Tituly MBA nejsou stejné

23. září 2008, 16:55 - Robert Fekete
23. září 2008, 16:55

Při výběru školy pro studium by neměla být rozhodujícím faktorem její cena

Týdeník EURO nedávno publikoval článek o anglo-americkém titulu Master of Business Administration – MBA (EURO 36/2008). Rozhodl jsem se udělat k němu několik poznámek, protože není jednoduché vybrat si správnou MBA školu. Její výběr je třeba velmi dobře zvážit, neboť nejde o levnou záležitost. MBA ze správné školy zvýší vaše šance získat dobré místo a samozřejmě vás vybaví potřebnými znalostmi a vědomostmi, abyste mohli v tomto náročném světě uspět. Bylo by však naivní si myslet, že samotný titul MBA zajistí skvělou kariéru. Je to spíš signál určitého „tahu na branku“, cílevědomosti a snahy na sobě pracovat. Jeho hodnota závisí na pověsti školy, kde jste jej získali. Pokud však nebudete mít výsledky, pak vás ani sebelepší titul MBA nezachrání. Jak si však vybrat správnou školu?

Renomé školy

Hodnotu titulu MBA určuje pověst školy, na které jste jej získali. Není jedno, zda jej máte z Whartone nebo z Open University. Rozdíl je asi stejný jako mezi ferrari a trabantem. Přední ekonomické časopisy vytvářejí každoročně žebříčky nejlepších MBA škol na světě. Pravděpodobně největší váhu má žebříček BusinessWeeku a můžete jej najít na internetu. Kvalita profesorského sboru a zaměření školy trochu souvisí s prvním hlediskem – čím lepší má škola renomé, tím lepší učitele dokáže získat. Například University of Chicago má šest profesorů s Nobelovou cenou za ekonomii. Předměty přednášejí uznávané osobnosti, které toho v životě hodně dosáhly a dělí se o své zkušenosti z praxe. Každá škola má trochu jiné zaměření. Některé školy jsou více orientované na marketing, jiné na finance nebo na všeobecný management.

Další kriteria

Minimálně stejně důležitým faktorem jako předchozí dva, který však časem výrazně získává na důležitosti, je, kdo vedle vás sedí. Pokud získáte MBA na prestižní univerzitě, pak si můžete být jisti, že většina vašich spolužáků bude zastávat významné posty a nejeden z nich řídit velkou korporaci. Navíc jsou přátelství, která se budují ve školních lavicích, mimořádně silná. Absolventi známých univerzit drží při sobě a pomáhají si v kariéře. Lidé jsou hrdí na to, že jsou spojeni přes skvělou univerzitu, a jsou rádi, pokud mohou pomoci někomu ze svého klubu. Někdy je dokonce příslušnost k určitému klubu klasifikačním předpokladem, abyste byli pozváni na rozhovor.
Možná se to nezdá, ale velmi důležitým kriteriem je, kde chcete žít a pracovat – již kvůli tomu předchozímu. Pokud chcete žít ve východní Evropě, pak vám americký titul MBA příliš nepomůže. Americké školy vám pomohou především v USA a částečně v západní Evropě, kde je síť kontaktů prostřednictvím spolužáků silná. Samozřejmě že se časem budou jejich absolventi rozrůstat i ve východní Evropě a zastávat významné pozice a příslušnost k nějaké škole se stane velkou výhodou. To však ještě nějakou chvíli potrvá. Tím však nechci říci, že byste neměli uvažovat o české MBA škole. České MBA školy lákají především cenou, to by však nemělo být rozhodujícím faktorem při výběru studia. Kvalita a cena jsou úzce propojeny a od toho se samozřejmě odvíjí i finanční ohodnocení absolventů. Navíc mnohé z českých MBA škol každoročně zápasí s finančním rozpočtem a bojují o přežití.

Nejrozumnější řešení

Nejrozumnějším řešením se tedy jeví přední evropské školy. Bohužel školné na nejlepších školách se blíží tomu v USA, přičemž platové poměry v Česku jsou zatím úplně jinde. Studujete v drahých podmínkách a chcete to zúročit v levných. Nedává to smysl, ale pokud chcete smysluplné MBA, stále to vychází jako nejlepší volba. V takovém případě však počítejte s tím, že několik roků po skončení studia budete pracovat v západní Evropě. Málokterá firma v ČR dokáže přiměřeně zaplatit absolventy předních amerických a západoevropských MBA škol. Už po dvou letech praxe v dobré firmě v západní Evropě byste však měli mít všechny náklady nazpět – přinejmenším máte dobrou školu v životopisu, zkušenost s prací v zahraničí a svět vám leží u nohou, nemluvě o Čechách. Ale jen pokud máte výsledky.

Polemika
Na článek redaktora týdeníku EURO Martina Rychlíka MBA divočina v české kotlině (EURO 36/2008) zareagoval Robert Fekete, konzultant společnosti Egon Zehnder International.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče