Tlačte na špindíry!

Největší znečišťovatelé Česka za uplynulý rok jsou opět známi

Kolik nebezpečných látek vypouštějí podniky ve vašem okolí do vzduchu, do vody či do půdy? Jaké látky to konkrétně jsou? Mohou ohrozit vaši rodinu? A nenadešel čas se kvůli svému nezodpovědnému průmyslovému sousedovi přestěhovat?
Stačí nahlédnout do veřejně přístupné databáze Integrovaného registru znečišťování a víte, na čem jste. Ten je objektivním pramenem pro jakékoli rozhodování tohoto druhu. A týká se stejnou měrou každičkého občana. Důležité informace z registru však na světlo vytáhnou až žebříčky sestavované nevládní organizací Arnika.

Odpovědi hledejte v TOP 10

Od registru znečišťování nelze v žádném případě čekat, že vyčíslí konkrétní riziko pro obyvatele té které lokality. Dozvíte se jen sumu jedovatých látek vypuštěných každým významnějším provozem za uplynulý rok. Látky přitom podniky emitují v rámci své běžné, státem povolené činnosti.
Co je však lidem platná veřejně přístupná databáze, když se musejí prodírat statisíci údaji? Ani celkový sumář podle jednotlivých znečišťujících látek, vydávaný ministerstvem životního prostředí a jeho informační agenturou CENIA, neposkytují nejžádanější informace: Kdo vypouští nejvíce rakovinotvorných látek? Kdo svými emisemi nejvýrazněji ohrožuje mužskou plodnost? Kdo je vinen za to, že jeho jedy narušují dědičnost a poškozují buněčný aparát? To až žebříčky TOP 10 organizace Arnika pro každý druh ohrožení ukazují na největší potenciální viníky.
Díky nim jsou původci nejvážnějších znečištění vytaženi z anonymity registru a informace o znečišťovatelích přehledné a srozumitelné. A svým způsobem rovněž atraktivní, jako dokáže být přitažlivé zlo, které nás bezprostředně neohrožuje, ale přesto děsí.

Sami svým policajtem

Velké znečišťovatele na čele jednotlivých žebříčků není možné kriminalizovat za to, že vypouštějí hodně jedů. Je to společností tolerovaný „odpad“. Také posuzování rizika, které tyto provozy pro okolí znamenají, je předmětem zcela jiných zákonů. Ani případné pokutování za překročení emisních či imisních limitů nemá s registrem nic společného.
Nicméně znečišťovatele lze kritizovat. Vyvíjet společenský tlak, aby se snažili svoje úniky do prostředí minimalizovat, množství jedů snižovat a rizikové látky nahrazovat neškodnými. Jen tak nechvalnou pozici na špici jedovatého žebříčku přenechají jinému znečišťovateli, který není v boji proti nebezpečným emisím tak schopný či důsledný.
Údaje do registru vkládají sami zástupci podniků. Vykazuje-li úroveň znečištění vysokých hodnot a nominuje-li tím daný provoz do žebříčku Arniky, nemají se na koho zlobit. Leda na svou firmu, že nehledá modernější technologie, které by byly šetrnější k životnímu prostředí.
Hlášení se neodevzdává za podnik, ale za každý provoz zvlášť, jak zdůrazňuje Jan Maršák z odboru integrované prevence ministerstva životního prostředí. To aby se neztratila souvztažnost množství emisí a místa, kde unikají do prostředí.
Avšak ne každý provoz je registrován. Do tabulek vstupují jen ty údaje, které pro danou látku překročí přihlašovací práh. Prahy jsou různé podle charakteru a rizikovosti látek, od desítek tun po zlomky gramu a také se čas od času upravují. „S přijetím evropského nařízení o úniku látek se měnil práh u dioxinů, a to o celý řád – z jedné tisíciny gramu na desetitisícinu,“ připomíná Maršák.
Je překvapivé, že provozů s povinností přihlašovat emise překračující některý z prahů stále přibývá. Ještě překvapivější však je, že rozsah ohlášených emisí do vzduchu, vody či půdy se přitom nezvětšuje.

Zatím bez podfuků

„Tuzemský Integrovaný registr znečišťování sleduje 93 nebezpečných látek, o dvě více než obdobné evropské systémy. Při schvalování zákona se právě o ty dvě látky strhla velká mela. Jako bychom nedohlédli do Spojených států a Kanady, kde sledované látky počítají na stovky,“ uvádí Milan Havel, který v ekologickém sdružení Arnika připravoval žebříčky podle druhu emisního zatížení.
Snaha podfouknout registr a uvádět nižší čísla, než odpovídá skutečnosti, nebyla dosud zaznamenána. Spíše se čas od času vyskytne opačný případ. To když zástupci firem spletou desetinnou čárku a hlášené emise náhle povyrostou o řád.
„Jakmile v hlášení zaznamenáme neobvyklé číslo, kontaktujeme provozovatele a chceme zdůvodnění. Ve většině případů jde o překlep. Někdy však obvyklou hodnotu změní nová metodika měření. Jestliže ověříme, že je vhodná pro daný případ, neobvyklý údaj v registru zůstane,“ vysvětluje Jan Maršák.

Skleníkové plyny samostatně

Otázek i žebříčků je více. Dokonce až tolik, že se letos na vyhrazený prostor v týdeníku EURO nevešly. Pomíjíme velice vážné kontaminace rtutí, a to v emisích i odpadech. U dioxinů zaznamenáváme pouze emise do ovzduší, dioxiny zákeřně skryté v odpadech přecházíme pouze poznámkou.
Stále velmi často využívaná nebezpečná látka formaldehyd vstupuje hned do několika žebříčků, shrnujících nejvážnější karcinogenní či mutagenní rizika. Přehled největších emitentů formaldehydu tedy pomíjíme. Nedostalo se ani na skleníkové plyny, jimž bude po vážné vyjednávací krizi klimatického procesu koncem minulého roku v Kodani záhy třeba věnovat samostatnou pozornost.
Pouze dva žebříčky lze škrtnout se zcela lehkým srdcem – zdroje kyselých dešťů byly v devadesátých letech potlačeny na pouhý zlomek a stejně odpovědně se daří minimalizovat emise látek narušujících ozónovou vrstvu Země. texty k tabulkám:
Vyvolávači rakoviny (k 1. tabulce) Osm látek z integrovaného registru znečišťování to má u lékařů už jednou provždy spočítané – Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny je označila za karcinogenní. Kdo nechce riskovat onemocnění rakovinou, měl by se jejich emisím zdaleka vyhýbat. To ale není dost dobře možné. Jednou z těchto látek je totiž například formaldehyd, nezaměnitelná chemikálie důležitá pro spoustu oborů. V podobě močovino-formaldehydových pryskyřic se využívá třeba při výrobě desek z lisovaného dřeva a lepidel na dřevo. A tak formaldehyd na lidi útočí nejen v podobě emisí dřevozpracujícího průmyslu, ale často je provází až do postele coby výpary z lisovaného nábytku. Formaldehyd nelze vypustit ani z řady dalších výrob, od produkce nátěrů a pěn až po výbušniny.
Právě formaldehyd letos vynesl dřevozpracující podniky na čelo toho nejhoršího žebříčku, který zahrnuje emitenty rakovinotvorných látek. Ve srovnání s loňským rokem až děsí trojnásobné zvýšení úniků karcinogenních látek z obou závodů jihlavského Kronospanu. Naštěstí zhoršení není tak dramatické, jak na první pohled vypadá. Jeden ze sestavovatelů žebříčků organizace Arnika Milan Havel kontaktoval kvůli neočekávaným hodnotám výrobce a zjistil, že tamější analytici se s podporou ministerstva životního prostředí rozhodli pro změnu metodiky. K jejich cti budiž uvedeno, že novou spravedlivější metodu prosadili, přestože zaznamenané množství úniků karcinogenů představuje pro oba závody firmy neotřesitelnou pozici na nejhorším místě nejhoršího žebříčku.
Loňský „vítěz“ DEZA Valašské Meziříčí by ovšem tak jako tak uvolnil nezáviděníhodnou první pozici. Podařilo se mu totiž rapidně snížit emise další karcinogenní látky – benzenu, a to z více než devíti tun na šest. Jasným karcinogenem je rovněž chrom, jehož únik do půdy trápí slévárnu firmy Metso Minerals (Wears). Další karcinogenní látkou, unikající z důlní činnosti do vody, je arsen. Ten trápí Sokolovskou uhelnou, u níž kvůli krátkosti textů v tabulkách opomíjíme část názvu, který zní: Sokolovská uhelná, právní nástupce.
V karcinogenním Top 10 dále bodují emitenti azbestu, ethylenoxidu, kadmia a vinylchloridu.

Záložní rota (k tabulce 2) Zdravotníci se velmi ostýchají rozšiřovat seznam karcinogenních látek. A tak kromě osmi vyjmenovaných karcinogenů doslova bují další dva seznamy látek karcinogenních pravděpodobně či potenciálně. Z hlediska velikosti emisí si ovšem s uznanými karcinogeny v ničem nezadají.
Meziříčská DEZA produkuje tolik naftalenu, že ji vynesl do čela společné tabulky. Ztrojnásobené hodnoty formaldehydu u společnosti Kronospan (viz Vyvolávače rakoviny) předstihla ještě neratovická Spolana se směsí rizikových látek, v níž převažuje trichloretylen. Smůla provází podnik Teva Czech Industries na pátém místě. Jak zaznamenal průvodce tabulkami Milan Havel, ještě pod názvem IVAX Pharmaceuticals tato společnost rok co rok snižovala emise, až vypadla ze sledované desítky. Letos se do ní po čtrnáctitunové havárii neslavně vrátila. Největším překvapením této tabulky je ovšem umístění čistírny odpadních vod. Je důkazem, že se před obrovským emisním zatížením Ostravy jen tak utéci nedá. A čistírna není projektována na to, jaké karcinogenní látky vypouští do odpadních vod ostravský průmysl.
Do skupiny seřadila Arnika desítky látek s různými riziky pro zdraví člověka. Už jmenovaný naftalen vyvolává bolesti hlavy, zmatení, zvracení a pocení. Může způsobit rozklad červených krvinek a nekrózu jater. Největší nebezpečí z naftalenu hrozí těhotným ženám a kojencům, u nichž může zavinit chudokrevnost. Unikají-li tyto látky do prostředí, mohou vyvolávat velké problémy.

Potomci v ohrožení (k tabulce reprotoxických látek) Mnohé látky unikající z průmyslu vyvolávají poruchy rozmnožování a způsobují neplodnost u mužů i žen. Do této skupiny patří také čtyři z hlavních karcinogenů ve výrobních emisích – arsen, benzen, chrom a kadmium. Kadmium stejně jako rtuť poškozuje plod, jedovatý naftalen snadno projde placentou a pronikne do mateřského mléka. Málokdo tuší, že takto může poškodit matku i plod v domácnosti užívaný toluen coby ředidlo.
Porucha reprodukčních schopností a ohrožení plodu patří k hlavním rizikům rovněž při kontaminaci hexachlorbenzenem. Chemické emise v životním prostředí negativně ovlivňují reprodukční proces lidí. Velice příznivou zprávu ovšem z integrovaného registru vyčetl Milan Havel: celkový objem vypouštěných reprotoxických látek meziročně klesl z 53 na 33 tun.

Těžce zkoušená Ostrava (k tabulce oxidu uhelnatého) Tabulku emisí oxidu uhelnatého vedou dvě ostravské železárny, z nichž každá vykazuje o řád vyšší hodnoty než ostatní znečišťovatelé. Na čtvrtém místě se pak k zatížení Ostravska oxidem uhelnatým přidává vítkovický EVRAZ. Je to pádný důkaz, že čistota ovzduší na Ostravsku má ještě hodně daleko k normálnímu stavu.
Emise oxidu uhelnatého nelze podceňovat. Vysoké koncentrace člověk nepřežije. Nejdříve mu zčervená kůže, následuje kóma, křeče a smrt. I slabší koncentrace v zamořeném městě lidi potrápí. Nemocným může přivodit infarkt, zdravým ochromit manuální zručnost a utlumit intelektuální schopnosti.

Chraňte si svoji DNA! ( K tabulce mutagenů) Mutagenním emisím není nic svaté. Mohou poškodit lidskou DNA nebo narušit buněčný aparát, zařízený na rovnoměrné rozdělování genetické informace. Mezi mutageny vyniká trichloretylen, jehož úniky vynesly Spolanu Neratovice na první místo žebříčku. Je to velmi nebezpečná látka, která se ovšem ještě velmi nedávno užívala jako účinné odmašťovadlo.
Člověk zasažený trichloretylenem klame tělem, protože jeho projevy po otravě připomínají stav opilosti. Látka sice nemusí hned poškodit genetický kód, ale může vyvolat kožní alergii, poškodit játra a ledviny, nevratně porušit zrak. Vysoké koncentrace mohou způsobit nepravidelný srdeční tep a smrt.

Chudáci ryby (tabulka vodních organismů) Znečištění vodního prostředí vypouštěním chemických emisí vzrůstá. Meziročně stouplo z třiceti na čtyřicet osm tun. Nevládní organizace Arnika si plánuje vysledovat příčiny, nicméně jedna je zřejmá. Opět se projevuje „ostravský syndrom“ – tamější čistírna odpadních vod je největším českým zdrojem emisí nebezpečných pro vodní organismy. V ostravských odpadních vodách se objevují nečistoty, které v nich nemají co dělat a jež odhalují celkové znečištění životního prostředí města. Jak vysledoval Milan Havel, v nedaleké třinecké teplárně vzrostly emise do vod čtyřiadvacetkrát.

Nezahnatelný oprudent (tabulka perzistentních látek) Že vytváření žebříčků má smysl, dokazuje následující přehled podle perzistentních organických látek (POPs). Dominantní lídr žebříčku, Spolek pro chemickou a hutní výrobu, oznámil snížení emisí POPs více než o polovinu. Stalo by se to i bez společenského tlaku?
Podle Milana Havla z Arniky je předmětem snížení především hexachlorbenzen. Kdysi býval hojně využíván jako fungicid ošetřující semena, než se přišlo na to, že je prakticky neodbouratelný. A že má vtíravou vlastnost stoupat potravním řetězcem stále výše.

Více smrdí, než škodí (tabulka styren) Mezi nebezpečnými látkami je styren protipólem hexachlorbenzenu. Je těkavý, snadno přechází z půdy a povrchových vod do vzduchu, kde se do dvou dnů sám od sebe odbourává. Přesto jeho emise jsou podle Milana Havla nejčastějším předmětem stížností občanů. Při svém rozkládání totiž citelně páchne. Ohrozit člověka může jen při blízkém a častém kontaktu. To si pak v nebezpečnosti s hexachlorbenzenem příliš nezadá.

Nenávidění pancharti (tabulka PAU) O naprostou většinu látek ze skupiny polyaromatických uhlovodíků (PAU) nikdo nestojí a ani nikdy nestál. Přesto vznikají jako produkty hoření v různých spalovacích procesech a škodí. Jen díky obvyklým malým koncentracím nejsou závažným rizikem. Jinak dokážou drsné věci: popálit kůži, vyvolat rakovinu, ohrozit plod. Tento žebříček je další vážnou obžalobou státní správy, jak přistupuje k ochraně životního prostředí na Ostravsku. Až na jedinou výjimku jsou všechny velké zdroje PAU z Moravskoslezského kraje.

Hlavně nezblbnout (tabulka dioxinů) Dioxiny jsou produktem nekontrolovaného hoření a stejně nekontrolovaně ubližují. Tím více těší, že mezi nechtěnými producenty dioxinů do ovzduší se už nevyskytuje ani jedna spalovna odpadů. Zato všichni nejproduktivnější lídři jsou opět z Ostravy.
Nechcete-li zhloupnout, nezačínejte si s dioxiny. Při jejich dlouhodobém působení bylo prokázáno snížení inteligence, ztráta schopnosti soustředit se, u dětí hyperaktivita. Dobývají lidské tělo plíživě, postupně se kumulují a pak to najednou bouchne. Je ohrožen imunitní a nervový systém a činnost štítné žlázy. Hrozí ztráta rozmnožovací schopnosti a ve vzduchu visí rakovina.

Polétavý útočník (popílek PM10) I poslední TOP 10 je na ostravské téma: dva ze tří největších českých zdrojů polétavého popílku jsou odtamtud. Jde o mikroskopické produkty spalování, které lidem mohou přivodit velké problémy. Čím jsou menší, tím jsou nebezpečnější. Integrovaný registr ještě nepřistoupil k jejich velikostnímu rozlišení a do sledované kategorie označované PM10 se tak vejdou úplně všechny do velikosti zrn deset mikrometrů.
Zrna se často stávají absorpčním médiem, které na sebe váže karcinogenní částice. Popílek proto patří k nejvážnějším útočníkům na zdraví. Po jeho inhalaci nastávají dýchací potíže a popílek poškozuje dýchací a kardiovaskulární systém. Velká častá zátěž může vyvolat chronickou bronchitidu a další plicní choroby až po rakovinu plic.