Tomáš Ježek: Ekonomika trpěla pod smrtícím nástrojem centrálních plánovačů

14. listopadu 2014, 06:12 - Tomáš Ježek
14. listopadu 2014, 06:12

V listopadu roku 1989 za sebou česká ekonomika měla dlouhou cestu postupné likvidace tržního hospodářství a jeho transformace v hospodářství centrálně plánované. K této transformaci docházelo postupně krok za krokem a velmi organizovaně. Základy tohoto neblahého procesu byly položeny již v roce 1945 Benešovými znárodňovacími dekrety.

Každá trafika

Naplno se ovšem v nastaveném směru pokračovalo po roce 1948, kdy se české hospodářství dostalo pod vedení komunistické strany. V roce 1960 bylo slavnostně vyhlášeno dobudování základů socialismu a na důkaz tohoto „úspěchu“ byl v nové ústavě změněn i název státu na Československou socialistickou republiku.

To poté, co byly v jakési perverzní touze komunistů po čistotě a dokonalosti do mrtě zlikvidovány poslední zbytky českého soukromého vlastnictví sloužícího k podnikání – pod státní křídla zamířily i činžovní domy, dílny, obchůdky. Doslova a do písmene každá trafika na rohu ulice se pak stala součástí a adresátem státního plánu.

Celý tento proces měl charakter postupného a v zásadě spořádaného úpadku, během něhož nedocházelo k nějakým viditelným nebo dramatickým zlomům. Ve srovnání s první republikou se ale změnilo skoro všechno.

Jakousi společenskou setrvačností však zůstaly na dlouhou dobu zachovány některé mravní hodnoty vštěpované během staletého vývoje českým lidem výchovou doma i v práci: pracovitost a pracovní návyky, úcta ke vzdělání a k učitelům, obětavost a v neposlední řadě obecně sdílené přesvědčení, že krást se nemá. Excelentní úroveň si dokázalo dlouho udržet české střední školství.

To všechno spadlo komunistům po jejich puči do klína a oni to dokázali využít, zapojit do plnění svých plánů a pak zcela lživě vydávat za úspěchy socialismu. Jenomže také ony hodnoty se nutně začaly drolit a upadat, protože byly odtrženy od svých základů, na nichž jedině mohly po léta vyrůstat a prosperovat: od soukromého vlastnictví a od osobní odpovědnosti. Ty byly velmi důsledně vymýceny a zničeny.

Zvrácenosti v plné nahotě

V důsledku toho všeho zastihl listopad 1989 českou ekonomiku i společnost ve stavu značně zuboženém léty socialismu. Ta léta byla dostatečně dlouhá na to, aby se jedna po druhé v plné nahotě ukázaly všechny zvrácenosti tohoto ekonomického řádu. Podniky se nesnažily minimalizovat náklady, naopak se velmi obratně naučily vodit centrální plánovače za nos a vyšší výrobu jim nabízely jen za příslib většího a ještě většího přídělu státních zdrojů.

Všem chyběly pracovní síly, protože nikdo neměl chuť ani zájem zastat více práce. Každého takového aktivního jedince by čekaly jen další a větší úkoly bez jakékoli motivace. Gigantické plýtvání a gigantická výrobní spotřeba byly pro centrální plánovače jen samozřejmým podnětem k dalšímu rozšiřování výrobních kapacit a v důsledku k ještě většímu ničení přírody a životního prostředí. U každé vsi byl zdaleka cítit chov prasat, ale na vepřové se v obchodech stály fronty.

Aby centrální plánovači udrželi tento šílený systém v chodu a v rovnováze, používali jeden „geniálně“ účinný nástroj, totiž přerozdělování. Měli moc odčerpávat zdroje jedněm podnikům, o nichž soudili, že jich tolik nepotřebují, aby je přidělili jiným, a udrželi je tak při životě. A tuto moc bohatě a soustavně využívali.

Přerozdělení odpisů

Předmětem přerozdělování přitom byly i odpisy. A odčerpávání odpisů ve prospěch „důležitějších“ cílů centrálního plánu mělo obzvláště devastující účinky. Celá města a celá ekonomická odvětví postupně chátrala, protože peníze na opravy a údržbu domů i strojů se přečerpávaly jinam. S tím, jak celková efektivita ekonomiky upadala a zdrojů tím ubývalo, tlak na přerozdělování jako nástroj udržování systému v chodu samozřejmě dál a dál rostl.

Chátrání a likvidace přírody byly v době před sametovou revolucí asi ze všeho nejpatrnější a nejcitelnější. Lidé v severních Čechách už ani nemohli pořádně dýchat, a proto se protesty proti režimu šířily hlavně z těchto míst.
Transformace započatá ihned po listopadu 1989 se ze všech těchto důvodů musela nejprve zaměřit na obnovu soukromého vlastnictví a tržního hospodářství vůbec.

Tím přirozeně odumřel či alespoň zakrněl do patřičnějších mezí onen smrtonosný nástroj centrálních plánovačů – přerozdělování. Proces znárodňování měl charakter postupného a v zásadě spořádaného úpadku.

Autor je ekonom, pedagog a bývalý ministr privatizace


Čtěte také:

Při transformaci se improvizovalo, tvrdí Zeman. Šok to pro nás nebyl, říká Klaus

Singer zpochybňuje statistiky: Ekonomika rostla více, než se uvádí

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Chcete změnit zdravotní pojišťovnu? Máte čas do 30. září, jinak až za půl roku
Čínské turbulence na trhu s kryptoměnami
Nepovinný PES by měl podnikatelům usnadnit práci. V čem a jak?
Co je dobré vědět o superhrubé mzdě?
Polil vás v hospodě číšník? Kdo to zaplatí?
Auta
Malý crossover XC40 má po premiéře. Bude to první Volvo s…
Kolik toho doopravdy utáhne nový Land Rover Discovery? Možná se budete divit
Mitsubishi oživí jméno Evolution. Bude to koncept spojující vše, co fanoušci nenávidí
Lamborghini Huracán Super Trofeo Evo je „levná“ cesta k závodění
Člověk převlečený za sedadlo? Ano, i to je při vývoji autonomních vozů potřeba
Technologie
Další průšvih s 10nm procesem Intelu? Některé čipy Cannon Lake byly údajně odloženy
Děravý CCleaner byl nakonec zákeřnější. Cisco doporučuje obnovu systémů ze zálohy
Hotová informační průtrž. Google za dva týdny přestaví tyhle smartphony a počítače
Vyšla přelomová verze Minecraftu pro mobily, konzole a Windows 10
HEIF podporují Dropbox a Google Photos, zato OneDrive (a Windows 10) nikoli
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít