Tomáš Fiala: Brutal Assault by mohl být každoročně vyprodaný festival

19. července 2015, 14:35 -
19. července 2015, 14:35

Už za necelé tři týdny vypukne v jaroměřské pevnosti Josefov další ročník metalového festivalu Brutal Assault. Z malého setkání metalových fanoušků vyrostl během let v masovou akci pro tisíce lidí z celého světa. Stále však naráží na řadu překážek. "O subkultuře, ve které se pohybujeme, pořád panují nějaké předsudky," říká organizátor Tomáš Fiala z agentury Obscure Promotion.

Letošní ročník Brutal Assault bude jubilejní. Nabídne kolem stovky kapel na třech pódiích. Bude nějakým způsobem výjimečný?

Žádná absolutní specialita se neplánuje. Možná bude výjimečný tím, že za těch 19 let jsme se organizační věci snad trochu naučili a tušíme, jakým směrem se ubíráme. Budeme se proto snažit, aby byl aktuální ročník co možná nejlepší, aby nastavená laťka zůstala minimálně na loňské úrovni, případně se o trochu zvýšila.

Bude letošní ročník větší než loňský, který přilákal téměř 15 tisíc lidí? Pokud porovnáte předprodeje a celkový rozpočet akce…

Předprodeje se nám docela daří. Vypadá to, že překročíme loňská čísla. Rozpočet zůstává v podstatě stejný jako loni. Nemyslím si, že by jubilejní ročník hrál nějakou významnou roli.

Jak velký je vlastně rozpočet Brutal Assaultu. Jak se jeho velikost vyvíjela v minulosti?

Brutal Assault pořádáme s původním organizátorem Martinem „Shindym“ Brzobohatým od 10. ročníku. Ze začátku to byly rozpočty v řádu statisíců, později v řádu milionů. Nyní se pohybujeme v řádu desítek milionů.

Kolik z toho rozpočtu tvoří honoráře kapel?

Řekl bych, že kolem 55 až 60 procent.

Která kapela byla v historii Brutal Assaultu nejdražší?

Stoprocentně Slayer na loňském ročníku. V jejich případě se bavíme o milionech korun.

Brutal Assault je žánrově úzce vymezená akce. Liší se nějak financování takového festivalu oproti velkým komerčním?

Na jednu stranu máme třeba míň peněz od partnerů a sponzorů. Ale na druhou stranu jsou naši návštěvníci víc loajální, než u jiných festivalů. Velká část jich jezdí každoročně v podstatě bez ohledu na lineup. To je asi největší rozdíl mezi komerčním a našim „komunitním“ festivalem.

Brutal Assault je výjimečný tím, že 70 procent návštěvníků přijíždí ze zahraničí. Jak moc je tenhle stav běžný?

Úplně běžný není, i když české žánrové festivaly typu Obscene Extreme nebo Fluff fest na tom budou asi také podobně. Festival Mighty Sounds je víc „český“, ale to procento cizinců tam bude taky vysoké. Obecně bych řekl, že čím žánrově vyhraněnější festival, tím spíš přitáhne lidi z daleka.

Znamená to, že sledujete víc trendy v zahraničí? Ovlivňuje vás to v dramaturgii?

Řekl bych, že v tom je spíš kombinace tří věcí. Zaprvé koncerty děláme dlouho, takže už víme, co má smysl. Zadruhé jsme stále hudební fanoušci. Zatřetí určitě sledujeme zahraničí. Například v Americe probíhá každoročně Maryland Death Fest, kde je v poslední době příklon hodně ke starším kapelám, žánru stoneru a obecně „špinavějším“ kapelám. My to nějakým způsobem reflektujeme, ale i bez toho se snažíme dramaturgicky Brutal Assault oživovat o zajímavé žánry a umělce.

Na jednu stranu máme třeba míň peněz od partnerů a sponzorů. Ale na druhou stranu jsou naši návštěvníci víc loajální, než u jiných festivalů

Takže existují i v metalu nějaké trendy, které následujete?

Tím směrem nejdeme.

Brutal Assault svým názvem i hudebním zaměřením musí být stále vnímaná jako okrajová zábava pro pár "podivínů". Narážíte na předsudky?

Věřím, že už se to zlomilo a že jméno Brutal Assault tady pozitivně rezonuje víc než kdy jindy. Na druhou stranu pokud si vezmu objektivně velikost té akce, pořád jsme trošku podhodnocení. Což je dáno tím, že o subkultuře, ve které se pohybujeme, pořád panují nějaké předsudky. Pár partnerů takovými předsudky stále ještě trpí.

Na druhou stranu máme třeba skvělé zázemí v Jaroměři a Josefově obzvlášť. Starosta Jaroměři nám na začátku pomohl, že se za Brutal Assault postavil. Najednou všichni zjistili, že je to skvělá akce. Ovšem nejvíc nás v Josefově drží tamní podnikatelská lobby. V celém regionu je totiž řada drobných podnikatelů, kteří z festivalu mají určité tržby. Ti už pochopili, že je lepší něco si vydělat a vydržet trochu hluku, než si nevydělat vůbec.

Jak je na tom Brutal Assault s partnery?

Máme několik svých stálých partnerů, snažíme se je rozšiřovat. Na druhou stranu nechceme jít cestou megalomanského komerčního festivalu, kde partneři budou naše návštěvníky obtěžovat na každém kroku.

Kolik peněz z rozpočtu tvoří finance od partnerů?

Zhruba třicet procent.

V případě jedné velké nápojové firmy jsme byli zmínění v jejich výroční zprávě s poznámkou „festivaly podobného typu příště nebrat“

Je to obecně problém žánrových festivalů, že nenacházejí partnery?

To záleží na festivalu. V souvislosti s Brutal Assaultem uvedu příklad. S partnery si většinou domluvíme spolupráci na jednom ročníku na zkoušku. Po skončení akce pak obě strany vyhodnotí, zda to bylo přínosné. Do budoucna pak spolupráci prohlubujeme. V případě jedné velké nápojové firmy jsme však byli zmínění v jejich výroční zprávě s poznámkou „festivaly podobného typu příště nebrat“, a to i přesto, že se jim akce z finančního hlediska rozhodně vyplatila. To je v našich podmínkách klasický předsudek. Prostě nechtěli být s podobnou akcí spojovaní.

Jak s takovým postojem dá bojovat?

Snažit se přesvědčit lidi, že doba je jinde. Nebo se dá změnit jméno festivalu.

Změna názvu byla někdy ve hře?

Spíš ne. Brutal Assault se i se svým jménem blíží maximální kapacitě areálu v Josefově. Nemáme v plánu se stěhovat ani změnit dramaturgii v nějaký komerčnější projekt.

Kam se dá Brutal Assault ještě posunout?

Tím, že budeme zkvalitňovat dramaturgii a služby. Mohli bychom z toho vytvořit každoročně vyprodanou akci, která bude dobře fungovat.

A co třeba jít cestou blízkého festivalu Obscene Extreme v Trutnově, který má svoje "pobočky" v zahraničí (například v Mexiku, Kanadě apod.) ?

Předně, Čurby (hlavní organizátor Obscene Extreme – pozn. aut.) dělá všechny festivaly po celém světě úplně sám. Nicméně i když tam je hodně úskalí, ta myšlenka je hodně zajímavá. Kdysi jsem o tom hodně přemýšlel, že bychom z Brutal Assaultu udělali cosi jako putovní festival. Momentálně ale na to nemáme energii a kapacity.

Na festivalem Brutal Assault stojí promotérská agentura Obscure Promotion, která sama o sobě dělá koncerty v Česku a na Slovensku už od roku 2002. Daří se tím uživit?

Daří. Samozřejmě nám hodně pomáhá Brutal Assault, který může platit část aktivit Obscure Promotion. Je to ovšem oboustranně výhodná spolupráce. Nějakým způsobem to funguje a po letech už nejsme v červených číslech. Nicméně nejde o lukrativní podnikání. Byznys organizování koncertů je jako jízda na horské dráze.

Je český a slovenský trh něčím specifický? Co tuzemský posluchač?

Mám vypozorováno, že Českou republiku začíná koncertní svět vnímat jako zemi západní Evropy. Když nějaká kapela jede západoevropské a následně východoevropské turné, tak Česká republika bývá často jako jediná země bývalého východního bloku v té západoevropské části turné.

Pokud jde o tuzemského posluchače, ten je specifický v tom, že je hodně konzervativní. Jinými slovy, trochu déle v Česku trvá, než se tady nějaká hudba prosadí. Ale zase o to delší dobu pak v těch lidech „zůstává“.

Dotýká se vás nějakým způsobem krize hudebního byznysu?

Kapel se to dotýká negativně asi víc než dost. Pro nás jako pro promotéry je situace spíš opačná. Od té doby, co kapely nemají žádné velké peníze z prodaných hudebních nosičů, o to víc hrají koncertů. Současně s tím také víc lidí začalo chodit na koncerty. Skoro by se dalo říct, že „neprodávání“ hudby pomohlo živé hudbě. Možná to do jisté míry funguje tak, že čím méně utratím za nosiče, tím více mám peněz na koncerty.


Čtěte také:

Hudební festivaly čelí rostoucím nákladům, některé to neustojí

Hromadné financování láká čím dál známější umělecká jména

Hudební léto v Praze nabídne různé žánry, velký festival chybí

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče