Tma na konci tunelu

05. ledna 2009, 00:00 - Pavel Páral
05. ledna 2009, 00:00

Ani plán podepřený stamiliardovými výdaji nás před dopady recese neochrání.

Spíše černou kroniku než seriózní ekonomický výhled musí připomínat prognóza vývoje českého i světového hospodářství v příštím roce. Pokud bude množství špatných zpráv v příštích týdnech ještě akcelerovat, čeká nás v nejlepším případě nulový růst a prudké zvýšení nezaměstnanosti, nejspíše vyšší než analytiky avizovaných sedm procent. Lze rozhodně uvítat, že premiér Mirek Topolánek hodlá zřídit jakousi radu moudrých, která by sestavila racionální plán protikrizových opatření, ale ani ten nejlepší plán podepřený stamiliardovými výdaji nás před dopady světové recese příliš neochrání. Ta komise je dobrá jen k tomu, aby viditelně demonstrovala aktivitu vlády v boji s recesí. Velká část veřejnosti je totiž v rozporu s realitou přesvědčena, že politici mají schopnost vývoj hospodářství nějakým zázrakem zvrátit. A když veřejnost něco chce, musí politik konat, i kdyby měl splachovat peníze do toalety.

Bumerang investičních pobídek

Nejpostiženějším odvětvím je v tuto chvíli automobilový průmysl. Sklízíme tak odměnu za politiku investičních pobídek, která z nás udělala automobilovou monokulturu extrémně závislou na německém trhu. Nejpostiženější bude zřejmě mladoboleslavská Škoda, která již zavedla čtyřdenní pracovní týden na čtvrt až půl roku a není vyloučeno, že další omezení ještě přijdou. To rozhodně nestačí vyrovnat náběh výroby v nošovické továrně Hyundai. Dopad bude tragický zejména pro dodavatele automobilek, kteří byli již v minulých letech přitlačeni k dramatickému omezování nákladů a je otázkou, zda jsou na tom nyní finančně tak, aby mohli přežit omezení výroby. Hutní provozy potom silně pocítí dopad poklesu cen oceli. Není vyloučeno, že dojde k další konsolidaci v sektoru a některé severomoravské hutě budou měnit majitele.

Do ztrát se mohou propadnout také společnosti zabývající se dovozem, zpracováním a prodejem ropných produktů. Světové ceny ropy, na jejichž růstu do loňského podzimu slušně vydělávaly, svůj pokles zřejmě jen tak brzy nezastaví. Vysoká konkurence bude tlačit na ceny benzinu a nafty u pump, a to postihne jak rafinerie, tak distribuční firmy, terým budou klesat marže. Spotřebitel se nejspíše dočká nejnižších cen benzinu za posledních deset let.

Existenční potíže zasáhnou malé a střední firmy s nedostatkem vlastního kapitálu. Kromě snížení objemu zakázek, které nemusí být až zdaleka tak dramatické jako v případě automobilek, či hutí, je zasáhne, či spíše již zasáhl, credit crunch, čili zastavení úvěrování ze strany komerčních bank. Ty zvyšují objem držené hotovosti pro případ mimořádných událostí a nepůjčují, zejména na provozní financování, což je velký problém.

Zlaté časy exekutorů

Nedostatek provozního kapitálu se pravděpodobně velmi rychle projeví v nárůstu platební neschopnosti firem, které, nebudou-li mít peníze od banky, tak břemeno financování výroby přenesou na dodavatele. Časy hojnosti tedy čekají na exekutory a konkurzní správce.

Ti budou mít zřejmě jako jediní v Česku zakázek více, než budou schopni uspokojit.

Vláda se bude snažit s krizí bojovat, a podle posledních vyjádření premiéra je ochotna uvolnit šedesát až osmdesát miliard korun, je však otázkou, jakým způsobem a v jakých programech. Největší chybou by bylo zcela evidentně snižování DPH a přímé zvýšení plateb občanům formou zvyšování mezd státních zaměstnanců, či sociálních dávek, protože jako malá a otevřená ekonomika pokrýváme většinu spotřeby dovozem a dotace spotřeby je pak jen subvencováním zahraničních výrobců.

Racionálním opatřením by bylo rychlé snížení sociálního pojištění placeného firmami o půl procenta, tak jak to navrhuje Svaz průmyslu. Pozitivní by rovněž bylo snižování podnikových daní, nebo alespoň větší ochota finančních úřadů snižovat zálohy na daně, protože jestli s něčím mají firmy opravdu potíže, tak je to snižování hotovosti.

Nejúčinnější nástroj v boji s krizí bude mít v rukou Česká národní banka, pokud se zaměří na ovlivňování kurzu koruny, který klesl na hodnoty kolem 26,70 za euro a bude ho směřovat k ještě slabším hodnotám. To poskytne českým exportérům tu nejlepší možnou podporu ve špatných časech, kterým se sice nevyhneme, ale které jednou skončí i bez vládní podpory. Nebo možná spíše i jí navzdory, byť zatím vidíme na konci tunelu jen samou tmu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče