TOMÁŠ BAŤA: Nebuďte byrokratický stát!

15. května 2006, 00:00 - MILAN ADÁMEK
15. května 2006, 00:00

Čeští podnikatelé mají i v globalizované ekonomice šanci prosadit se. Myslí si to Tomáš Baťa mladší, pokračovatel slavné dynastie ševců, kteří obuli svět. Vidí ale dvě podmínky úspěchu. Stát nesmí podnikatele zatěžovat byrokracií. A podnikatelé musí být vedeni nejen ke vzdělání, ale i k morálce.

Jak hodnotíte polistopadový rozvoj podnikání v České republice, jste s ním spokojený? Musím přiznat, že se mi líbí. Nakonec se přišlo na to, že je potřeba se dívat na světové podnikání a ekonomický vývoj a neomezovat se jen na jednu zemi nebo nejbližší okolí. Takové omezení platilo za dob začátků mého otce, a to je dnes už víc než sto let. Líbí se mi, že podnikatelé dnes uvažují o příležitostech. Podobně jako kdysi otec, který říkal: Nebojíme se budoucnosti -polovina lidí na světě chodí bosa. To znamená, že viděl ty obrovské podnikatelské příležitosti, které ho neustále hnaly dál a dál. Myslím, že současní čeští podnikatelé uvažují podobně. A konečně líbí se mi také to, že se tady prolíná směs domácích podnikatelů a směs mezinárodních investic. Mezinárodní zkušenosti se sem hrnou. To je velmi důležité. Pravda, je to situace trochu obrácená, než byla ve Zlíně ve dvacátých letech. Tenkrát se hrnuli zahraniční podnikatelé k nám, aby se poučili z našich zkušeností. Ale to nevadí. Důležité je, že se dokážeme učit jeden od druhého. V čem myslíte, že se čeští podnikatelé nejvíc vypracovali, v čem se jim daří? Čeští podnikatelé dokázali za staletí, že dovedou podnikat skoro všude ve světě. A i když jim to bylo po válce znemožněno, dokázali se k tomu vrátit, velice rychle vybudovat nové firmy a opět rozšiřovat své podnikání za hranice. Svět nečeká, ten se nyní globalizuje a nerozděluje se jen na určité skupiny států. Jak hodnotíte podnikatelské začátky svého otce? On nebyl žádný zázrak. Byl to chlap z Valašska. A přesto první obchod s botami otevřel v Číně už v roce 1927. Kdyby to tam nebyli Japonci rozbili a komunisti nerozkradli, tak by tam dnes byla vyvinutá síť mnoha a mnoha set obchodů. Čím toho hlavně dosáhl? Nebál se, vyhledával příležitosti, zkoušel nové věci a byl plný podnikatelského nadšení, které dokázal přenést na ostatní. Dnes vidím mladé podnikatele, studenty na zlínské univerzitě, talenty, kteří přicházejí hledat zaměstnání v lokálních i v mezinárodních firmách, jaké mají nadšení do toho světového podnikání. To znamená, že mají to hlavní, co potřebují. A peníze? Můj otec, když začínal, taky neměl peníze. Firma byla zadlužená a v bankrotu. Co bychom měli v podnikání zlepšit? Ačkoliv všeobecné znalosti ekonomie jsou velmi důležité, výchova a školství by se měly zaměřit i na základní podnikatelské zásady. Můj otec se zabýval výchovou hospodářského myšlení a obecně uměním hospodařit. Byl přesvědčen, že hospodářské myšlení a jednání musí růst přímo s nejniternější potřebou člověka, že se mu má stát tak přirozeným jako schopnost chodit nebo mluvit. Proto žádal, aby tato schopnost byla pěstována a záměrně rozvíjena v dítěti již od nejmladších let. Vyučování má vycházet ze způsobu života, v jakém žáci žijí doma a směřovat k tomu, aby tento život zlepšilo. Myslíte si, že má Česko šanci plně se zapojit do celosvětové ekonomiky? Ano, ale jako podnikatelský stát. Ne byrokratický! Musí to být otázka podnikatelů, zejména mladých, kteří se musejí spojovat s podnikateli z jiných částí světa a musí k tomu mít dostatek svobody, volnosti, prostoru. Víte, nejvyšším ideálem živnostníka musí být touha po vzrůstu, touha po rozvoji. Vůle rozšiřovat svůj podnik je cennější kapitál než peníze a síla mocnější než elektřina. Každý živnostník je velkým nebo malým podle toho, jak velkým či malým se cítí ve své duši. A co by podnikatelé pro to měli udělat? Je důležité, abychom poznali sami sebe. Můj otec nabádal: vynaložme úsilí, abychom poznali o sobě a o světě pravdu. Nelžeme a nelichoťme si, avšak nedopusťme také, aby nám lhali a lichotili druzí. Starejme se o sebe, neboť takto nejlépe prospíváme své rodině, svým bližním, své obci a svému státu. Velká většina lidí chová přesvědčení, že velkého majetku nelze nabýt poctivou prací. Když se zase vrátím k myšlenkám svého otce, říkal, že velké závody se dají řídit a budovat jen nejvyšší poctivostí, to jest nejpříznivějším dělením získaných hodnot na všechny účastníky. Čím vyšší morálka obchodníků a výrobců, tím bohatší společnost, celá země. Nemůže býti bohatství tam, kde jsou lidé zaměstnáni vzájemným podváděním. Máte radost, že se v Česku lidé hlásí k odkazu vašeho otce? Samozřejmě mám radost. Je to pocta. Abych vám řekl pravdu, je to sentimentální. Například když univerzita ve Zlíně nese po více než sedmdesáti letech opět Baťovo jméno. |TOMÁŠ BAŤA MLADŠÍ Narodil se roku 1914 ve Zlíně Tomáši a Marii Baťovým. Přestože byl synem továrníka a nejuznávanější osobnosti na Zlínsku, prošel si ševcovským řemeslem od základů jako každý jiný mladý muž Baťova podniku. Ve 30. letech organizoval zřízení továrny na výrobu obuvi ve Švýcarsku. Před okupací Československa hitlerovským Německem odešel do USA, kam se skupinou spolupracovníků přenesl část majetku a založil firmu Bata. V čele firmy se sídlem v kanadském Torontu stál do 80. let, kdy vedení převzal jeho syn - vnuk Tomáše zakladatele. Po roce 1989 firma Bata uvažovala o návratu do rodného Zlína a obnovení Baťovy značky v tehdejším Československu. V té době však již silná konkurence levné asijské výroby a zadluženost firmy Svit tomu zabránila. Rodinná firma Bata nakonec zprovoznila jen malou továrnu v Dolním Němčí a síť prodejen. Tomáš Baťa mladší v Česku od roku 1989 podporuje aktivity navazující na předválečnou tradici hospodářské výchovy a podnikání a pomáhá průniku českého průmyslu na trh Spojených států. |

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče