Tlustý může smečovat

23. května 2008, 15:28 - (red)
23. května 2008, 15:28

Kapitola 129

Není nad systémový přístup! * Májkou ke zdraví * Dvojí metr * Nastřelovači * Neúprosná logika

Není nad systémový přístup!

Hypotetická situace: Na Evropu letí větší počet nepřátelských raket najednou. Žádná z nich by však neměla trefit cíl na území České republiky. „Nastanou situace, kdy bude třeba se rozhodnout. Například: Poletí jedenáct raket a my máme jen deset protiraket, tím by bylo zajištěné, že Česká republika bude vždycky chráněna. Že raketa namířená na nás se vždycky sestřelí,“ vysvětluje Veronika Kuchyňová-Šmigolová, šéfka odboru bezpečnostní politiky Ministerstva zahraničí ČR. Přímo ve smlouvě tato přednostní ochrana uvedena není, vyplývá to ale z faktu, že se Češi budou podílet na přípravě prováděcích plánů pro případ útoku. Jinými slovy, budeme moci ovlivnit tyto plány v náš prospěch. Tolik Lidové noviny z 15. května 2008.
Čtenář si jistě oddychl. Díky radaru jsme prominenti! Haleluja! Pak však emoce klesnou a začne pracovat šťouravý český mozek. Ve smlouvě to není, z čeho to tedy vyplývá? Z faktu, že se budeme podílet na přípravě plánů, a proto to budeme moci ovlivnit? Ono vítězoslavné tvrzení tedy není systémovým předpokladem? Budeme pouze připuštěni, abychom to mohli ovlivnit? A co když se nám to nepovede? Kdo všechno se bude pokoušet ovlivnit typovou situaci, kdy je obranných raket méně než útočných, ve svůj prospěch? A co když za čas třeba ani nebudeme připuštěni k ovlivňování? A co je to za systémové uvažování, že někteří budou připuštěni k plánování, aby se mohli pokusit je ovlivnit ve svůj prospěch? Neviditelná ruka trhu i zde? Nebo co?
Mnoha lidem se zdá uvedený počet členů americké obsluhy radaru nadsazený - co by tu, u všech rohatých, dělalo 250 „Amíků“? Zdá se však, že postup plánovačů byl poučen znalostí situace, která bude popsána dále, a že tudíž valnou část posádky bude tvořit mnoho duchovních, delegovaných do americké armády, zastupujících různá náboženství a státy. Proč duchovních?
No, to takhle jednou plula loď a kapitán si nechal svolat posádku a cestující a oznámil jim: „Mám pro vás špatnou zprávu. Loď nabírá vodu a do přístavu nedoplujeme. Dobrá zpráva je, že dostanete alespoň plovací vesty. Mimochodem, umí se někdo z vás modlit?“
Přihlásí se jeden duchovní pastýř.
Kapitán pokračuje: „Takže vy, statečný muži, vy se začněte modlit. Máme totiž o jednu vestu méně.“

Májkou ke zdraví

Při návštěvě obchodu se zdravou výživou v pražské poliklinice Budějovická se pravidelný zákazník obvykle omezuje na nákup svých oblíbených druhů potravin. Když však pro inspiraci podrobí zkoumání vitrínu s vystavenými produkty, může si na okamžik připadat jako v Jiříkově vidění. Vedle šmakounů, tofu, zeleninových paštik a kozího sýra totiž trůní velká skleněná dóza s barevným nápisem Májka. Musí se podívat dvakrát a pak nevěřícně položí dotaz prodavačce - opravdu mě neklame zrak a vidím, co vidím? Ta ani nehne brvou a odvětí, že je tomu skutečně tak. Zaměstnanci zdravotního zařízení si ji žádají.
Inu ovšem, ti jsou přece pravými arbitry toho, co je zdravé. Bude zajímavé sledovat, zda v případě jejich požadavku doplní prodejna sortiment i o špekáčky s neodolatelně nízkou cenou. Nebo rovnou i o cigarety či alkohol.

Dvojí metr

Na případu Barmy se fatálně prokazuje dvojí metr americké administrativy. Po několika marných a trapných pokusech zdůvodnit vojenskou invazi do Iráku se odůvodnění nakonec ustálilo na jakési americké starosti o lidská práva Iráčanů, která jim zlý diktátor odpíral. Ne, že by tomu někdo věřil, ale je to šikovně postavené, proti obhajobě lidských práv (i když jde jen o fiktivní zástěrku) se špatně argumentuje.
Nyní ale, Američané, vpřed směr Barma! Sami jste si upletli na sebe bič, budete muset svrhnout barmskou vojenskou juntu, protože to, co předvedla a předvádí, je šílené! Odpírat zahraniční pomoc lidem postiženým katastrofou, to je hrubost nejvyššího kalibru! Předřazování kvazipolitických zájmů (volby) nad osudy katastrofou postižených obyvatel je úděsné!
Zde má tedy washingtonská administrativa možnost vyvrátit námitku, kterou vůči jejímu angažmá ohledně dodržování lidských práv po celém světě namítaly již neblahé paměti komunistické režimy. Nepřesvědčí-li však Washington o svém vyváženém přístupu ke všem, bude platit to, čeho jsme se vlastně dost báli: Že ten minulý režim měl v něčem pravdu, když Západ osočoval z naprosto instrumentálního (zne)užívání problematiky lidských práv.

Nastřelovači

Zdá se, že lídři ODS již rozptýlili poslední mráčky nejasností nad svými ideovými základy: Nejde o vědecký, ale o vulgární materialismus. A priori sobecký a nevzdělaný. Pracuje bez předběžných analýz a následných propočtů a vše válcuje jen silou a mocí včetně „vnitřního disentu“, jak se na „pravicovou stranu leninského typu“ sluší a patří.
Nejpoužívanější vědeckou metodou je trhovecký nástřel, o němž se pak trhovecky smlouvá. Takto byla například nastřelena výše církevních restitucí - aby to byla cena natolik tučná, že se ze soka stane spříseženec, který pak pomůže na oplátku, a napakují se obě strany.
Pak se v mezidobí, opět bez analýz a diskusí, jaksi zprostředka nastřelila nová podoba zpravodajského systému. Natolik chvatně a nekvalitně, že z toho i některým soukmenovcům spadla čelist. No nic, zpravodajci něco snesou. Na uklidnění se jim přisype do žlabu a nebude se od nich chtít nic víc, než aby potichu konzumovali rozpočet a tvářili se tajuplně. Vláda jim zaflikuje jejich průšvihy (třeba různě se světem potulující disky s daty) nebo soukromá „šmé“ - a oni budou připraveni na oplátku doslova sloužit ve vládním (pardon, státním) zájmu.
Největší mlaskání se však ozývá z ministerstva zdravotnictví, kde se porcuje pořádný krajíc. Také bez předběžné analýzy, porovnání, oponentur, diskuse o variantách a snahy najít pro výsledné řešení co nejširší podporu obyvatel. Krví zalité oči chamtivců totiž v občanech vidí jen stádo pojištěnců, které chce podrobit tortuře, v Evropě nejen nevídané, ale v kulturním světě prostě nemyslitelné. Oni pojištěnci se však pomalu chápou volebních lístků. Kdo bude rychlejší?

Neúprosná logika

„Restituční rebelové“ uvnitř ODS chtějí, aby vláda poslancům doplnila podklady, na jejichž základě dospěla k 83 miliardám, které by stát měl vyplatit církvím jako náhradu za nevydaný majetek. Žádost těchto rebelů však není interpretována v prostém a doslovném smyslu, ale „mezi řádky“ je čteno, že prý takto chtějí rozbít koalici a přivodit pád vlády. To by však znamenalo, že jiná odpověď na požadavek „restitučních rebelů“ prostě není, tudíž že žádné korektní podklady k objasnění konstrukce restituční částky neexistují. Jedině takto by měla původně nevinná a logická žádost skutečně takové fatální důsledky a vedla by jednoznačně a bez jakýchkoli pochyb až k pádu vlády.
„Konkrétní částka nepředstavuje pouze odhadnuté pozemky či nemovitosti, ale je to součást celé dohody vlády, státu a všech církví v zemi,“ nahrál šéf poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř „rebelujícímu“ poslanci Vlastimilu Tlustému na smeč: „V restitucích slovo dohoda neexistuje. Existuje jen právní nárok. Jakmile do restitučního zákona připočítáte cokoli nad rámec tohoto právního nároku, je to zpochybnitelné a žalovatelné.“
Z toho vyplývá, že za tuto skrumáž nemohou poslanci, kteří se jen dožadují příslušných podkladů pro řádný výkon svého poslaneckého mandátu, ale že si tuto šlichtu navařila sama vláda. A pro voliče z toho vyplývá potvrzení staré dobré pravdy, že „bouřit se je správné“.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče