TOMÁŠ JEŽEK: Kapitálový trh nebyl dostatečně regulován

02. května 2006, 00:00 - JAROSLAV SCHEJBAL
02. května 2006, 00:00

Spoluautorem myšlenky kuponové privatizace byl Tomáš Ježek, který v letech 1990 až 1992 zastával také post ministra privatizace. Poté šéfoval Fondu národního majetku.

Spoluautorem myšlenky kuponové privatizace byl Tomáš Ježek, který v letech 1990 až 1992 zastával také post ministra privatizace. Poté šéfoval Fondu národního majetku.

Jak dnes hodnotíte s odstupem téměř patnácti let kuponovou privatizaci?

 

Samotná kuponová privatizace jakožto proces proběhla bezchybně. Pak ovšem nastaly obrovské problémy, těsně po ní v důsledku opožděného a koncepčně vadného zákona o investičních společnostech a fondech. Třetina lidí, kteří investovali prostřednictvím fondů, byla kvůli tomuto špatnému zákonu okradena. Za tuto fázi však odmítám odpovědnost. Já jsem se podílel na kuponové privatizaci pouze do voleb roku 1992, to bylo dávno předtím, než k rozkrádání majetku došlo. Zmiňovaný zákon byl v rukou federálního ministerstva financí, v jehož čele stál Václav Klaus.

V čem byl hlavní problém zákona o investičních společnostech a fondech? V tom, že neodděloval majetek zakladatele a majetek investorů. Zakladatel fondu tedy ovládal i majetek akcionářů a mohl si s ním dělat, co chtěl. Snažil jste se na tyto chyby alespoň upozornit? Fond národního majetku, kde jsem tehdy byl předsedou prezidia, poslal tehdejšímu ministru financí Klausovi dopis, v němž na výše zmíněné problémy poukazoval, ale nikdy se nedočkal odpovědi. Mohl být za špatným zákonem úmysl, nebo to byla pouze neznalost? To, že musí být majetek zakladatele a investorů oddělen, odborníci z nižších pater hierarchie ministerstva financí dobře věděli. Museli to vědět, protože je to jedno z kanonických pravidel vyvinutých pro kolektivní investování v zemích s rozvinutým kapitálovým trhem. Kolik majetku bylo rozkradeno? Zhruba padesát miliard korun. Vidíte ještě kromě zákona o investičních fondech další zásadní chyby?

Díky odporu ministerstva financí také dlouho neexistovala Komise pro cenné papíry, která vznikla až v roce 1998, tedy o pět let později, než bylo třeba. Šokem pro mě byla schůzka 15. prosince 1996, na kterou si kromě mě pozval Václav Klaus všechny své přátele z finančního trhu a tam se přede mnou dohadovali, jak dlouho mají trh ještě nechat bez dozoru, aby mohla proběhnout koncentrace kapitálu.

Nemohlo být více podniků prodáno zahraničním investorům?

Kuponovou metodu privatizace jsme použít museli, protože tady nebylo dost zahraničního ani domácího kapitálu. Byl tu také český nacionalismus. Přesto jsme však do června roku 1992 zprivatizovali velké množství společností do zahraničních rukou. Tento trend však zastavila Klausova vláda, která vyhlásila takzvanou českou cestu privatizace. Zahraničním investorům říkali, že si musí počkat, až bude majetek v soukromých rukou, a pak ať si ho koupí. *

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče