Tlak na investory větru a slunce

06. listopadu 2008, 17:37 - Vadim Fojtík
06. listopadu 2008, 17:37

Energetický regulační úřad chystá pětiprocentní snížení výkupních cen

Od příštího roku již nebude natolik výhodné investovat do obnovitelných zdrojů jako letos. Energetický regulační úřad (ERÚ) totiž hodlá snížit výkupní ceny elektřiny vyrobené ve slunečních a větrných elektrárnách zprovozněných po 1. lednu 2009. „Zájem o výstavbu těchto zdrojů bude menší. Stát neplní své závazky vůči Evropské unii, které slíbil velkou podporu při výstavbě obnovitelných zdrojů energií,“ tvrdí investoři. Nemají však zcela pravdu. U proudu vyrobeného z biomasy regulační úřad výkupní ceny naopak zvýší.

Stagnující větrníky

Firmám, které chtějí v Česku stavět nové větrníky, se samozřejmě chystané snížení výkupních cen příliš nezamlouvá. Důvodů je několik. Z informací týdeníku EURO vyplývá, že výstavba větrné elektrárny v Česku trvá zhruba pět až sedm let. Tedy od rozhodnutí stavět přes získání všech potřebných povolení a zajištění financování až po spuštění elektrárny. „A to je právě problém. Vstupujete do projektu za daných pravidel, především výkupních cen, dle nichž pak počítáte návratnost a zajišťujete financování. Jenže teď se najednou za pochodu mění pravidla. Vše je nutné propočítat znovu. Mnohdy musíte s bankami projednat i změnu ve financování, což je za současné ekonomické krize docela problém,“ sdělil zástupce investora, který chystá v Česku výstavbu velkého větrného parku. S jeho tvrzením souhlasí i předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michal Janeček. Ten je přesvědčen, že chystané rozhodnutí Energetického regulačního úřadu negativně ovlivní rozvoj výstavby větrných elektráren v tuzemsku. „Část investorů přehodnotí své projekty, někteří je nakonec ani neuskuteční. Již letos výstavba větrných elektráren v porovnání s loňskem začala stagnovat. A tento vývoj se po úpravě výkupních cen ještě zhorší,“ tvrdí šéf ČSVE. Jak velký bude pokles zájmu investorů, však nesdělil. „Nechci střílet nějaká čísla od boku. Nejdříve si musíme vše propočítat a analyzovat, což potrvá několik týdnů. Potom můžeme být konkrétnější,“ vysvětlil.

Hurá na kopce

Proč zájem o výstavbu větrných elektráren poklesne? Zjednodušeně řečeno, čím vyšší kopec, tím lepší lokalita pro výstavbu větrné elektrárny. Většina takových míst se však nachází v chráněných přírodních oblastech. Investorům se dosud kvůli vysokým výkupním cenám elektřiny vyplácelo budovat větrné parky i na hranicích těchto lokalit. „Po snížení výkupních cen se budou muset investoři snažit projekty provádět ve vyšších polohách, přitom však budou narážet na chráněné krajinné oblasti,“ vysvětlil Janeček. Část investorů však své plány měnit nehodlá. Třeba elektrárenská firma ČEZ stále počítá s tím, že příští rok zprovozní větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu dvacet megawattů.
Energetický regulační úřad dosud není rozhodnut, o kolik sníží výkupní ceny elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách zprovozněných po 1. lednu příštího roku. Jak již dříve uvedl šéf úřadu Josef Fiřt: „Ještě nemáme všechny potřebné propočty a analýzy. K dispozici budou v polovině měsíce. Na konci listopadu pak oznámíme konkrétní čísla. Již nyní je však zřejmé, že výkupní ceny budou nižší.“ Jedním z důvodů je, že náklady na výstavbu větrné elektrárny v porovnání s předchozími lety klesají. Výkupní cena elektřiny dodané do sítě od větrných elektráren uvedených do provozu v loňském roce dosáhla hodnoty 2550 korun za megawatthodinu. ERÚ v posledním návrhu, který má týdeník EURO k dispozici, stanovuje výkupní ceny pro elektrárny zprovozněné po 1. lednu 2009 na 2340 korun. Konečná cena však bude zřejmě o několik haléřů vyšší. Stav ekonomiky, ze kterého zaměstnanci ERÚ ve svých propočtech vycházeli, se změnil. Kromě jiného se zhoršily podmínky, za nichž jsou banky ochotné půjčovat peníze na výstavbu větrných elektráren, což projekty prodražuje. Regulátor může výkupní ceny dle platné legislativy snížit, nebo naopak zvýšit maximálně o pět procent.

Elektřina pro Plzeň

Na počátku roku byly v České republice postaveny větrné elektrárny o instalovaném výkonu 133 megawattů. Celková produkce by měla do konce roku dosáhnout hranice 250 gigawatthodin. Takový objem vyrobeného proudu pokryje roční spotřebu 170 tisíc lidí, například všech obyvatel Plzně. Odborníci navíc odhadují, že potenciál Česka pro výrobu elektřiny ve větrných elektrárnách je zhruba šest terawatthodin, což odpovídá spotřebě čtyř milionů lidí a takřka roční výrobě jednoho bloku v Jaderné elektrárně Temelín. Uvedené číslo však není příliš reálné. Velká část území, kterých lze využít k výstavbě větrníků, totiž leží v chráněných krajinných oblastech. V dalších vhodných lokalitách zase brání výstavbě místní municipality.

Chmury nad solárem

Také výkupní cena za elektřinu vyráběnou fotovoltaickými články se má pro zařízení uváděná do provozu v příštím roce snížit. A to až na hranici povolenou zákonem – o pět procent. Prudký rozvoj oboru a nevyzpytatelný kurz koruny způsobují, že se výše předpokládaných investičních nákladů jen obtížně určuje. Energetický regulační úřad dospěl k velice optimistickému závěru, že náklady prudce poklesly. Čtyři největší investoři do solárních parků však tvrdí opak. Sepsali prohlášení, v němž snížení výkupní ceny označují za neodůvodněné, ekonomicky neopodstatněné a nebezpečné pro další rozvoj fotovoltaiky v České republice. A varují: „Zhoršení finančních podmínek pro investory povede k zásadnímu poklesu investic v tomto odvětví.“
Pro zbytek letošního roku má však vidina budoucího zhoršení podmínek opačný efekt. Investoři spěchají, aby spustili co nejvíce solárních panelů ještě za výhodné letošní výkupní ceny. Dá se předpokládat, že rekordní loňské zvýšení instalovaného výkonu z 0,35 megawattu v lednu na prosincový desetinásobek bude překonáno. Už k 1. říjnu bylo připojeno do energetické soustavy 15,71 megawattu instalovaného výkonu v solárních elektrárnách. Závěrečný šturm tuto hodnotu nepochybně ještě významně zvýší. Instalace solární elektrárny je naštěstí nesrovnatelně jednodušší než spuštění té větrné.

Solární licitace

Cenové licitace jsou v plném proudu. Na co nejvýhodnějších podmínkách výkupu elektřiny ze solárních elektráren mají zájem nejen investoři, ale i pracovníci ministerstva životního prostředí. S velkým zpožděním za německými a rakouskými sousedy konečně i u nás nastal rozvoj solární energetiky. A bylo by nešťastné jej zbrzdit. Petr Holub z tohoto ministerstva však uvádí, že před dokonale vyargumentovanými výpočty ERÚ museli od paušální obhajoby současných výkupních cen ustoupit. Regulační úřad je odpovědný pouze zákonu, který mu ukládá zaručit patnáctiletou návratnost vložených investic a přiměřený zisk. A výpočty prý ukázaly, že by tomu tak bylo i u snížení výkupní ceny až o osmnáct procent. V té chvíli si nejen Holub oddechl, že zákon má pětiprocentní pojistku, pod níž roční snížení ceny klesnout nesmí.
Ani s pětiprocentním snížením se však investoři nechtějí smířit. Vladimír Mléčka ze společnosti HiTechSolar se domnívá, že pracovníci ERÚ nemohli ve své cenové rozvaze vzít v potaz ani zhoršující se přístupnost k finančním zdrojům kvůli současným problémům bankovnictví, ani fakt, že solárních panelů je stále nedostatek, protože panuje celosvětový převis poptávky nad nabídkou. Zároveň upozorňuje, že mnohé levné nabídky na instalovaný „kilowatt za euro“ nelze brát vážně, protože za reklamou není vůbec nic. Dokonce ani fabrika, na jejíž adrese je dosud louka.
Od dalšího signatáře prohlášení investorů, společnosti J&T, se podařilo získat jeho cenovou rozvahu. Firma uvádí, že cena solárních panelů stoupla o 3,6 a konstrukcí a šroubů dokonce o 35 až 50 procent. Přičemž panely se na celkové ceně podílejí asi 80 a šrouby deseti procenty.
Do jaké míry se protitlak investorů projeví v cenovém výměru Energetického regulačního úřadu pro příští rok, nelze usuzovat. Návrh výměru, který se týdeníku EURO podařilo získat, s ničím takovým nepočítá. Uvádí 12 790 proti letošním 13 460 korunám za megawatthodinu. Na změny mnoho času nezbývá, protože výměr by měl vyjít do konce listopadu.

Dvojí úděl

Přesto se do cenového údělu podařilo prosadit významnou změnu – rozdílnou výkupní cenu pro velkoplošné solární instalace a pro malé zdroje do 30 kilowatt. I když to není nikde napsáno, záměrem je zvýhodnit střešní instalace, které nevyžadují zábor žádného užitečného prostoru a jejichž síla je v množství. Přestože regulační úřad pro tyto elektrárničky navrhuje jen nevelké zvýhodnění vůči velkým parkům (12 890 vůči 12 790 korun za megawatthodinu), ministerstvo životního prostředí s ním vyjednává zachování letos platných podmínek. Vždyť se tím otvírá možnost přispět ke zlepšení energetické bilance takřka každému občanovi.

Box
Na půlce cesty

Do roku 2012 by měla výroba z obnovitelných zdrojů energie pokrýt osm procent české spotřeby elektřiny. Zatím jsme na 4,7 procenta. A oproti roku 2006 zaznamenal loňský ročník dokonce mírný pokles. Při bližším ohledání však zjistíme, že ztráta tempa jde plně na vrub výroby ve vodních elektrárnách, potažmo počasí. Přínos ostatních obnovitelných zdrojů meziročně vzrostl – u větrných elektráren dvaapůlkrát, u fotovoltaických dokonce stokrát! A právě těmto dvěma zdrojům, které jsou ve velkém rozmachu, se Energetický regulační úřad rozhodl přistřihnout křidýlka.
Pro investory to bude velká zkouška. Jsou schopní podnikat jen za královských nabídek letošního roku? Nebo se naučili počítat i ve skrovnějších podmínkách a žádoucí tempo růstu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se nezastaví? Zatímco výstavba větrníků naráží na vnější překážky a další rozvoj bude záležet na omezeném počtu vhodných míst, rozmach fotovoltaiky bude rozvíjet či brzdit právě jen výkupní cena.
Pro celkovou výrobu energie ze slunce budou samozřejmě rozhodující velké solární parky a vhodných míst pro další je jistě dosud dost. Pro vývoj solární energetiky jsou však mnohem důležitější malé instalace na střechách budov. Vhodných střech je na miliony, prozíravých občanů zatím poskrovnu. Přitom solární střecha může vydělat nejen na opravu staré krytiny, ale i celého domu. A kdo ví na co ještě. A už se i u nás rodí takzvaná občanská solárka pro lidi, kteří nevlastní vhodnou nemovitost a chtějí investovat do ušlechtilé energie. Pro blaho občanstva i pro vlastní zisk. Která spořitelna dá záruku na šestiprocentní zhodnocení vkladu na dvacet let dopředu? Solární elektrárna to umí. A navíc každému maloinvestorovi přidá 60 procent z roční nadvýroby.
Právě proto je důležité zvýhodnit malé instalace, aby se zainteresoval občan. Přitom velkopodnikatel zkrátka nepřijde. Ve velkém se dají mnohem více stáhnout náklady – od toho je podnikatel podnikatelem. V zemi fotovoltaice zaslíbené, jakou je Německo, se nikdo nepozastavuje nad tím, že instalace na zelené louce mají 70 procent výhod oproti těm domovním.
Pro jednoznačné odlišení by však bylo mnohem vhodnější obě kategorie oddělit nikoli výkonem, ale účelem. Tedy zavést kategorii zařízení spojeného s budovou. Ale to je v rovině politického rozhodování, jehož se regulační úřad nemůže dopustit. Výši výkupní ceny však stanovuje. Ať se tedy ukáže!

Čestmír Klos

Tabulka 1:
Nejvíc z vody
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2007

Zdroj Brutto výroba (v tisících megawatthodin, MW)

Malé vodní elektrárny do jedné MW 510,204 Malé vodní elektrárny od jedné do deseti MW 491,641
Vodní elektrárny nad deset MW 1077,493
Biomasa 993,360
Bioplyn 182,699
Biologicky rozložitelná část komunálního odpadu 11,26
Větrné elektrárny 125,098
Fotovoltaické systémy 1,754
Celková výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů 3394,224

Pramen: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Tabulka 2:
Pouze malá část
Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v letech 2007 a 2008 (v %)

První pololetí 2007 Rok 2007 První pololetí 2008 Leden 2008 až červenec 2008
Podíl výroby elektřiny ze všech druhů obnovitelných zdrojů 4,2 3,9 4,72 4,51
Podíl výroby z větrných elektráren 0 0 0,3 0,31
Podíl výroby ze solárních elektráren 0 0 0,01 0,017

Pramen: Energetický regulační úřad

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče