnitra kromě těch sportovních dle smlouvy objevuje také Program výchovy mladých talentů motoristického sportu a účast mladých jezdců v rámci seriálu Le Mans Series a legendárního závodu 24 hodin Le Mans.
S takovou podporou by o tomto klubu mělo být zatraceně slyšet. Jenže při hledání klubu na internetu se v souvislosti s ním objevuje pouze závodník Petr Charouz, syn Antonína Charouze, a to například ve výsledcích Mistrovství České republiky v autocrossu z roku 2005. Junior Racing Klub sídlí v Praze na adrese Těšnov 1, kde má sídlo společnost Charouz Group Antonína Charouze či firma BPA sport marketing, jež je výhradním marketingovým partnerem Českého svazu ledního hokeje.

Sami sobě

Po sportu a obcích si nejvíce z peněz odváděných na veřejně prospěšné účely ukrojily nadace. V tomto případě většina peněz odtekla do organizací založených přímo provozovateli loterií. Například Nadace Děti-kultura-sport loni získala od loterijních firem celkem 185,6 milionu korun (což byla více než polovina všech odvodů nadacím). Z toho 176,3 milionu od společnosti Synot Tip (ta převedla na VPÚ celkem 312,8 milionu korun, viz TOP 10). Zřizovatelem zmíněné nadace je zakladatel holdingu Synot Ivo Valenta a členkou správní rady nadace Jitka Valentová. Současné znění zákona o loteriích založení vlastní nadace umožňuje.
Stěžejním programem nadace je Grantový plán pro Zlínský kraj, do něhož je v letošním roce vyčleněno 25 milionů korun, jak uvádějí její internetové stránky. Nadace rovněž pořádá akce pro děti či Slovácké slavnosti vína. Výroční zpráva za rok 2009 podle manažerky nadace Gabriely Jelínkové momentálně není k dispozici a „právě se tvoří“.
Podobně jako Synot Tip odvedla vloni největší porci prostředků na VPÚ „své“ Nadaci Škola hrou i loterijní společnost Viktoriaplay. Její předseda představenstva Miloš Vajner a předsedkyně dozorčí rady Lidie Vajnerová figurují rovněž ve vedoucích pozicích zřizovatelů nadace, společností Fair Play a Fair Play Trend. Ani Nadace Škola hrou své aktivity netají a na jejích webových stránkách jsou k dispozici výroční zprávy.
Hlavní činnost nadace se soustředí na poskytování zlevněných balíčků služeb pro školy či organizace trvale pracující s dětmi či skupiny seniorů do libereckého Centra Babylon. Nadace tyto balíčky zčásti dotuje. Jak ale vyplývá z obchodního rejstříku, předsedou představenstva akciové společnosti Centrum Babylon je stále týž Miloš Vajner z loterijní Viktoriaplay, která vloni nadaci odvedla 36,7 milionu korun (na VPÚ odvedla firma celkem 37,3 milionu).

Vyvolení imigranti

U přehledu odvodů na sociální účely bije do očí náklonnost loterijních firem občanskému sdružení Brána-Kapura. Tomu loni přišlo na účet celkem 52,4 milionu korun (téměř 40 procent všech prostředků odvedených na sociální účely). Z toho 30 miliony přispěla společnost Helvet Group na tisk 80 tisíc kusů publikace Poradna pro integraci. Ředitelka občanského sdružení Poradna pro integraci Petra Kratošková o zmíněné publikaci nicméně neslyšela. „Podobné brožury většinou zadává ministerstvo vnitra, aby byly odborně zpracované,“ říká. Její sdružení hospodařilo v loňském roce s 10,4 milionu korun.
Týdeníku EURO se podařilo získat kontakt na předsedu sdružení Karla Ševce. „Pracujeme se zahraničními dělníky, imigranty a podobně. Poskytujeme jim porady, konzultace,“ sdělil Švec týdeníku EURO. Pro zmíněnou publikaci prý existovala „nějaká distribuce, nejsem si jistý, jestli ji ještě máme, už bude rozebraná“. Brána-Kapura získala také šest milionů na „kurzy pro imigranty a azylanty“ od společnosti Forbes Game. Patnáct milionů poskytla společnost Campa – Net na adaptaci imigrantů a azylantů, právní poradnu a výuku českého jazyka.
Kromě adresy v Mladé Boleslavi, kterou lze vyhledat v seznamu občanských sdružení na stránkách ministerstva vnitra, není na internetu po činnosti Brána-Kapura vidu ani slechu.
O sdružení Brána-Kapura nikdy neslyšela ani ředitelka sdružení pro příležitosti mladých migrantů Meta Zuzana Vodňanská: „O sdružení neví ani naše koordinátorka vzdělávacích aktivit, která má přehled o poskytovatelích jazykových kurzů pro cizince,“ dodává Vodňanská, jejíž sdružení pracuje s ročním rozpočtem okolo pěti milionů korun, z nichž většina putuje z evropských fondů nebo ministerských grantů.
Jakým způsobem se tedy na sdružení Brána-Kapura mohou cizinci obracet, když nelze ani na internetu nalézt přímé spojení? „Máme kamarády Ukrajince, kteří zde pracují,“ odpovídá Karel Švec. (Dle statistik ministerstva práce a sociálních věcí u nás bylo na konci roku 2009 legálně zaměstnáno celkem 79 tisíc Ukrajinců a Ukrajinek.) Na dotaz, kolik cizinců prošlo jazykovými kurzy sdružení, Švec reagoval slovy, že by se musel podívat. „Učitelé jsou vždy nasmlouvaní,“ dodal předseda.

Paní lékárnice

Je s podivem, jak málo prostředků z odvodů na VPÚ se loni dostalo do oblastí, jako je školství nebo zdravotnictví, o ekologii nemluvě. I v tom málu ale zarážejí někteří příjemci odvodů.
Jedním z nich je Lékárna pro zdraví 2007. Společnost s ručením omezeným se sídlem v Zábřehu, která provozuje mimo jiné nonstop internetovou lékárnu, získala loni od společností Synot Tip, Bonver Win a AGH VLT celkem 2,2 milionu korun. Například na rekonstrukci objektu, bezplatné poradenství, pořízení movitých věcí sloužících k provozu lékárenského zdravotnického zařízení, na rozšíření nabídky lékárenských služeb pro veřejnost včetně poradenství v oblasti péče o zdraví pro veřejnost ve městě Mohelnice.
Tomu se říká veřejně prospěšné podnikání. Kdyby ovšem jednatelka lékárny Helena Kulinová nebyla tou dobou kromě lékárnice zároveň členkou zastupitelstva města Mohelnice (za ČSSD)…

Málo skutků

Ministerstvem financí zveřejněný seznam všech příjemců odvodů loterijních firem na veřejně prospěšné účely je místy velmi tristní čtení. Není divu, že jakékoli snahy o větší transparentnost a možnost kontroly dosud selhávaly. Daleko od pravdy zřejmě nebyl již loni místopředseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval, když pro Český rozhlas uvedl: „Obávám se, že zneužitých dotací může být i více než polovina.“
Ještě v srpnu stála ve vládním prohlášení sebevědomá proklamace: „Vláda přistoupí k vyššímu zdanění loterií a hazardu. Příjmy v této oblasti budou zdaňovány jednotnou sazbou 20 procent. Daň bude příjmem státního rozpočtu.“ Vláda místo skutků nakonec schválila „jen“ menší novelu, která posiluje pravomoci obcí při regulaci hazardu na jejich území a pokerové turnaje definuje jako kasinovou hru. „Smyslem novely bylo, aby byla účinná pokud možno od ledna příštího roku. Kdyby se radikálně zasahovalo do hospodaření provozovatelů, tak by se to nestihlo. Určitě to vyvolá i širší diskusi,“ tvrdí šéf státního dozoru Korynta.
Možná by neškodilo konečně přestat široce diskutovat a začít alarmující situaci řešit.

(rozhovor)
Karel Korynta
Dobrovolný přeplatek? Všechno kontrolovat nemůžeme, říká ředitel státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi

Zatímco dle červencového přehledu výsledků loterií za rok 2009 činil předepsaný odvod loterijních firem na veřejně prospěšné účely (VPÚ) 3,314 miliardy korun, z detailního vyúčtování vyplývá, že provozovatelé hazardu odvedli na VPÚ ve skutečnosti o téměř padesát milionů korun více.

EURO: Jak je možné, že skutečné odvody na veřejně prospěšné účely byly vyšší? KORYNTA: Možnost tady je. Loterijní firmy mají pásma, ve kterých se pohybují: dle výše části výtěžku odvádějí na VPÚ šest, osm, deset, patnáct nebo dvacet procent. Často podle potřebnosti dávají více než oněch požadovaných dvacet procent. V minulosti třeba i Sazka dávala svým akcionářům více a bylo to tolerované. Domnívám se, že rozdíl vznikl právě tím, že společnost odvede více, než je její povinnost.

EURO: Z čeho ale tyto prostředky navíc odvádějí? KORYNTA: Doufám, že se jednou dopracujeme k tomu, že budeme zkoumat i tyto případy, kdy provozovatel přeplatí předpis. Protože může jít o přelévání prostředků, ze kterých měl odvést daně. Tam je samozřejmě toto nebezpečí.

EURO: Kdo kontroluje hospodaření loterijních firem? KORYNTA: I když je loterijní činnost osvobozená od daní, provozovatelé kromě ní provozují i bary, restaurace nebo hotely a tam jsou jako každý jiný daňový poplatník kontrolováni příslušným finančním úřadem.

EURO: Považujete za veřejně prospěšný účel i provozní náklady společnosti s ručením omezeným? KORYNTA: Ve vyúčtování se to objevuje. Když mi řeknete provozní náklady společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, rozhodně vám odpovím, že prostředky na VPÚ nejsou určeny na provoz těchto společností. Muselo by se jít do důsledků, do čeho se použily. To znamená kvalitní kontrolu, která zatím, obávám se, nebyla. Od 1. ledna bychom měli činnost státního dozoru posílit o zhruba 160 specialistů.

EURO: Dle zákona o loteriích podléhá použití prostředků na VPÚ schválení státního dozoru a je součástí povolení pro provozování loterie. Nelze zabránit zneužití již v povolovacím řízení? KORYNTA: Provozovatel by měl dopředu sdělit, komu prostředky dá a na co je příjemce použije. V našich rozhodnutích bychom měli uvádět, že budou prostředky použity přesně na ten účel pro konkrétní společnost. Praxe je taková, že se to historicky z rozhodnutí vypustilo a pouze se konstatuje, že prostředky musejí být využity na VPÚ ze zákona.

EURO: Proč se státní dozor vzdal možnosti kontroly? KORYNTA: Bylo mi vysvětleno, že tento postup vznikl historicky. Praxe ukázala, že provozovatel může změnit účel použití, nebo příjemce nedodá podklady a provozovatel by pak nemohl prostředky dát někomu jinému. Ve všech případech bychom museli měnit povolení.

EURO: Kontrolujete, zda příjemce použil odvody na dohodnutý účel? KORYNTA: Na odboru státního dozoru je nás celkem šestnáct. Je patrné, že všechno kontrolovat nemůžeme. Doklady ani faktury se k nám ani nedostanou. Od příjemce je dostává provozovatel a má povinnost je mít u sebe pro případ kontroly finančního úřadu. Státní dozor již ale nemůže kontrolovat konečného příjemce. Většinou však jde o plátce daně, takže tam je možnost klasické daňové kontroly.

EURO: I u občanských sdružení? KORYNTA: Tam je to horší. Mohou to ale být i fyzické osoby, jako vozíčkáři a podobně.

(tabulka1)
Sport vede Přehled odvodů na veřejně prospěšné účely v roce 2009 dle jednotlivých účelů (v mil. Kč)

Sport: 1762,784 (52,4 %)
Obce: 735,618* (21,9 %)
Nadace: 342,668 (10,2 %)
Kultura: 228,532 (6,8 %)
Sociální: 136,942 (4,1 %)
Zdravotnictví: 95,971 (2,9 %)
Ekologie: 36,823 (1,1 %)
Školství: 21,954 (0,7 %)
Celkem: 3361,292

Poznámka: *Včetně 505,6 milionu z místních poplatků za provoz klasických výherních hracích přístrojů, které šly do obecních rozpočtů na veřejně prospěšné účely. Pramen: Ministerstvo financí ČR

(tabulka2)
TOP 10 Největší provozovatelé loterií dle výše odvodů na veřejně prospěšné účely (VPÚ) v roce 2009 (v mil. Kč)

Společnost*Celkový odvod na VPÚ
Sazka*865,6
Synot Tip*312,8
Bonver Win*147,7
Fortuna*115,4
Auto Games*103,9
Campa – Net*93,1
Admiral Global Betting*89,1
Forbes Game*48,7
Slot Game*45,5
gate seven*44,1

Pramen: Ministerstvo financí ČR

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče