Tomáš Janeba: Číňané důvěřují rolexkám z Prahy

12. prosince 2013, 10:51 - Jan Müller
12. prosince 2013, 10:51

Byznys s luxusními hodinkami jako by téměř neznal slovo krize, sezona či předvánoční nákupní šílenství. „Nemáme sezonu jen před Vánocemi, ale celých dvanáct měsíců. A krize? V letech 2008 až 2012 jsme zaznamenali nárůst obratu o 60 procent,“ říká Tomáš Janeba, ředitel společnosti Carollinum, která patří Tamaře Kotvalové. Ta má v Praze na luxusní obchodní třídě Pařížská hned čtyři obchody s hodinkami a šperky.

E15: Čím to je, že se vám daří tak růst i během krize?

Povedlo se to díky zvýšenému prodeji dražších modelů hodinek. A svou roli sehrálo i otevření Simple Concept Storu se špičkovou francouzskou módou. A také to, že na místě obchodu Dunhill jsme otevřeli butik Rolex. Ale krize na nás v každém případě také dolehla.

E15: Jak přesně?

Vlastně jsou tu dva trendy. Na jedné straně mají někteří klienti, kteří by si chtěli koupit luxusní hodinky, větší psychologickou bariéru, protože cítí všeobecnou ekonomickou nejistotou. Ale jiní klienti zase právě kvůli nejistotě ukládají své peníze do umění, zlata nebo právě hodinek.

E15: Kolik vašich klientů je domácích?

Možná až dvě třetiny tvoří domácí klientela, na kterou se zaměřujeme nejvíc. Protože turista tady jeden den je a druhý den není. Kdysi nejvíce kupovali Američané a Japonci. Dnes nejsou ani v pomyslné první desítce. Ještě nedávno nejvíce kupovali Rusové, ale dnes už jsou to Číňané a turisté z Tchaj-wanu, ale i z Koreje nebo Thajska.

E15: Čím jsou Asiaté specifičtí?

Jsou zvyklí vozit dárky z cest, takže nakupují. A víte, že v Číně se dnes uctívá kult prestižních západních značek. Navíc když koupí rolexky v Praze, mají větší důvěru v to, co kupují.

E15: Takže ani vysoká hodinařina není imunní vůči padělkům?

V Číně se padělá úplně všechno, z hodinek nejvíce právě Rolex. Existují i různé cenové úrovně padělků podle kvality.

E15: Poznal byste je od originálu?

U některých to může říct jen hodinář, až když hodinky otevře. Jsou totiž padělky, které používají originální díly. Je těžké je odhalit. Rolex používá pro výrobu pouzder a náramků ultra tvrdou ocel, tu nejlepší na světě. A jako padělatel si můžete nechat udělat ocel, která vypadá, že je stejně dobrá. Až po čase člověk zjistí, že se mu hodinky nadměrně poškrábaly, může mít alergickou reakci na nesprávnou slitinu nebo ocelové pouzdro dokonce začne korodovat.

E15: Které značky jsou dnes nejvíc v kurzu?

Dlouhodobě jsou nejžádanější značky Rolex a Patek Philippe. V Rusku je třeba nyní hodně populární Roger Dubuis, v Číně zase Vacheron Constantin.

E15: Jaký je rozdíl mezi značkami Rolex a Patek Philippe?

Obrovský. Jsou to dva naprosto odlišné světy, řekl bych protipóly. Zároveň ale obě značky produkují špičkovou kvalitu. Rolex vyrábí možná třicetkrát více kusů než Patek. Patek je z tohoto pohledu symbolem exkluzivity. U nejkomplikovanějších modelů této značky musí zájemce dokonce vyplnit formulář a samotný prezident Pateku, pan Stern, ho vyhodnotí a usoudí, jestli je dotyčný „hoden“ hodinky Patek Philippe nosit. A nikdy nevíte, kdy přesně ty hodinky dostanete. Musíte měsíce nebo spíš roky počkat.

E15: O jaké ceně se bavíme?

Hodinky Patek Philippe se pohybují v řádech statisíců až milionů korun, ale můžete pořídit i model za dvacet milionů. To je ale opravdu výjimka.

E15: V čem je výjimečný Rolex?

Všechny díly si dělají sami, přestože jejich produkce je obrovská. Jako jediní hodináři na světě mají povolení odlévat si vlastní zlato. Mají i vlastní maziva, prostě všechno mají pod kontrolou. Jestliže Patek stojí více na té nejjemnější mechanice, ruční práci a komplikacích, Rolex má naopak velkou variabilitu číselníků, náramků a velikostí, aby si tam hodinky vybral opravdu každý. To se odráží i v ceně. Patek pod 250 tisíc korun nekoupíte, ale za sto tisíc už máte rolexky.

E15: Jaké značky jsou nejlepší z hlediska investice?

Tytéž. Nemění své modely tak dramaticky jako třeba jiné značky, čili je tam velká kontinuita.

E15: A zhodnotí se i historické modely?

Kdybyste si koupil rolexky v sedmdesátých letech a měl to štěstí, že daný kus je vzácný, třeba že jde o limitovanou sérii, dnes ho klidně prodáte stokrát, možná i tisíckrát dráž. Stačí, že máte kus ze série, která se třeba nevyráběla dlouho. Místo ní začali tehdy třeba vyrábět skoro stejné hodinky, ale s jinými číslicemi na ciferníku nebo s jinou barvou. A už to má obrovský cenový efekt.

E15: Vím, že v tomto směru spolupracujete i s investičními bankéři.

Čím dál více bankéřů se zajímá o tyto takzvané alternativní investice. Jsem dalek, abych někomu sliboval, že za deset let bude mít určitý model nějakou přesnou hodnotu. Ale můžete vytipovat modely a řady, u nichž je zhodnocení velmi reálné.

E15: A jak je to s likviditou zánovních hodinek?

Nebudeme si nic nalhávat: to zjistíte, až když je chcete prodat. Jako u diamantů. Ale i v Česku je řada sběratelů, kteří je koupí. A my jsme schopni je doporučit.

E15: Stává se často, že vaši zákazníci chtějí nebo musejí hodinky prodat?

Jen jednotlivci.

E15: A co ženy? Prý se teď na luxusní hodinky přímo vrhly.

O tomto trendu už delší dobu slýchám, ale v reálu ho moc nevidím. Asi máme v Praze malé zpoždění. Posledních pět let jsme také slýchali o Číňanech nakupujících kvanta hodinek a až do loňska jsme u nás v obchodě Číňana téměř neviděli. Asi i ty ženy k nám teprve dorazí.

E15: Ženy také často kupují hodinky jako šperk, což může vyhovovat spíš vaší konkurenci u Cartiera nebo Diora.

To je částečně pravda. Opravdová hodinařina je přece jen především technická záležitost. Projevuje se to i tak, že muž chce partnerce koupit dárek, něco skvělého, třeba Patek Philippe. Ale ty se téměř neprodávají s quartzovým strojkem. Baterka a Patek Philippe prostě nejdou k sobě. Jenže ženám zase často nevyhovuje, že musejí hodinky natahovat. Pokud tedy nekoupí samonatahovací, které se udržují v chodu pohybem ruky.

E15: Jak dlouho vlastně hodinky na jeden nátah vydrží?

Standard rezervy nátahu je 42 až 44 hodin. Ale jsou i hodinky, které vydrží třeba deset dní. U Lange & Söhne je model, který vydrží dokonce 31 dnů. U hodinek s automatickým nátahem existují takzvané time movery, do kterých hodinky upnete, a ty pak zůstávají stále natažené.

E15: Dělají vůbec ti nejlepší hodináři quartzové hodinky?

Třeba Lange & Söhne quartzové hodinky nedělá vůbec. Rolex má skoro všechnu produkci samonatahovací. Tato značka ostatně jako první uvedla princip automatu do sériové výroby. Patek Philippe má jednu řadu dámských hodinek quartzovou, ale to je vše.

E15: Carollinum je v hodinářském byznysu už skoro dvacet let. Už se vám obměnila generace klientů, chodí si vybírat hodinky děti původních klientů?

Na Západě je u hodinek silná kontinuita. S nadsázkou řečeno, jako má každá rodina svého lékaře, má i svého klenotníka nebo hodináře. Naší ambicí bylo budovat tento dlouhodobý vztah. A jak říkáte, už se objevuje nástupnická generace. Carollinum je ostatně rodinná firma, její zakladatelka už do chodu společnosti zapojila dvě své dospělé děti.

E15: Koupí někdo desetiletému dítěti rolexky?

Jsou to výjimky. Ale třeba když jdou děti na gymnázium, dostávají občanku, rodiče jim k tomu koupí lepší hodinky.

E15: Jakou značku?

Určitě je zajímá značka Hamilton, kde je vstupní relace někde na pěti až sedmi tisících korunách a šplhá se k 50 tisícům. A když dítě dospěje, může dostat třeba Baume & Mercier, což je řemeslně značka hezká a cenově dostupná.

E15: Jsou hodinářští výrobci pořád ty staré rodinné firmy?

Drtivá většina hodinářského průmyslu je dnes v rukou korporací. Jsou tu tři velká uskupení: Richemont, Swatch Group a LVMH. Například pod koncern Richemont spadá Cartier, Montblanc, IWC, Piaget, Baume & Mercier, Panerai, Lange & Söhne, Vacheron Constantin, Roger Dubuis a další. Swatch Group má zase Breguet, Blancpain, Omegu, Rado, Longines, Tissot, Certinu a tak dál. LVMH je například Zenith, Louis Vuitton nebo Dior.

E15: Nezmínil jste ani Rolex ani Patek Philippe.

A to jsou výjimky. Patek je stoprocentně rodinná firma, čtvrtá generace, i když už to není ta rodina Pateků, která značku založila. A Rolex je nadace. Je to tak zhruba od poloviny padesátých let, kdy se zakladatel firmy Hans Wilsdorf, který neměl děti, snažil firmu ochránit před převzetím. A tak udělal nadaci, která přispívá na řadu filantropických aktivit. Jednou z nich je projekt, v němž se některý slavný umělec rok stará o někoho mladého talentovaného. Projektu se účastní třeba choreograf Jiří Kylián. Tento projekt vyjadřuje filozofii Rolex: předávat řemeslo z generace na generaci.


Tomáš Janeba (40)

Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Kariéru začínal v Komerční bance, ale už od roku 1997 pracuje pro Carollinum. Je ženatý a má dvě děti.


Čtěte také:

V Pařížské ulici se válčí o Fashion Week

Kotvalová otevře další luxusní obchody v Pařížské ulici v Praze

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče