Tomáš Prouza: Solidarita, jen když se hodí

13. prosince 2015, 20:00 - Tomáš Prouza
13. prosince 2015, 20:00

Demokratická a prosperující Ukrajina je klíčovým zájmem nejen Česka, ale i celé Unie. Rusko to ví a využívá dodávky plynu jako nástroj moci.

Jedním z nejčastěji opakovaných slov v souvislosti s migrační krizí je solidarita. Měla by být základem všeho, co v Evropě děláme – ale jak se zdá, někteří se solidaritou ohánějí, jen když se jim to hodí.

Příkladem může být příprava energetické unie, která má šanci přetvořit základy fungování evropské energetické politiky a svým způsobem celé Evropské unie. Základním pilířem energetické unie je „energetická bezpečnost, solidarita a důvěra“.

Nejen Česká republika, ale celá střední a východní Evropa vnímají zajištění energetické bezpečnosti jako stěžejní a strategické téma, a proto jsme energetiku zvolili jako klíčovou oblast pro naše současné předsednictví ve visegrádské čtyřce (V4). Ve střední Evropě jsme si jisti tím, že právě posilování vzájemné solidarity a důvěry tvoří základ energetické bezpečnosti Evropské unie.

Utažené kohouty

Již v reakci na plynové krize v letech 2006 a 2009 Česká republika dokázala, že solidaritu a důvěryhodnost považuje za základ své energetické politiky. Investovali jsme nemálo finančních prostředků a energie do výrazného navýšení strategických zásob zemního plynu a do vytvoření infrastruktury, která umožňuje obousměrné toky v našich plynovodech. Díky těmto opatřením jsme v případě potřeby schopni pomáhat našim sousedům.

Můžeme tak zamezit situaci z ledna 2009, kdy byly v důsledku Gazpromem utažených kohoutů slovenské domácnosti ohrožené mrazem. Stranou jsme nestáli ani v době, kdy vrcholila rusko-ukrajinská krize a ukrajinský energetický sektor byl ohrožen.

Právě díky obousměrným konektorům a zpětným tokům zemního plynu jsme společně se Slováky pomohli ukrajinským domácnostem a průmyslu v době, kdy neproudil plyn z Ruska a hrozilo, že se ukrajinská ekonomika zastaví a Ukrajinci začnou uprostřed zimy mrznout. Princip solidarity považujeme za stěžejní i v českém předsednictví ve visegrádské skupině. Důkazem je společné prohlášení ministrů zodpovědných za energetiku podepsané v Ostravě v polovině září.

Visegrádské země v něm důrazně podporují zachování transportu zemního plynu přes Ukrajinu a Slovensko. Znovu jsme potvrdili naše dlouhodobé úsilí o pomoc Ukrajině a podporu reforem ukrajinské ekonomiky. Do ukrajinské státní pokladny putují z tranzitních poplatků nemalé prostředky – jen v roce 2014 se jednalo o tři miliardy dolarů (v roce 2013 to bylo dokonce o miliardu více a i letos, v době napjatých vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou, se předpokládají výnosy z tranzitu ve výši dvou miliard dolarů), z nichž lze financovat nezbytnou reformu celého ukrajinského energetického sektoru.

Jednou ze základních dohod Evropské unie po ruské agresi vůči Ukrajině bylo zachování Ukrajiny jako tranzitní země pro dovoz ruského plynu do Evropy a zajištění dostatku prostředků pro provedení ekonomických reforem. Bez příjmů za tranzit plynu bude pro ukrajinskou vládu velmi obtížně uskutečnit reformy, které jsou pro vybřednutí ze složité ekonomické a politické situace nezbytné.

A bez reforem a zlepšování ekonomické situace Ukrajiny bude budování fungujícího a demokratického státu v našem sousedství ohroženo, ne-li znemožněno. Stabilní, demokratická a prosperující Ukrajina je přitom naprosto klíčovým zájmem nejen ČR, ale i celé Evropské unie.

Rusko to samozřejmě dobře ví, a pokud může, využívá dodávky plynu jako nástroj moci. Tím spíš by proto Evropská unie měla táhnout za jeden provaz a v duchu vzájemné důvěry a solidarity čelit ruské zbrani v podobě zemního plynu. Solidarita pro nás vždycky byla – a nejen v energetice – o činech, a nikoli o slovech.


Přečtěte si: Bruegel: Nové naleziště plynu v egyptských vodách může změnit Blízký východ


O to více nás zaskočila zpráva o tom, že ruský Gazprom plánuje společně s konsorciem vybraných energetických společností realizovat projekt Nord Stream II – jinými slovy vytvořit další přímou propojku mezi Německem a Ruskem, která obejde všechny země mezi nimi.

Jakákoli německá (či dokonce evropská) podpora realizaci Nord Streamu II zcela popírá ideu solidarity s Ukrajinou a zcela přehlíží geopolitickou realitu na naší východní hranici. Z hlediska Německa se přitom jedná o projekt, který pravděpodobně prospěje jemu samotnému, zatímco jiným státům výrazně ublíží. Největší dopad bude mít samozřejmě na Ukrajinu, ale výstavbu Nord Streamu II výrazně pocítí i Slovensko a další země východní a jihovýchodní Evropy.

Krátkozraká rozhodnutí

Pokud se na Nord Stream II podíváme optikou České republiky, z ekonomického hlediska nepředstavuje žádnou tragédii. Nicméně jako země, která si prošla více než 40 lety ve východním bloku a která zažila okupaci v roce 1968, nehodláme povyšovat ryze ekonomické zájmy nad základní evropský princip solidarity a obětovat jim vzájemnou důvěru mezi klíčovými spojenci. Česká republika bude proto i nadále usilovat o posílení energetické bezpečnosti nejen pro sebe, ale i pro celý region střední a východní Evropy.

Příkladem projektu, který má potenciál zvýšit energetickou bezpečnost hned několika regionů, je tzv. Severojižní propojení. Tato série plynovodů táhnoucí se z polského Ústí nad Svinou až na chorvatský Krk nejenže posílí regionální infrastrukturu, ale zároveň také přivede do EU zkapalněný zemní plyn (LNG).

Diverzifi kace zdrojů a tras je nedílnou součástí zajištění bezpečnosti dodávek a energetické bezpečnosti jako takové. Musí ale probíhat tak, aby jejím výsledkem byla hra s pozitivním součtem, a nikoli obětování těch, kteří se spoléhají na naši pomoc.

Krátkozraká rozhodnutí a jednostranné zájmy nesmějí zastínit solidaritu a ohrožovat důvěru mezi partnery. V okamžiku, kdy na tyto dva atributy rezignujeme, ohrožujeme základní pilíře evropské integrace. Pokud naši partneři chtějí, aby s nimi bylo zacházeno solidárně a získali naši podporu v případech nouze, musejí se oni sami chovat jako důvěryhodný partner.

Autor je státním tajemníkem pro evropské záležitosti


Čtěte také:

Ukrajina musí zůstat hlavní trasou pro tranzit plynu, říká Mládek

Rozšíření Nord Streamu jde proti zájmům EU, říká Česko a další země

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče